,,Hej, ty!" zařval na první osobu, kterou spatřil v ohozu bez orla. Bloudil tu snad patnáct minut a potkal jen samé řadové zaměstnance tohoto místa. Takže věděl stejné houby o tom Troyovi, jako před čtvrt hodinou. Nikdo se s ním totiž nebavil.

,,No mluvím na tebe! Ty v tom červeném ubruse stůj!''

Onen muž se zastavil a zmateně si Crowa prohlédl. ,,Čehož si ode mne žádáš, midgarďane?"

,,Chci informace o muži jménem Troy, znáš ho?'' řekl s nadějí, jež se rozplynula když blonďák zavrtěl hlavou.

,,Jsem tu jen krátce, ale rád bych ti pomohl příteli,'' usmál se omluvně.

,,Tak to jsme dva, Crow,'' nastavil ruku.

,,Thor,'' přijal nabízenou ruku a políbil ji na hřbet. Crow hned trhl rukou zpět k tělu.
,,Ses zbláznil?! Tak dobře se zase neznáme, vlastně vůbec se neznáme!" vypískl a od Asgarnďana se co nejvíc vzdálil.

,,Á Steve! Konečně někdo, koho znám,'' utekl za jmenovaným, který se vynořil z poza rohu.

Chvíli šli bok po boku v tichosti, Thor už byl dávno z dohledu, když se Crow ozval. ,,Potřeboval bych s tebou mluvit."

,,Dobrá, půjdeme se někam posadit," odpověděl blonďák.

~~~

,,Ten Thor je cvok, nebo co?" zamrmlal hnědovlásek, jakmile se pohodlně usadil. Ne že by chtěl s mužem vést nějaký delší rozhovor, ale chtěl nejprve trochu odlehčit napětí mezi nimi.

,,Proč by měl být cvok?"

,,To líbá ruce všem které potká nebo co?!"

,,Většinou jen dívkám, ale chápu, že jsi rozhořčen a vadí ti intimnější doteky od muže.'' Crow se nespokojeně zakabonil, když zaslechl, jaký tón hlasu druhý použil.

,,Proti jeho pohlaví nic nemám, jen je to úplně cizí člověk, to je ten problém,'' lehce se zamračil.

,,Tím chceš říct, že kdybys ho znal tak je to v pořádku?!"

,,Ano?"

,,Vždyť je to muž!"

,,Máš něco proti mužskému pohlaví? Snad musíš v těch kalhotech taky něco mít, i když o tom začínám trošičku pochybovat...'' přelétl ho rychle očima a uznale pokýval hlavou.

Steve byl úplně bledý. Tohle se mu ještě nikdy nestalo. Nechtěl, aby se mu kdy něco takového stalo. Mladíkův pohled mu byl nepříjemný, to jak si ho přeměřoval. ,,J-jestli jsem ti s-snad něco... špatně na-naznačil...'' snažil se projevit svůj nezájem. Crowovi ho bylo docela líto.
,,Ne, neboj, dělám si jen srandu víš, nebudu se Leymu s tím jeho fešákem motat do vztahu, vždyť mě je nejlépe samotnému,'' zasmál se. ,,Když jsme u toho, řekni mi o tom Troyovi všechno, co víš, musím vědět jestli je spolehlivý.''

,,Troy je homosexuál..?'' podivil se nevěřícně blonďák. ,,Nikdy bych neřekl, že... no vždyť víš... je taky divný,'' řekl zdráhavě.

,,Máš s tím snad problém?"

Stevův pohled se od zamračeného Crowa přesunul k odpadkovému koši. ,,Vždyť je to proti přírodě, tohle bych do Troye nikdy neřekl, ani do Leyho ne, zdál se milý.''

Co to mele za kraviny?

Pro jednou musel s Lydem souhlasit, už jen to ho vytočilo a to co řekl Steve ho přímo naštvalo.

,,Vážně se ti lidé nestydí, nebudou mít potomstvo a ta hanba-"

Chtěl se krotit, opravdu ano, ale když ten kretén znova otevřel pusu, aby pokračoval, Crowovi to nedalo a nic nečekajícího muže praštil pěstí do obličeje.

,,Už NIKDY TAKHLE O NĚM NEBUDEŠ MLUVIT, CAMERONE! NIKDY!"

Blonďatý se opatrně dotkl místa postiženého ranou -nosu- a zasyčel bolestí. Nebylo to sic nic příšerně strašného, zvlášť pro něj ne, ale musel uznat, že ten kluk má páru. Sestřel si zpod nosu krev, ohlédl se zmateně po Crowovi, který si však -jak bylo jasné i z jeho naštvaného postoje- záměny jmen nevšiml.

,,Cameron?"

Zastavil se uprostřed pohybu. Naštvaná grimasa jeho obličej opustila rychlostí blesku. Uvědomil si co provedl, ano naštval ho a jak, ale měl mu vysvětlit, proč se plete, ne tohle. Neměl si vzpomenout na toho grázla.

,,Chtěl jsem říct- eh, záměna jmen, promiň," zavrčel a zatřepal hlavou, aby vyhnal zlé vzpomínky.

Skoro cítil jak má na rukou teplou mazlavou krev, pamatoval si ten pocit. Pocit když pod vedením Lydyinga vrazil nůž do... Leyho otce. Několikrát. Když tělo té bestie opustil život, jen si odfkl. Nezasloužil si žít.

Správně, nezasloužil a tenhle ten je stejný, nezaslouží si to, vezmi mu to, no ták...

Crow vytřeštil oči a rychle zavrtěl hlavou. Ne, ne, ne, ne, ne! Kecy!..On nikomu neubližuje, jako to monstrum.

,,P-počkej, promiň- já omluvám se, L-Ley ti určitě pomůže...líp než já,'' řekl jistě a provinile zároveň, ,,jen prosím neměj na něj narážky, jeho by to moc ranilo.'' Z jeho slov byla slyšet naléhavost, která Stevea donutila souhlasně kývnout.
Crow se pokusil dostat do klidného režimu, po mužově ujištění to šlo poněkud snadněji. Jeho rty opustily první tóny mu tak známé melodie.

°°°
Zmateně zamrkal. ,,Steve?" šeptl, jakoby se ujišťoval, že vidí dobře. ,,To je.. KREV?!" vyjekl hystericky. ,,Co se st-stalo?" pípl, aniž by následně počkal na odpověď. ,,Já... zajdu pro-... pro led! Počkej!"

