O dva dny později

Justin

,,No to né, takhle by to nešlo ty přísavko" zasmál jsem se když se na mě Lexi přitiskla když jsem chtěl vstát. ,,Já tě nosit nebudu brouku, na to jsi už přece velká" řekl jsem a ona se zasmála a konečně se mě pustila.

,,Dnes už budete s maminkou, neboj se" řekl jsem s úsměvem a dal ji pusu do vlasů. V noci ke mně přišla, že chce se mnou spát, protože se ji hrozně stýská po mámě. Ale to je pochopitelné. 8 dní s ní nebyli a teď ještě další dva dny. Je to pro ně moc dlouhý. Máma je prostě máma. A to já chápu.

,,Pojedete určitě na nějaký výlet" ,,Myslíš?" Zazubila se. ,,Ano, maminka mi to říkala" ,,A vy už jste kamarádi?" ,,My byli vždy kamarádi" zalhal jsem. ,,Ne" zasmála se. ,,Vy se hádáte a to kamarádi nedělají. Já se se Stormi nehádám" ,,Ty jsi moje chytrolínka" uchechtl jsem se. S Christine se snažíme před dětmi nehádat a být v pohodě, ale očividně nám to moc nejde. Oni si všimnou všeho, každé špatné energie mezi námi.

,,Pojď, vzbudíme Bennyho a půjdeme se nasnídat. Za chvíli určitě přijede máma" řekl jsem a postavil se a ona hned za mnou a běžela rovnou k Bennymu.

**********

Chvíli po snídani se ozval zvonek. Benny se hned zvedl a rozeběhl se ke dveřím a Lexi si rychle strčila mojí jahodu do pusy a taky tam běžela. Ta mrška. Moje poslední jahoda.

Rozešel jsem se ke dveřím a viděl, jak děti visí na Christine a smějí se. ,,Moc jsi nám už chyběla maminko" zakňučela Lexi. ,,Už jsem s vámi a budeme spolu dlouhých 5 dní ano?" Usmála se a oboum dala pusu. ,,Lexi přes noc byla i se mnou, protože se ji stýskalo. Už to pro ně bez tebe asi bylo dost dlouhý" řekl jsem a ona přikývla.

,,Dojděte si pro věci a pojedeme" řekla jim a oni se hned rozeběhli nahoru. ,,Všechno v pohodě?" Zvedl jsem obočí. ,,Proč by nebylo?" Zamumlala a dívala se do země. ,,Myslím tím toho tvého Paula" uchechtl jsem se. ,,Všechno je v pohodě a ty to nemusíš řešit. Nejsme kamarádi" řekla nepříjemně a já pokroutil hlavou. ,,Jsi fakt příšerná. Sorry, že se aspoň nějak starám. Jdi do háje Christine" zavrčel jsem a po chvíli sem přišli děti takže jsme už pak oba dva mlčeli.

,,Tak jdeme" mávla rukou a šli k jejímu autu a já s nimi. ,,Ahoj broučci" ,,Ahoj tati" oba dva jsem pevně objal a dal jim pusu do vlasů. Pak jsem jim pomohl do auta a naposledy jsem se podíval na Christine. ,,Ve středu mi je přivezeš?" ,,Jo" kývla a já taky kývl a zavřel dveře. Mávl jsem na ně a rozešel se k domu.

,,Justine!" Ozval se její hlas a já se otočil. Viděl jsem, jak dala dětem její mobil a pak vystoupila. Stál jsem na místě a díval se, jak jde ke mně. ,,Potřebuji s něčím pomoct" vydechla a já zvedl obočí. ,,Neodpálkovala jsi mě náhodou?" ,,Promiň když já... Justine sakra, ty nemáš žádnou přítelkyni a nemusíš se cítit vinně, že jsi ji podvedl. Já se cítím hrozně a nechci se s tebou bavit jak nejlepší kamarádka, protože se cítím tak hnusně" řekla zlomeně a já kývl.

,,S čím chceš  pomoct?" Zamumlal jsem. ,,Dokážeš nějak zjistit jestli někdo u vás ve firmě někomu prodal dům?" Zeptala se. ,,Proč?" ona si povzdechla a prohrábla si vlasy. ,,Paul nám očividně koupil domeček" ,,Cože?" Vyhrkl jsem. ,,Takže to fakt myslel vážně. Šel si to zařídit ke kolegyni" řekl jsem překvapeně. ,,Na potřebuji zjistit jestli to myslí vážně Justine" zašeptala.

