Ley byl rusovlásce vděčný, nechtěl být opět litován. Lítost nikdy nikomu nepomohla. Vyšel za ní a ještě ve dveřích se s úsměvem na tvářích rozloučil s oběma muži.

~~~

Takový prostor Ley v životě neviděl. Bylo to zvláštní vidět Asgurda, jak ho Ley ve své skromné hlavičce nazýval, ve skleněném vězení. Byl jako lapená šelma, nevypočitatelný. Loki sledoval každý mladíkův nejistý krok a on nahlas, už tak dosti flustrovaně polkl. Na druhou stranu, měl alespoň střechu nad hlavou.

,,Co od něj vlastně chceme?" šeptl k Natashe, přičemž si Lokiho nedůvěřivě prohlédl. Bohova tvář mu nic neříkala.

,,Oh, kohopak si to vedete agentko? Váš partner? Počkat, málem bych zapomněl,'' Natasha nad tím asi moc nepřemýšlela, ale Leyho se to dotklo.

,,Máte se mnou problém? Já jsem tu držen stejně jako Vy, takže si flustraci vylévejte laskavě na někom jiném,'' sykl naštvaně, pochybovat o sobě mohl výhradně jen on sám. ,,Jinak mé jméno je Ley, vy jste? Pardon zapomněl jsem to...'' zasmál se nervózně.
,,Posíláte ho za mnou nevzdělaného, agentko, těžko uvěřit, že jste klesli na takovou úroveň,'' vrhl na Leyho posměšný pohled. Mladík na Lokiho úšklebek reagoval milým úsměvem.

,,Je mi tě skoro až líto, když vidím, jak strašně upjatý na toho svého doktora jsi-"

,,Troye nech napokoji!''

,,- i když on tě vidí asi jen jako volnočasovou aktivitu. Heh, láska? Ne, to by byl odpad a to on není, že?"

,,Ne...'' hlesl tiše.

,,A ty? Co jsi? Řekni to!"

,,Ne,'' šeptl.

,,No tak! Otci jsi to opakoval každý den, nestyď se!" pobízel ho.

,,Ne, nech toho!" vykřikl hystericky.

,,Možná bych ho měl řádně vyděsit, aby se tu ukázal ten druhý.''

Hnědovlásek se přiměl k mlčení. Jak tohle ví? Doopravdy se tu dohaduje s bohem? Vrtalo mu hlavou. Při pomyšlení na to, že tenhle... Asgarďan ví všechno o něm ho zamrazilo.

,,Jak víte o Crowovi?" zeptá se napjatě.

,,Dohadovat je mimochodem silné slovo, jakoby si smrtelník mohl něco takového dovolit,'' odfrkl si.

Ley ztuhl, vidí mu do hlavy? Jak?! Jestli ví vše o něm, může vědět vše i o Troyovi?  Mohla by být jeho slova pravdou? 

Ucítil po svých tvářích stékat slzu, už to nevydržel. Proč ho chtějí všichni jen dohnat k slzám?

,,Protože tohle je tvá podstata, jsi slabý, zničený-"

,,To by stačilo,'' vložila se do toho Natasha.

,,Ale agentko, ničíte zábavu, chci vidět jeho výraz, až mu řeknu, že jeho milovaný muž se z mise nevrátí živý,'' usmál se zlověstně, ledově modré oči se do Leyho zabodly jako rampouchy.

Podlomila se mu kolena, nevydržel to. Měl strach. Chtěl křičet zoufalstvím, ale hrdlo se mu sevřelo.

•••

Hnědovlásek sebou cuknul. Nevěděl, co přesně se děje, cítil jen pozůstatky Leyho zoufalství a to ho naštvalo. Nikdo nesmí ublížit Leymu, nikdo. Pomalu se zvedl ze země, lehce se třásl. Nějaká ženská mu položila ruku na rameno. Netřásl se pod vzlyky nebo zoufalstvím, jak si asi myslela, ne, třásl se vztekem.

,,Konečně, slaboch je pryč," oznámil škodolibě Loki. ,,Tak tě tu zdravím. Tebe, i parazita."

,,Jak si vůbec dovoluješ říkat mu slaboch!?" zavrčel Crow a nenávistně se na muže za sklem podíval. To, že zmínil Lyda ho až tak nepřekvapilo, překvapivě. Vlastně vnímal jen tu nestydatou urážku. Lydying mu ukázal, co všechno Ley prožil. I když na některé z těch hrůz jeho spolutelník nejspíš zapomněl, on o tom ví. Slaboch není slovo, kterým by měl být nazýván.

,,Stačilo pár slov a sesypal se jako domeček z karet."

,,Parazit?" vložila se mezi ně Natasha nechápavě.