~~~

Ley nebyl jediný, kdo zažíval horší chvilky. I když v Troyově případě to bylo úplně z jiného důvodu. Byl na sebe neskutečně naštvaný. Kdyby mohl, popohnal by stroj k ještě vyššímu výkonu, jenže nemohl, quinjet letěl plnou rychlostí. Jak jsem se mohl nechat tak hloupě chytit?! Sakra! Jen kvůli chybě. Jediné chybě... Nadával si. Ano, právě v takovýchto situacích si přál, aby své schopnosti mohl ovládat, tak jako předtím. Na druhou stranu právě i díky jeho schopnostem se ze zajetí dostal.
,,Grr, kdybych je mohl alespoň nějak kontaktovat,'' zavrčel podráždeně, ne jen že mu vzali všechny komunikační prostředky, zřejmě tušili, že tu nebude pěšky, ruší linku. Měl z toho opravdu špatný pocit, měl neblahé tušení, že už je pozdě...

~~~

Proč se musí Tony a Steve hádat zrovna v takovýchto chvílích?! Chápu, že zbraně jsou dostatečný důvod, ale zatahovat do toho minulost? Nepřišlo mu to správné. Bruce se je snažil uklidnit, ale čím více se hádka vztupňovala, tím to pro něj bylo horší. Ani nevěděl, kdy se to žezlo dostalo do Bruceových rukou, než začal vždy milý muž na všechny křičet. Ta věc... Rozvrací je, tak jako její vlastník, Loki jim všem zasadil brouka do hlavy, nutil je k pochybnostem. Leymu se zdálo, že se žezlo až zlověstně lesklo. Nepřirozeně modře.

Heliportem to otřáslo. Ley byl z toho všeho, co se stalo smutný, ale po obrovské raně ztuhl. Ostatní muži se náhle přestali hádat. V místnosti zavládlo nepříjemné ticho. Ley se namáčknul ke zdi. Bál se, bál se výšek, nevěděl jistě zda smrti, ale výšek určitě a pád dolů ho děsil ještě víc. Troyi, kde jsi?

Zavládl chaos.