,,Proč by si to vymýšlel?" Nechápal jsem. ,,Řešili jsme důležitou věc a..." ,,Proč není schopný se s tebou vyspat?" Uchechtl jsem se. ,,Já teď nemám náladu na tvoje vtípky" ,,Jo sorry" kývl jsem. ,,Prostě tam přišla i řec na to, že pokud nebude řešit jednu věc tak, že s ním nedokážu být. No a on mi v tu chvíli hned řekl, že ho nemůžu opustit, protože nám koupil domeček. A já nevím jestli to třeba neřekl jenom, aby si mě udržel a nebo to fakt koupil..." vydechla.

,,Takže když to fakt koupil tak to znamená co? Budeš s ním dál?" ,,Jasně, že jo. Miluju ho. Jen mě to hrozně překvapilo. A znamená to, že to založení rodiny fakt myslí vážně" řekla potichu. Neříkám, že mě nesere představa, že by s ním měla dítě. Sere mě to hodně.

Nový miminko s jiným chlapem by znamenalo, že by byla i obrovská změna u dětí. Museli by se přizpůsobit tomu, že nebudou u maminky na prvním místě. Určitě by se i párkrát stalo, že by ke mně děti dávala častěji, aby měla čas na miminko a taky větší klid. Nevadilo by mi je mít u sebe častěji, ale představa zlomené Lexi, která si hrozně přeje, aby maminka a tatínek byli spolu. Nevím, jak by reagovala na to, že má maminka dítě s jiným mužem.

,,Hmm" kývl jsem. ,,Tak co? Pomůžeš mi?" Zeptala se prosebně. ,,A jak to mám jako zjistit? Já nemám přístup se dívat na všechny kolegy jestli něco prodali nebo ne" ,,Já vím, ale třeba to nějak zkusit? Zajít třeba za tou kolegyní? Je to pro mě fakt důležité Justine" povzdechla si. ,,Dobře, pokusím se to nějak zjistit" kývl jsem. ,,Děkuji" šeptla a otočila se zpátky k autu.

,,Christine, jsi s ním doopravdy na 100% šťastná? Dokážeš si s ním představit mít další dítě?" Zeptal jsem se a ona ztuhla a chvíli jen stála a pak se na mě zase otočila. ,,Ano, jsem s ním doopravdy šťastná a dokážu si to představit" řekla přesvědčivě a já přikývl. ,,Fajn, tak já teda na tu noc úplně zapomenu a budeme teda dělat, že se mezi námi nikdy nic nestalo" řekl jsem. ,,Děkuji Justine. Moc si toho vážím" pousmála se a pak nastoupila do auta.

Ještě jsem jednou zamával dětem a Christine pak odjela.

*********

,,Ahoj Natalie" usmál jsem se na ní když jsem vylezl z výtahu. ,,Ahoj Justine, co ty tady?" Překvapeně se na mě podívala. ,,Něco bych od tebe potřeboval" ,,Aha, dobře... o co jde?" Zvedla obočí. ,,Půjdeme prosím k tobě?" ,,Jasně" přikývla a rozešli jsme se do její kanceláře.

Natalie je snad jediná holka v téhle budově, která je stejně stará jako já a jako jediná po mně nejede. A je to tím, že je lesba samozřejmě. Takže je i něco jako moje kamarádka a fakt super kolegyně. A hlavně k ní jsem předtím poslal Paula když hledal ten domek. A předpokládám, že pokud něco koupil tak určitě u Natalie. Ta má ty nejlepší nabídky malých rodinných domečků za přijatelné ceny.

,,Jaká byla dovolená? Koukala jsem na fotky a určitě sis to užil" zasmála se. ,,Bylo to parádní. Fakt jsem ten odpočinek a to velké teplo potřeboval" usmál jsem se. ,,A co děti?" ,,Ty se měli u našich rodičů taky dobře. Ale už se jim hodně stýskalo" řekl jsem a ona přikývla a usmála se. Natalie má přítelkyni a snaží se o dítě umělým oplodněním, ale bohužel jim to nejde takže je z toho hodně přešlá, protože děti miluje a kdykoliv se vidíme tak z těch mých je úplně na větvi.

