2. Kapitola
Srazila jsem tu dívku k zemi.
Chytila jsme hřebce, který se uklidnil. Dívka stala.
"Kdo jsi?" Zeptá se
"Mia a ty?" Též se zeptám
"Pája" řekne Pája "zkráceně Papája" dodá
"Jak to že ten hřebec je klidný?" Zeptá se Pája
"Nevím" odvětvím "jak se jmenuje?"
"Abelard" řekne
"Aha" řeknu a Pajá odejde jinam
Abelarda pohladím "budu ti říkat Abe" zašeptám mu do ucha. Pája za chvíli přijde a donese něco co jsem ještě neznala. "To je sedlo a dečka" (obrázek na hoře) jen kývnu "na co to je?" Zeptám se ji
"Uvidíme jak budeš jezdit na Abelardovi"
Vykulím oči "ale já neumím jezdit" řeknu ji
Pája nic neříká a na Aba vyhodí sedlo a donese černou uzdu. Chce mu ji nasadit, ale on se nenechá. "Zkus to". Jen kývnu a zkusím mu ji nandat. Vyjde to. Nechal se. Pája se na nás vykuleně dívá. "Pojď za mnou" řekne a já s Abelardem jdeme za ní na jídárnu. Tam nasednu. V mysli nějak vím jak jezdit, tak začnu. Pája se na mě dívá. "Zrychli" řeknu potichu Abelardovi a on zrychlí.
Stane se něco co jsem nečekala.......
Nechci vás naštvat, ale napínat. Co se stane? Dočkejte dalšího dílu. Loučím se s vámi Andy😘
Tohle je taky kratší. Jestli chcete napíšu a vydám dnes ještě jednu kapitolu.❤️
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro