,,Kam to-" chtěl se zeptat Ley, ale doktor ho přerušil. ,,Co nejdále odtud, cestou sem jsem zahlédl Thora, určitě se o Hulka postará," zašeptal konejšivě. ,,Já se zase postarám o tebe, musíme k nejbližší lékáničce, snad tam bude pinzeta na ty střepy.''

Ley se za sebe styděl, jen Troye zdržoval. ,,Troyi...''

,,Ano?" podíval se mu do tváře.

,,Já to zvládnu, nechci ti překážet,'' zamumlal a sklopil oči. ,,Podívej se na mě, Ley,'' řekl lehce zadýchaně, poklusával s ním už docela dlouho. ,,Já ti chci pomoct víc než tomu jednookému běsu, ten má tolik lidí, kteří jsou na podobné krize vycvičení, že... Ano jsem sice taky agent, ale v prvé řadě jsem doktor, a co bych to byl za doktora, kdybych nepomohl ani muži, kterého miluju?''

S radosným ,ha!' vběhl do laboratoře. Leyho, který byl z vyznání lásky stále trochu v šoku, posadil opatrně na stůl. Díky své výšce mladík nedosáhl ani špičkami na zem.

,,Ty kalhoty musí dolů,'' řekl když se vrátil. ,,Jako jo, taky jsem si představoval, že bez kalhot přede mnou budeš z jiného důvodu-"

,,P-představoval...?" zrudl, ,,jako mě? Jen se spodním prádlem?''

,,Ne, neboj.''

Ley nevěděl jestli ho to zklamalo nebo byl rád.

,,Bez něj.''

,,Oh...'' vyšlo z něj tiše. Byl v rozpacích, Troy má o něj zájem i po fyzické stránce. Proletěl ho pohledem a uznal, že on ho má také. Troy je kus. Uvědomil si a myslel, že více zčervenat už nemůže.

,,Raději ti je sundám já, kvůli tomu zranění, nechci, aby sis to zbytečně dráždil,'' poškrábal se nervózně na krku a čekal, jak mladík zareaguje. Dostalo se mu jen tichého přemýšlivého kývnutí v záplavě červeni.

,,T-troyi..." řekl mírně rozpačitě a chytil ho za ruku, jež mířila k zipsu. ,,N-nejsou tady kamery, že n-ne?"

,,Vidíš, malém bych zapomněl.''

Sklonil se a vytáhl ze svých poněkud vysokých bot dva motýlí meče. Ley nedokázal pochopit, jak je mohl tak dobře úkrýt. Nebo si jich prostě jen nevšiml?

,,Sleduj~" zavrněl a vrhl jeden z mečů proti kameře.

Meč prořízl vzduch a mířil si to do místa, kde si hověla kamera. Během mrknutí oka byla kamera na dva kusy.

Troy zašel pro vržený meč, zatímco druhý třímal pevně v dlani a následně oba vložil Leymu do rukou. ,,Patří tobě."

,,Děkuji-'' rychle si je zastrčil do jedné z kapes kabátu. ,,Ehm, myslím, že to patří do bot, máš je na to stavěné,'' podotknul doktor. Ley mu je tedy podal a Troy mu co nejopatrněji zul boty, snažil se mu nezpůsobit žádnou bolest, vzhledem k zranění jeho nohou. Poté meče zasunul do míst, kde zřejmě patřily.

,,Tak-..." Ley na nic nečekal a rozepnul si zips, přičemž si kalhoty krapet popotáhl dolů. ,,S-se zbytkem mi už budeš m-muset pomoct, hádám," zašklebil se nervózně. Rány na nohou nepříjemně štípaly při každém pohybu.

Budu opatrný, slibuju." Látku jemně na obou nohavicích uchopil a začal mu kalhoty opatrně stahovat. Ley zavřel oči, tak se aspoň mohl soustředit jen na doktorovy opatrné dotyky, když mu pomalu přetahoval látku přez rozřezanou pokožku. Tiše zasyčel bolestí, protrhlé kalhoty v sobě zachytily i menší kousky skla.