,,Co teda potřebuješ?" Zeptala se. ,,Říká ti něco jméno, Paul Tyler? Nebyl to zájemce o nějaký tvůj dům?" Zvedl jsem obočí. ,,Bože Justine, to jsi takhle nevzpomenu. A ještě když je to takhle typické americké jméno" pokroutila hlavou. ,,No a když ti ho ukážu?" Vyndal jsem si mobil a najel na Christinin Instagram, kde mají spolu fotku.

,,Tenhle?" ,,Joooo, to je tenhle... tak toho znám" kývla. ,,Koupil něco? Máš s ním podepsanou smlouvu?" ,,Proč to chceš vědět?" ,,Kvůli jeho přítelkyni..." ,,Jo fajn, koupil domek. Před třemi dny" ,,Mohl bych vidět smlouvu?" ,,Justine, to jsou osobní informace. To víš, že nemůžu. Nelžu ti, fakt to koupil" ,,Já vím, ale potřeboval bych vidět adresu a třeba i cenu... no tak Natalie prosím" vydechl jsem.

Chvíli na mě koukala a pak se zvedla a přešla ke svým deskám. Vyndala první složku a podala mi to. ,,To je kokot" zamumlal jsem. ,,Cože?" ,,To je snad i mimo Toronto ne?" ,,Jo, byl to nejlevnější domeček v mých nabídkách. Moc se mu líbil... byl z něj nadšený" pokrčila rameny. Začal jsem si prohlížet fotky, které byli na druhém papíru. Pokud dobře počítám tak tam nebude možnost, aby děti měli oddělený pokoj. Myslel jsem, že jim třeba umožní tohle. Ti se pozabíjí v jednom pokoji až budou větší. Už teď se občas hádají.

Ale nejvíc mě sere, že ten dům je až za městem. To znamená, že děti budou muset do školy dojíždět skoro 40 minut. Do centra to bude nějak 45 minut. I Christine to bude mít nějak těch 40 minut do práce a on vlastně taky. No a ke mně to bude nádherných 50 minut. Bydlím totiž poblíž centra, ale vlastně na druhé straně. Ani bych se nedivil kdyby kvůli tomuhle vznikly problémy naší střídačky s dětmi. Teď si je často předáváme i v den, kdy spěcháme do práce a jsme od sebe takových 20 minut. A teď to bude posraných 50 minut!

,,Bylo to i levnější v tom, že tam není žádný vybavení a ještě tam chybí pár úprav na domě. Myslím si, že takové dva měsíce to bude trvat než se budou moct nastěhovat" řekla a já kývl. ,,Díky Natalie. Tohle mi fakt pomohlo" řekl jsem a ona přikývla a převzala si ode mě složku. Rozloučili jsme se a já odešel a když jsem dorazil k sobě do kanceláře tak jsem hned začal volat Christine.

,,Zjistil jsi něco?" Ozvala se hned. ,,Dům opravdu koupil" ,,Aha..." ,,Christine, ale ten debil to koupil až někde za městem!" ,,Cože? Proč tak křičíš?" ,,Víš ty co? Kdy bude ten tvůj pan dokonalej doma?" ,,On je doma, teď je v pracovně" vydechla. ,,Fajn, jedu za vámi" ,,Co? Zbláznil jsi se? Justine uklidni se! To nemůžeš!" Vyjekla, ale já to típl a hned rychle odešel z firmy pryč a jel k nim domu.

*********

Několikrát jsem zaklepal na dveře a netrvalo to dlouho a Christine mi hned otevřela. ,,Justine, ty jsi se úplně zbláznil ne? Musíš odtud hned odejít!" ,,Nech toho. Musím si s tím tvým pitomcem promluvit" zavrčel jsem. ,,Paul nesmí vědět, že jsi zjišťoval informace o tom domu. On se zblázní!" ,,Je mi to jedno Christine! V tomhle jde o moje děti a já to jen tak nenechám!" Vyhrkl jsem.

,,Tak Christine měla pravdu když říkala, že se tady asi objevíš" ozval se jeho hlas a já se na něj hned podíval. ,,Kde jsou děti?" Zvedla jsem obočí. ,,Dala jsem je před chvílí k sousedce, má stejně starou dceru. Nemusí být u toho, jak na sebe budete řvát" povzdechla si. ,,My na sebe budeme řvát?" Uchechtl se Paul a já naštvaně zavrčel.

