„Wow, deset tisíc?" (kpop)
Toto dílo vzniklo pro k-pop výzvu od souteze_a_vyzvy.
https://www.wattpad.com/story/212674105-drobn%C3%A9-k-pop-v%C3%BDzvy
Výzva #16. Téma: černá duha.
.
„Hele, zlatý déšť," ukázal zničehonic Namjoon na keře po straně cesty, a aniž si to uvědomil, strhl hrubě Jimina, jenž se ho držel za loket, ke kraji cesty. „Jejda, promiň, nedošlo mi to. V pohodě?"
„Hm, v pohodě," zamumlal Jimin a znejistěle se přechytil na kamarádově paži.
„Tak jo. Před sebou máš keř s hnědými větvemi a zelenými listy, ale se žlutými květy. Tohle roste i v Koreji. Tady se mu říká zlatý déšť, mám ho v ruce," klidným hlasem popsal nejbližší okolí Joon a jemně se dotkl rostliny. Jimin jeho pobídnutí pochopil a sjel prsty k jeho zápěstí, kde si od něj převzal vybranou větvičku. S nejvyšší opatrností si ji ohmatával, aby ji nedopatřením nepoškodil. „Původní název v češtině je myslím zlatice...?"
„Gaenali?" vyslovil mladší korejsky, jelikož po hmatu keřík poznal, a Namjoon mu odbručel souhlas. Jiminovi takový název - zlatý déšť - nedával smysl a sám pro sebe zkusil svůj dojem vyjádřit větou „Zlatý ale neprší.", čemuž se jeho průvodce shovívavě uchechtl. Znovu z Jiminových úst zazněla korejština.
„Mluv česky, jinak se to nikdy nenaučíš," pokáral ho starší. Sám uměl místní řeč obstojně, na rozdíl od Jimina se totiž do střední Evropy přistěhoval přibližně tři čtyři roky zpět. Příhodně jeho škola poslala bez problémů přijatého nevidomého žáka do jediné třídy, do níž zcela běžně strkala všechny zástupce cizích zemí. A jelikož Namjoon jediný uměl korejsky, hodili mu takřka všichni už od narození slepého Jimina na hrb.
„Ty prosím popiš, jaké pocity ti toto barvy dává," vysoukal ze sebe přistěhovalec s korejským přízvukem. Nerad mluvil tímto nepohodlným jazykem, ačkoliv pro něj nebylo obtížné mu rozumět.
„Popiš mi prosím, jaké pocity v tobě vyvolávají tyto barvy," opravil ho Joon a pokračoval, „žlutá je šťastná barva, energická a pozitivní. Asi. Zelená je pro mě nový začátek, jako když na jaře rozkvete příroda, a hnědá je... hovno."
„A hovno je co...?"
.
„Bacha, míchá se ti růžová s oranžovou," upozornil společníka Namjoon a kouskem starého hadru se pokusil setřít přebytek barev na paletě. Jimin mezitím na plátno s rádoby uměleckým postojem patlal zelenou. Celá tahle akce byl čistě Namjoonův nápad, přesto se mladší s chutí vžil do role výtvarníka a výzva ho bavila.
„Dej tam něco hezkého," směšně spisovnou češtinou poradil nevidomému malíři jeho asistent poté, co obhlédl celé abstraktní dílo.
„Dám hovno tam," zavtipkoval Jimin a nechal Namjoona, aby ho navedl ke hnědé. Když ji měl na štětci, podle druhé ruky, kterou si držel okraj plátna, odhadl, kde mu ještě zbývá příliš volného místa. To poté zaplnil a už si žádal novou barvu. O odstíny se postaral Namjoon, Jimin tedy doopravdy jen nanášel tekoucí hmotu na plátno.
„Víš co? Zítra půjdeme o velké přestávce za panem profesorem výtvarky a zeptáme se ho, co na to říká. Sice nejsem zrovna odborník... vlastně se v tom vůbec nevyznám. Nevadí. Podle mě to je celkem dobrý, tak třeba by se mu to taky líbilo," navrhl Joon. Jejich profesor chválil cokoliv, co viděl. Občas někomu nabídl změnu v kompozici nebo přidání dalšího elementu do jeho díla, ale i taková doporučení doprovázel téměř přehnaným obdivem. Nebylo těžké se mu zavděčit.
A opravdu i v tomto případě výtvor patřičně ocenil.
„No, to normálně prodám, kluci. Jenom tomu dej nějaký jméno a já se o to postarám," nadšeně prohlásil a usmíval se na nevidomého, jako by ho tím měl povzbudit.
„Nevadí, tak..." zamyslel se Jimin a Joon ho v pomlce upozornil, že slovo „nevadí" se do tohoto kontextu nehodí.
„Černý duha," rozhodl nakonec nejmladší, „protože všechno barva v tom obrazu je, ale z mého názoru tam nic není. Divné jako zlatý déšť."
„Tak Černá duha," přetlumočil starší žák a nad kamarádovým vysvětlením se v duchu na chvíli pozastavil. Bylo roztomilé, ale zároveň mělo i jakousi hloubku.
„Fajn, já se o to postarám," ujistil je naposledy učitel a radši už je poslal do třídy, aby nepřišli pozdě.
A do měsíce tiskl Jimin mezi prsty deset tisíc korun. Samozřejmě pozval Namjoona na zmrzlinu (oba si dali „tu hovnovou") a možná spolu šli i do kina a na pouť a...
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro