Danielle
Po shlédnutí asi třech filmů jsme šli ven, kde na mne čekalo nemilé překvapení. ,,Tady máš." sedl si velde mě Dominik a dal mi brusle. Ihned jsem je odstrčila na stranu a po tvářích mi začali stékat slzy. ,,Jsme tu s tebou, nic se nemůže stát." řekl brácha a chytl mě kolem ramen. ,,Co se tehdy stalo?" zeptal se Nico o sedl si vedle mne. ,,Když jsme byli naposledy bruslit, tak Danielle srazil nějákej řidič. Ukázalo se, že v sobě měl asi tři promile a ona byla čtyři měsíce v komatu. Bylo to asi dva roky zpátky. " odpověděl brácha. ,,Jsme tady abychom tě na ty brusle zase postavili. Tady ti nehrozí žádný nebezpečí, takže šup." řekl Nico a podal mi brusle. Podívala jsem se na Dominika, který jen kývl. Nejistě jsem si obě brusle nandala, ale zůstala jsem sedět na chodníku. ,,No tak Dan, povedeme tě." usmál se Nico a natáhl ke mně ruku. Nejistě jsem ho chytla a po spoustě měsících se znovu na brusle postavila.

,,Počkej, kam jedete?" zasmál se Dominik a jel za námi. ,,Vidíš, stačí jen překonat svůj strach." usmál se Nico a pustil mě. Trochu jsem znejistěla i když jsem věděla, že jede vedle mne. ,,Jsem tady, neboj." ozval se. Natáhla jsem k němu ruku a on pochopil. Chytl mě a doufám, že mě nehodlá pustit. Před očima sei začalo znovu vybavovat všechno před tou nehodouy. V jednu chvíli jsem jela a pak byla jen tma. Později jsem se probudila v nemocnici a musela jsem chodit k psychiatrovi.