,,Pusť mě dovnitř Christine" řekl jsem. ,,Justine, odejdi" zašeptala a zadívala se mi do očí. Cítil jsem uvnitř sebe zvláštní pocit při pohledu do jejích očí, ale pak jsem se zase podíval na toho blbce. Jemně jsem Christine odstrčil od dveří a vešel dovnitř. ,,Fajn, když už jsi bez povolení vešel, tak pojď do kuchyně" protočil očima Paul a já šel hned za ním.

,,Chceš začít ty Christine a nebo já?" Ozval jsem se a díval se, jak si Paul v klidu sedl ke stolu. ,,Pořád nechápu, co děláš u mě v bytě Biebere. Takže se hned vymáčkni nebo vypadni" zavrčel. ,,Paule... poprosila jsem Justina ať zjistí jestli jsi nějaký ten domeček fakt koupil nebo ne" vydechla Christine. ,,Cože jsi udělala? Děláš si prdel Christy?!" Zaječel hned a já zvedl obočí. ,,Řvát po svojí přítelkyni je fakt hrdinství" řekl jsem a on se hned postavil.

,,Nevěděla jsem jestli to myslíš vážně a nebo ne. A Justin v té firmě pracuje a prostě jsem ho poprosila" ,,Takže vy dva jste očividně zase nějací kamarádi když jsi ho poprosila" zavrčel. No kdyby jsi věděl, že jsem tu tvoji přítelkyni sakra dobře opíchal a jak nádherně vzdychala moje jméno. ,,Nejsme kamarádi Paule a už nikdy nebudeme. Jen jsem ho poprosila když tam pracuje" řekla přesvědčivě a já se na ní zadíval. Přiznávám, že bych se rád vrátil do časů, kdy byla moje kamarádka. Mohli jsme si říct úplně všechno a vždy jsme se spolu tak nasmáli. Ale to se už fakt asi nikdy nestane.

,,Tohle si pak vyřešte mezi sebou. Já tu jsem proto, protože jsem zjistil, kde ten dům je" ,,No to je fakt parádní. A to jsem přesně nechtěl. Christine tohle jsi fakt podělala!" Vyhrkl a já pokroutil hlavou. Tak on ji i nadává, nádherné. ,,Tak ty jsi to nechtěl jo? Jde o moje děti debile!" ,,Sakra je to úplně normální domek. Pro děti v pohodě" ,,Mně jde o to, že je to doprdele až někde za městem!" Rozhodil jsem rukama.

,,Kde to je?" Ozvala se potichu Christine. ,,Já ti to rád řeknu. K tobě do práce to bude trvat tak 40 minut, a dětem do školy to bude trvat skoro stejně jako tobě! Záměrně jsme vybrali školu, která je 15 minut jak ode mě tak i od vás a hlavně tam jezdí ten školní autobus přímo do té školy takže až budou větší tak můžou v pohodě jezdit sami. Ty je budeš chtít pouštět ať jezdí do školy přes půl hodiny sami? A ještě je tu možnost, že žádný bus přímo do té školy tam odtud ani jezdit nebude, takže budou muset jezdit normální hromadní dopravou" zavrčel jsem.

,,Paule sakra... tohle jsem nechtěla. Vždyť víš, že jsme hledali školu, aby byla blízko. Nebudeme moct je tam každý den vozit a ten školní autobus je perfektní" řekla. ,,Hrozně to hrotíte. Budu je tam klidně vozit i já, vždy si to dokážu nějak zařídit když jsem primář" ,,Častokrát máš noční nebo ranní. To si fakt nedokážeš zařídit" ,,První dva měsíce je to budeme učit a pak už to budou zvládat i sami" protočil očima. ,,Tak to ani náhodou. S tímhle já nesouhlasím Christine. A jestli ti je jedno, že se jim při té cestě může něco stát tak je s tebou něco špatně" řekl jsem naštvaně.

,,Stejně s tím už nic neudělám. Koupil jsem to, je to teď naše. Aspoň se ty vaše rozmazlené děti konečně trochu osamostatní až budou jezdit sami nějakou delší cestu" zasmál se a já to nevydržel a moje pěst vyletěla k jeho obličeji. ,,Ježíši Justine! Co blbneš?" Vyjekla Christine. ,,Ty víš jakou práci nám dalo najít perfektní školu a ještě školu, která blízko jak ode mě tak od tebe. Skoro půl roku jsme hledali a teď je to v prdeli když se tvůj milej rozhodl koupit dům 40 minut od té školy" zavrčel jsem.