,,Velmi vzácný, řekl bych. Není možné, aby ho měl midgarďan jen tak, sám od sebe. Tenhle o tom ví své," řekl, jakoby ho onen parazit osobně nezajímal. Opak byl však pravdou a u boha opaku pravdy dvojnásob.

,,Vzácný, nevzácný,'' frkl Crow, ,,Lyd je hajzl.''

Au, to zabolelo, chceš mi zlomit srdíčko, Crowe? Nezapomeň, že to bys sám nemusel přežít. Ty, ani Ley.

,,Ne. Jemu nesmí nikdo ublížit,'' šeptl si Crow nepřítomně.

Natasha nevypadala moc spokojená s tím, kam se nynější konverzace ubírala. ,,Beztak ani nevíš, co je zač, na to vy midgarďané nemáte mozkovou kapacitu,'' povzdechl si bůh.

,,Vím přesně, co je zač,'' odmlčel se vážně, ,,je důvodem mých problémů, násilnický a manipulativní zmetek, bohužel musím uznat, že je kurva silný.'' Nespokojeně zavrčel, věděl, že s ním je sic i on silnější, ale ta cena je vyšší než získaná moc. On si ho ale nevybral dobrovolně a Lyd ho nechtěl v blízké době opustit.

,,Ale když už jsi to načal, určitě budeš chtít, abych se zeptal, že?  Tak ti udělám tu radost a ptám se,'' řekl přeslazeně, ale reálně ho to zajímalo. Od Lyda toho zrovna moc nevěděl.

,,Astrální parazit, magická bytost, která se upne na hostitele a živí se jeho pochybami a negativními emocemi. Dodává hostiteli rovněž nějakou schopnost, která chrání jeho 'zdroj potravy'. Jsou dost vzácní, většina vyhynula po ztrátě jejich původní planety, kde koexistovali s tamějšími obyvateli. Divím se, že smrtelník jako ty vůbec přežil jeho násilné připojení k tvé duši,'' řekl vážně, ,,jsi zajímavý vzorek, vskutku chápu proč ty.'' Vysmíval se Crowovým nejniternějším obávám. Nesnášel to označení, vzorek, jakoby už ani nebyl lidská bytost jen nějaký kus něčeho, co zkoumá banda intelektuálů.

Ale vynechal spoustu důležitých informací, třeba to, že jsem dokonalý, ale o tom ho jistě přesvědčíme, že ano?

Mladík nevypadal nadšeně. Jeho pohled spočinul na malé kameře v rohu místnosti. I přes svou nenávist ke kamerám už alespoň neměl, co by před touto tajnou organizací dále skrýval.

Jako fakt? Nic? Co třeba důvod toho, proč tady jsi, M-

,,Drž tu svou astrální hubu!"

,,Muerte?"

To odporné jméno z úst toho blázna vyznělo ještě mnohem temněji, než jak ho dokázal vyslovit on sám. ,,Já..." Následovala dlouhá odmkla. Tiše zavrčel, otočil se a snažil se co nejlépe zahrát naštvaní, oddupal si to pryč. Prakticky zdrhl, bylo mu ze sebe samotného zle.

,,Tak, jeden se tu zhroutí a druhý se naštvaně odblahočí vyplakat jinam?'' Loki moc dobře věděl, že ho mladík ještě slyší.

Crow zastavil v půlce pohybu. Sehl se k vysokým botám, meče nikde. Kdyby Crowovi někdo někdy řekl, že vypadá jako bůh, určitě by myslel boha hněvu.

,,Cos to řek ty hajzle zelený, že já tě zabiju!" zařval, i když měl vlastně druhý muž pravdu, tak tohle si vrána nenechá líbit.

Měl sto chutí ho něčím přetáhnout, Natasha ho ale zastavila, což ho vyprovokovalo k tomu, alespoň na něj neco zařvat.

,,No máš štěstí, že seš za sklem! Jinak bych tě..." U Crowa stačilo i málo k tomu, aby se dokonale naštval.

,,Dáváš informace nepříteli, pozor na jazyk,'' zavrčela nevrle, dle ní se choval jako nevychovaný sprarek.

,,Proč? Stejně vše co jsem řekl ví, tak jak já moc dobře vím, ohledně čeho držet hubu,'' odvětil příkře.

Trochu to jeho hněv zchladilo, ale vnitřní utrpení se urputně škrábalo na povrch. Dalo mu značné úsilí, aby se mu hlas netřásl. Potřeboval ze sebe dostat všechno ven. Přece se nesmí rozkřičet před nimi. Vždy svou bolest nechal zmizet s křikem, nikdy nebrečel. Svou slabost si již dávno zakázal ukazovat před jakoukoliv živou duší.

,,Omluvte mne, ale s tímhle,'' ukázal na Lokiho, ,,v téhle místnosti už déle nezůstanu, je to ztráta času,'' řekl bezbarvým hlasem a s nepřítomným výrazem se belhal pryč. Jakmile byl těm dvěma z očí, rychle se rozběhl hledajíc možný úkryt před světem. Skryl se v nedalekém skladu pomůcek k úklidu. Bolestně vykřikl, bylo toho na něj moc. Všechny tyto pocity musely z jeho těla ven, hlavně z mysli.

Ztuhl. Uslyšel hlasité klapání bot. Vždyť tu nikdo nebyl, pomyslel si. 

Šla za ním snad agentka? Nebo to mohl být taky jen neškodný uklízeč, ale nebyl naivní. Ta chůze měla jiný rytmus, takhle nechodí normální lidé. Pořád je tu možnost, že jde jen kolem. Avšak Crowův instinkt vysílal varovné signály, kterým plně důvěřoval.

Se skřípnutím dveří se agentce naskytl pohled do tmy. V šeru nikoho neviděla, ale moc dobře věděla, že je zde. ,,Slyšela jsem tě, vylez.''

,,Proč bych měl?" přesto opustil úkryt a ukázal ženě naprosto vyrovnanou tvář. Samozřejmě to byla přetvářka budovaná dlouhé hodiny před zrcadlem.

,,Kdo je Mu-"

,,Neříkejte to jméno!" vyjekl hystericky. Začal se nervózně ohlížet kolem, jakoby na něj mělo něco nebo někdo každou chvíli zaútočit. Když se nic nedělo, trochu svůj napjatý postoj uvolnil. Je na tomto místě, někde tu čeká...Seber se! Čeká jen na to, abych mu rozbil držku! začal se uklidňovat.

,,Tak kdo to je?" řekla chladně agentka. ,,Byl si celý připosraný, když ho Loki zmínil..."

,,Zrůda," vykoktal.

,,Je někde tady, mezi vámi...'' zasmál se, ,,ale to je v pořádku, já vás toho vražedného cvoka zbavím,'' šeptl již klidněji.

,,Vrah je tu každý druhý, potřebuji jméno."

Crow se povýšeně zašklebil. Nehodlal ženě odpovídat, jen kolem ní jistým krokem prošel, přičemž do ní vrazí ramenem, aby si vytvořil cestu.

Lehkými kroky šel do neznáma, protože tuto základnu neznal.
,,Budu tě mít na očích,'' zaslechl tiché zasyčení za zády.
Zastavil se a ohlédl, vzpomínal si na to, jak se tvářil pod krátkou nadvládou Lyda. Vykouzlil totožný krvežíznivý úsměv.

,,Jen se dívej, jak ta stvůra skape.''

Jakmile zašel za nejbližší roh, úlevně vydechl. Udržovat tento výraz bylo nehorázně složité. Zvlášť pro někoho, kdo tento výraz neskutečně nesnáší, ale bylo to nutné. Alespoň mu dá rusovláska nachvíli pokoj.

Lehce si zívl, tahle emoční hovna už jej unavovaly, proč nemůže být všechno jednodušší... Život je jedna velká záhada, na ten svůj hledal odpověď v Muertovi. A najde ji v něm, až mu otevře hrudník a podívá se do něj, určitě něco uvidí. I kdyby ne, pořád tu jsou srdce, kosti, orgány a krev, ne?

Srdce, u něj?

Zatřásl hlavou a potlačil temné myšlenky, vylovil z kapsy deník a v rukou si ho znovu prohlédl. Přemýšlel nad tím, jak tohle všechno může skončit.

Otevřel jej dosti neopatrně, protože z něj vypadl papír. Crow ho hned zdvihl a myslíc, že je určen jemu, protože co by jinak dělal v jejich zápisníku, ho začal číst.

Hned po přečtení první věty si byl jistý, že se nehorázně pletl.

Zprávu na malém papíře dočetl dosti zmatený, dokonce si ani nevšiml, že na tvářích se mu rozlinul úsměv. Neměl slov, sic byl šťastný, že tu Ley má někoho, kdo ho ochrání, ale zároveň měl o něj strach. Bohužel ve vztahu se na jistotu nikdy nehraje, ale dle dopisu měl dotyčný Leyho doopravdy rád. I přestože nechápal různé souvislosti. Tím, co ho nejvíce zaráželo bylo však jejich příjmení. Ley ho nikdy nepoužíval, důvěřoval onomu muži natolik, že by mu jej svěřil? Otázkou je, zda učinil správně. Láska je krásná, ale dokáže i ničit a drtit srdce na prach, který se těžko znovu skládá. Tak jako tak ho to změní. Proto si to musí s dotyčným ujasnit.
Zeptat se ho na pár věcí. A domluvit mu, kdyby chtěl náhodou Leymu něco udělat. Kdyby ano, zpřelámal by mu hnáty.

Co říct... Crow je hold Crow... :DDD Budeme rády za každý vote i komentář, motivuje nás to psát, děkujeme. ♥️