,,V pořádku?" uslyšel Troyův mírně starostlivý hlas.
Otevřel oči a pomalu přikývnul.

Černovlasý mu kalhoty přetáhl přes patu a vítězně se na Leyho usmál.

Sklonil se k jeho noze a zkontroloval zda nejsou střepy moc hluboko, nebo nepřerušují nějakou důležitou žílu. Usoudil, že zranění je díky bohům jen povrchové. Narovnal se a rychle ale pořádně si umyl ruce.

,,Teď se vážně co nejvíce uvolni,'' řekl a vytáhl z lékárničky pinzetu, žíňku, dezinfekci a obvaz. Vše krom pinzety položil vedle na stůl. ,,Tak, jdeme na ty střepy.''

S pinzetou zacházel precizně. Levou rukou si Leyho nohu přidržoval, aby jí příliš necukal. Chápal, že to bolelo, ale musely ven. Když vytáhl poslední ostrý kus skla z kůže, pinzetu odložil.

Na řadu přišlo zbavení se nečistot v ráně. Vzal si žíňku a nechal ji pod proudem teplé vody, která tekla z kohoutku umyvadla, jež se nacházelo v každé laboratoři.

Žíňkou opatrně smýval prach a špínu, prvně v ráně. Ley vydal podivný skřek, unikl mu zkrze zatnuté zuby. Troy mu na uvedení pozornosti od jeho počínání, jemně hladil stehno levačkou, což Leyho uklidnilo a dovolilo to Troyovi opět pokračovat v práci. Ještě omyl špínu kolem zranění a odhodil žíňku do umyvadla.

Popadl dezinfekci a obvaz. ,,Teď to bude štípat,'' upozornil mladíka. Dezinfekční roztok vstříkl několikrát do rány. Ley zasyčel, ale nestěžoval si. Troy nohu pečlivě obvázal bělostným obvazem a oddechnul si.

Vstal a u umyvadla, jak ze sebe tak z náčení, které použil dostal všechnu špínu. Vše vrátil na své místo, zatímco ho Ley sledoval. Cítil na sobě jeho pohled, nakonec se posadil vedle něj.

Podíval se mladíkovi do očí a začal mu prsty pročesávat hnědé vlasy. ,,Zvládl jsi to,'' usmál se a úsměv se mu rozšířil ještě víc, protože se Ley nevědomky lísal k jeho dlani.

Setrvali v té krásné chvíli dokud se Troy váhavě neodtáhl. Nechtěl na hnědovlasého moc tlačit.

Ley už delší dobu přemýšlel nad jednou věcí. Ty odporná slova, jež vypustil bůh chaosu z úst. Chci vidět, jak se bude tvářit, až mu řeknu, že se jeho milovaný z mise nevrátí. Polil ho studený pot. Vždyť teď tu byl Troy s ním, navíc jediný zraněný je tu on. Jeho doktor je mnohem schopnější, než kdokoli, snad kromě Crowa, koho znal. Můj doktor, pomyslel si, že to znělo hezky, byť jen v mysli.

,,Troyi? J-já jen děkuji moc. O mě si starost dělat nemusíš, spíš mě zajímá, jsi v pořádku? Já, chci říct, byl jsi na misi a jeden bůh řekl takovou blbost, ne že bych nevěřil tvým schopnostem, jen chci mít jistotu...'' začal ke konci rychle drmolit.
,,Zpomal, ano?" přerušil ho Troy.
,,Za prvé. Jsem naprosto v pořádku a za druhé, má mise ještě nekončí...''

,,Nekončí?"

,,Neboj, nic se mi nestane,'' sehnul se k němu a vtiskl mu malou pusu na čelo.