,,A to je tu ještě věc, že mám vlastně asi počítat s tím, že se nám úplně rozhodí střídavka, že? Určitě budeš vždy stíhat ke mně jezdit skoro hodinu, aby jsi mi děti předala. A já k vám rozhodně jezdit nebudu. Vždyť to je skoro jako jezdit k našim! Fakt tohle jsi přehnal Paule a nejradši bych ti dal ještě, ale nechci si kvůli takovýmu debilovi ničit klouby" řekl jsem, na Christine se naštvaně podíval a rychle jsem odešel pryč.

O dva týdny později

,,Stačí vám jedna bohatě" uchechtl jsem se když hned oba dva začali prosit o jednu celou pizzu. ,,Tati, já chci ale tu se šunkou" zakňučel Benny. ,,A já úplně tu normální, jen kečup a rajče a to je vše" zazubila se Lexi. Takže Margheritu, jasně.

,,Tak počkejte" mávl jsem na číšníci a ona hned přiběhla, protože po mně furt koukala. ,,Máte vybráno?" Usmála se na mě flirtovně. ,,Šlo by půlku pizzy se šunkou a druhou půlku obyč Margheritu?" Zvedl jsem obočí. ,,Určitě, pro vás cokoliv. Je to vše?" Zeptala se s úsměvem. ,,A pak mi dejte ještě celou sýrovou a to bude všechno" mrkl jsem na ní a viděl jsem, jak chce hrozně zajásat. Přikývla a šla hned pryč.

Za dva týdny se toho moc nestalo. S Christine jsme spolu neprohodili ani slovo. Když jsem přebíral děti tak je měla na pár hodin na hlídání Laura a pak když si je měla přebírat ona tak pro změnu je přebírala Emily. Nechce se se mnou vůbec bavit. Ale já vlastně taky nechci.

Nechci, aby děti bydleli takhle dost daleko ode mě a museli jezdit 40 minut do školy. Často Christine pospíchá do práce a přijde ta možnost, že budou muset do školy jet sami. A proto jsme vybrali školu, která měla být od nich jen 15 minut a hlavně ten autobus by je tam přímo odvezl! Až se přestěhují tak to tak jednoduchý nebude a hrozně mě to sere.

No a za týden jim začíná škola a začne nová kapitola jejich života. Jsem za ně nervózní. Už to jsou moje velké děti. Ale pamatuju si, jak jsem byl nervózní já. Naštěstí oba dva to berou v pohodě a těší se.

,,Justine?" Ozval se pro mě hrozně povědomý hlas a já zvedl od dětí pohled. Překvapením jsem otevřel pusu a koukal na tu osobu jako na zjevení. ,,K-Katie?" Zakoktal jsem. ,,Bože Justine! Tak ráda tě vidím!" Vyhrkla a pevně mě objala. ,,Bože Katie" vydechl jsem pořád překvapeně a taky ji objal.

,,Vidíš mě ráda? Nerozešli jsme se v dobrém přece" ,,Už je to šest let, to je dávno" mávla rukou. ,,Jo, je to šest let" kývl jsem a podíval se na děti, který na nás taky koukali. Viděl jsem, jak se na ně Katie taky podívala a zasekla se. ,,Oh... to jsou..." ,,To jsou moje děti" řekl jsem. ,,Wow" šeptla.

,,Chceš si sednout?" Ukázal jsem vedle sebe. Chvíli se rozmýšlela a pak přikývla a sedla si. ,,Tohle je Lexi a tohle Benny. Děti tohle je moje kamarádka ještě když jsme chodili do školy" ,,Byla jsem velká kamarádka vašeho táty" řekla. ,,Velká? Jakože jste si dávali pusu a měli jste se rádi?" Zeptala se zvědavě Lexi. ,,Ano, přesně tak" oba dva jsme se zasmáli. ,,Jak tohle víte?" ,,Táta má vždy takhle hodně kamarádek" řekl Benny a já se uchechtl.