~~~

Když viděl to zelené monstrum, které ničilo vše okolo, zmrzl na místě. Jakoby mu někdo přilepil nohy k zemi, nemohl se přinutit ani ke kroku, natož utéct. Měl pocit, že sebemenší pohyb přesune tvorův vztek na jeho osobu.

Hlasitě polknul, musel se sebrat a nejlépe musel zmizet.

Odlepil svou pravou nohu od země a co nejopatrněji ji následovala levá. Popošel po špičkách pár krůčků. Oči měl stále upřené na zeleného a snažil se zachytit jakýkoliv náznak, toho že by si ho všiml.

Došlápl a svůj pohled přesunul k východu. Už z dálky viděl, jak se na zemi blyští kousky střepů a okolo se válely i jiné ruiny. Chtěl se tiše, krok za krokem, vzdálit. Udělal první krok a při druhém se ohlédl na to monstrum, což neměl dělat, protože že mu to vymstilo. Nedíval se pod nohy a neočekával, že se mu pod nimi z čista jasna zjeví trám, vlastně tam trám ležel celou dobu, ale hnědovlásek hleděl jen v před, tudíž si ho mohl těžko všimnout.

S hlasitou ránou se sesunul k zemi.

Zavrčení za ním ho donutilo rychle se obrátit do sedu. Díval se na něj. Lehce zaklonil hlavu, aby mu pohled opětoval. Přes adrenalin v jeho krvi si skoro nevšiml jakéhokoliv zranění.

Přes všechnu tu zeleň v něm zahlédl i Bruce. Nadechl se, když si uvědomil, že zadržuje dech a nutil se k činu.

,,B-Bru-Bru-"

,,NE BRUCE! JEN HULK!" naštvaně udeřil do jedné z mála věcí, která byla ještě vcelku.

Mladík vyjíknul, rty se mu jemně třásly a do očí se mu vehnaly slzy. Crowe?! Proč tu nejsi? Si tu vždy, když mi něco hrozí, ne?

Hulk se k němu blížil a na sebelítost nebyl čas. Věděl, že mu neuteče.

Jestli jsou tohle má poslední slova, tak to chci říct nahlas.

,,Já- já tě miluju, Troyi, kéž bys to slyšel,'' šeptl s malým smutným úsměvem a křečovitě zavřel oči, čekal ránu. Osamocená slza mu steka po tváři.

Ten konec trvá nějak dlouho... přesto nechtěl otevřít oči.

Na jeho vlasy dopadla hřejivá ruka. ,,Slyšel, a teď pojď,'' přesunul ji do Leyho dlaně a vytáhnul ho na nohy. Byli si tak blízko... Mladík rychle otevřel oči, krom Troye mohl vidět Halkovu pěst zastavenou ve vzduchu, jen pár centimetrů od místa, kde seděl. Tak málo stačilo a už by tu nebyl. Hulk se zjevně nebyl schopen ani hnout.
,,J-jak si to-..." vykoktal, pak ho ale zastavila bodavá, pulzující bolest - při pádu se mu do levé nohy zaseklo nemálo střepů.

,,Dlouho to nevydrží...'' zamumlal si pro sebe při pohledu na kapesní hodinky. Lehce je zaklapnul a zastrčil do kapsy. S něhou pohlédl na hnědovláska. Opatrně si ho vyzvednul do náruče, jakoby nic nevážil.
Musel ho dostat do bezpečí, prostě musel. Ley se k němu tisknul, jako vyděšené zraněné kotě. Troy musel jednat. Pro začátek se ho rozhodl odnést odsud, co nejdále, nejlépe ho někam schovat, dostat mu sklo z ran a vydezinfikovat je, doufal, že to nebude na šití, nebo nechytne infekci.

Troy se rozběhnul, jak nejrychleji mohl. Snažil se u toho dávat pozor, aby s Leym moc neházel, musel u toho ale stále myslet na Hulka. Byl tak vděčný, že pro jednou své superschopnosti dokázal použít i při něčí záchraně...

Kde začít... Tahle kapitola mi osobně (to říkám za sebe já, Rei xd)  moc nesedí, but don't blame us, musíme se na ten film znovu podívat, pak tuhle kapku ještě troyšičku poupravíme. Pak chci taky zmínit, že v této knížce je Steve použít i jako homofob, což ovšem neznamená, že bychom ho tak normálně braly, ale přece jen je z jiné doby, proto by to i sedělo, nemyslíte? Jinak moc děkujeme za votes a komentáře, luv ya ♥️