,,Taky že to nedovolím!" Poněkud rychle vyskočil na nohy, přičemž své zranění podcenil a ztratil rovnováhu. Snažíc se jí získat zpět hledal oporu u druhého muže, jenž též rychle vstal, jakmile se Ley začal kymácet. Všechno se odehrálo tak rychle, sevřel pevně Troyovu košili, ale ta jeho váhu nevydržela a částečně odhalila Troyův hrudník. Těsně před zemí ho doktor zachytil pod rameny a vyzvedl si ho do pevného objetí. Ley mohl cítit teplo sálající z jeho obnažené kůže.

,,A co chceš dělat? Budeš za mnou všude chodit?" řekl pobaveně doktor.

,,Jo! Přesně to udělám.''

,,A nezapomněl jsi na něco?"

Ley na něj vyslal nechápavý výraz. Vadí mu to snad? Upřímně se bál té myšlenky.

,,Polonahý se mnou kalhoty po základně vážně hledat nebudeš."

,,A ty s natrženou košilí?" nadzvedl obočí.

,,Sám na sebe žárlit nebudu, když mě někdo uvidí,'' odvětil automaticky, pak se zarazil. ,,Tedy chci říct... noo, nechci, aby tě takhle mimo mě kdokoliv jiný viděl, vím je to sobecké, ale nemůžu si pomoct,'' povzdechl si.

,,Až takový poklad, přeci nejsem,'' řekl v rozpacích, ,,půjdeme? Nemusíme na nikoho narazit.''

Pravda bylay že se bál se od Troye odejít. Sice to, co říkal Loki musela být jen nějaká hloupost, ale...

,,Navíc mám kabát!" sehnul se pro něj a Troy lehce zčervenal nad výhledem. ,,Je docela dlouhý, dívej,'' oblékl si ho a poukázal na to, že ho vcelku kryje. A opravdu, zepředu byl dlouhý asi jako delší tričko, ale zezadu ho dokonale zakryl.

,,Tak jdeme?" optal se Ley stále červeného Troye, který se nemohl donutit přestat na to myslet. Zároveň vzal do ruky i vysoké boty, ponožky mu na přechod snad budou stačit.

,,C-co? Jo, jo jdeme.''

~~~

Černovlasý rychle zaklapl dveře od svého pokoje. S Leyho pokulháváním jim dostat se až sem trvalo déle, no naštěstí nikoho nepotkali.

,,Mé kalhoty by ti byly velké, sakra, promiň v tvé velikosti tu mám jen tohle,'' vytáhl trochu pomuchlanou bílou sukni. ,,Omylem jsem ji přibalil, když jsem ve spěchu balil věci, Fúrie nesnáší pozdní příchody,'' zasmál se nervózně.

Ley si od něj sukni převzal a dlouze si ji prohlížel. Stále z ní byla cítit jakási jahodová vůně. Proč má Troy v bytě sukni? Má snad přítelkyni? Hrál si s mými city celou tu dobu? Bodlo ho u srdce. Onen bílý kus látky jako by řezal jeho kůži kdekoliv se jej dotkne. Jahodová vůně ho v nose pálila a působila mu obtíže s dechem.

,,P-proč?" dokázal ze sebe dostat.

,,Proč co?" podíval se na rozhozeného hnědovláska nechápavě.

,,Bavilo tě to?" zeptal se naštvaně Ley se smutkem v očích. ,,Proč ze mě musí všichni dělat blbce?! I ty...'' popotáhl, ,,proč zneužíváš mé city k tobě, když už někoho máš?!"

,,Špatně jsi to pochopil-" snažil se to Leymu vyvrátit a předklonil se k němu.

,,Su-sukně..." přerušil ho hnědovlásek. ,,Si snad agent v sukni?! To pochybuju...-"

,,Vysvětlím ti to,'' řekl Troy nešťastně, mohl tušit tuhle reakci. Mladík byl ohledně sebe velmi nejistý a může se zhroutit snadno jako domeček z karet.

,,Do toho!" prskl na něj ublíženě...

Troyšku toho dramatu na závěr... Nazdárek lidičky! Tak jsme tu, tentokrát je kapitola čistě o Leym a Troyovi, ale komu by to vadilo, že? XDD