,,Aha, takže ty teď jedeš v tomhle stylu?" Zeptala se s úsměvem. Tak hrozně zkrásněla, že to snad ani není možný. ,,Změnil jsem se od doby, co jsme se naposledy viděli" pokrčil jsem rameny. ,,A co Christine? Jste stále kamarádi?" ,,Už dávno ne. To skončilo hodně dávno" zamumlal jsem a všiml jsem si, jak se pro sebe usmála.

,,Myslela jsem si, že to dopadne tak, že se do sebe zamilujete a budete šťastná rodinka se dvěmi dětmi" ,,Jo tak to se přesně nestalo" zasmál jsem se. ,,Tyjo, to mě překvapuje. Takže teď máte střídavou péči?" ,,Ano, přesně tak" přikývl jsem. ,,Oba dva jsou z větší části po tobě. Jsou krásný" řekla a pousmála se.

,,Kdy jsi se vrátila?" ,,Před pár dny" ,,A v Kanadě zůstáváš?" ,,Ještě na tři týdny jedu do USA vyřídit si pár věcí, ale pak se vracím do Kanady zase natrvalo" ,,Slečna Miller tu má objednávku!" Ozval se křik od pultu. ,,Musím jít. Ale ráda bych tě za ty tři týdny ještě viděla. Možná to bude lepší bez dětí" uchechtla se a zvedla se. ,,Taky tě rád uvidím" usmál jsem se. ,,A děti nepřivedu, neboj" řekl jsem se smíchem.

,,Tohle je moje číslo" napsala na ubrousek číslo, sklonila se, dala mi pusu na tvář a odešla pryč.

Wow. Moje Katie, kterou jsem přes 6 let neviděl je tady a ještě krásnější než byla.

Liked by jadensmith and 7823 others

justinbieber back in Canada 🇨🇦, sooo that means hoodie and cap is back🤩

View all comments

barbaraswift omg youre so cute😍😍😍
faikhadra yaaas, your favorite caps😂😂🙏
jadensmith cap everywhere and everytime🙄
justinbieber @jadensmith ofc😁
lauraskye you are sooo obsessed😂😂

Liked by justinbieber and 800 others

christyanderson omg my little babies😭 one week and they will go to 1 grade in school😨 I'm crying😭😭🩷🩵

View all comments

emilylogan little Lexiiii, little Benyyyy😭 i love them so much!!❤️❤️
lauraskye wooow, no more babies! They are big kids!❤️
justinbieber my old apartment! Woow, they loved their playing corner😂
christyanderson i love their big eyes, love this photo😅

Ahooooj❤️ slíbená část na Štědrý den je tadyyy! Stihla jsem tooo😂❤️❤️

Sice nevím jestli všichni si část přečtou, protože někdo nemusí mít třeba na Wattpad náladu takhle na Štědrý den, ale slíbila jsem to a tohle je můj Vánoční dárek pro vás❤️ tak snad jste rádi❤️

Část teda takhle na Vánoce vlastně nebyla moc hezká, co se týče Justina a Christine, ale jsme teprve v 11 části. Nemůžu je dát hned tak rychle k sobě😅

Co na tuto část ale říkáte? Hlavně na ten konec!😮 Katie aka bývalka Justina se nám vrátila!😁

A pak ten problém s domkem, co pořídil Paul😨 jak to vyřeší? Justinovi se vůbec nelíbí, že by děti museli jezdit do školy sami takovou dobu a dal Paulovi ránu😬🤔

Co bude asi v příští části? A jak to bude pokračovat mezi Christine a Justinem?🤔🤔

Chci vám poděkovat za všechnu vaši aktivitu, za všechny komentáře❤️

A taky vám chci samozřejmě popřát Šťastné a Veselé Vánoce❤️ sice teď je období, kdy je velký smutek a i mě to hodně zasáhlo. Ale Vánoce si pokusme i tak užít a snažme se nemyslet na tu tragédii, která se stala💔 bolí mě z toho úplně srdce, ale zase jsem si uvědomila, že strávit svátky se svojí rodinou je to teď nejdůležitější❤️

Mějte se krásně, užijte si Vánoce. A do nového roku tu určitě další část bude❤️❤️ možná třeba i dvě🤔 (Anet nebuď naivní)😂😂 no co já vím třeba to stihnu. Každopádně s jednou částí do Nového roku určitě můžete počítat❤️❤️ papa a děkuji❤️