Danielle
,,Dobrý den měly bychom tu mít dva balíky na jméno Angelica Johanson." řekl Dominik. ,,Ano, poprosím vás o váš občanský průkaz." usmála se pošťačka. ,,VŠICHNI IHNED NA ZEM!" ozvalo se od dveří. Pohledy všech spočinuli na skupince pěti mužů, chytla jsem kluky za ruku a všichni tři jsme si opatrně sedli do jednoho z rohů stejně jako mladší žena s malým chlapcem. Stoupl si před nás jeden z mužů a namířil na nás pistolí. ,,IHNED SEM PŘINESTE VŠECHNY PENÍZE!" zařval jeden z nich.,,Pokud někdo z vás zavolá fízly, tak ho odprejsknem!" zařval další z nich. Kluci si mě k sobě přitáhli blíž a Dominik si se mnou propletl prsty. Na své druhé ruce jsem ucítila jemný pohyb a jelikož to nebyl Nico, tak jsem se ohlédla. Mladá maminka se na mne se slzami v očích podívala a stiskla mou ruku. Jen jsem se usmála a podívala se na kluky.
---
Trčíme tady asi hodinu, já stále držím ua ruku Dominika a mladou maminku a nikdo nevíme co se bude dít. ,,UŽ PO STÝ TI ŘÍKÁM DEJ SEM TY PRACHY!" zařval jeden z mužů. ,,Sakra." zaklela mladá maminka. Všichni tři jsme se na ní podívali a všimli se malého probouzejícího se chlapce. ,,JESTLI TADY TEN HARANT ZAČNE ŘVÁT ODPREJSKU TEBE I JEHO, JE TI TO JASNÝ?" zeptal se muž stojící před námi a namířil na ní. ,,JASNÝ!?" zakřičel na ní. Maminka je vyděšeně přikývla a dala chlapci dudlík. Víc jsem se ke klukům natiskla a dál zírala na ty muže.

,,Martine, nebreč." zašeptala maminka vedla nás, když se chlapec rozbrečel. ,,TY K*ÁVO ŘÍKAL, JSEM TI ŽE TĚ ODPREJSKNU!" zařval a znovu na ní zamířil. Ne takhle to nesmí být! Pustila jsem Dominika a klekla si před ní, zrovna když mačkal spoušť. Přišla jedna rána a hnes po ní druhá. ,,Danille!" zakřičel Nico. ,,HNEŠ SE A JE I PO TOBĚ!" zaslechla jsem.