Danielle
Po tom filmovým mararonu včera jsem se probrala v sedm, ale jen díky budíku. Dominik už byl na nohou a zrovna si zapínal košili. ,,Ah dobré ráno." usmál se. Jen jsem mu zamávala a vyhrabala se z deky. Vzala jsem si legíny, nějaký tryčko, přehoz a šla obsadit koupelnu.

Nasnídali jsme se a vyrazil do ústavu. ,,Nejsem si jistej jestli chci vidět Nicholase." řekl Dominik a upravil si rukáv u košile. Jen jsem protočila očima a pokračovala v cestě. Po chvilce jsem se dostavili do ústavu,  seděli ve třídě na matiku a pozorovali dveře. Lehce jsem drkla do Dominika a on se zamračil. ,,Ne nemohl dostat chřipku."  'Nejsem si jistá jestli je normální dostat chřipku v květnu.' napsala jsem na bloček. ,,Na co ty ještě nemyslíš." povzdechl si. Protočila jdem oči a znovu psát, ale tentokrát pro Nica.

'Sakra kdyby jsi věděl jaký máš štěstí, že ti Dominik ještě nedal přes hudbu. Jo počkej možná bych ti to mohla objasnit... Brácha nesnese ostatní kluky okolo mne, protože bych se nedokáza bránit. No nic pojďme pryč od rvaček. Myslím, že zrovna ty s bráchou by jste si mohli rozumnět, takže nechceš dneska někam zajít?' 

Zvedla jsem se a Nicovi dala lísteček na lavici, možná by bylo dobrý zmínit jak se na tuhle situaci díval Dominik. Myslím, že kdyby měl místo očí paprsky, tak bychom byli oba mrtví. ,,Počkám na tebe po škole." usmál se a já kývla. Sedla jsem si zpět na svoje místo a začala podstupovat výslech.