Chào các bạn! Vì nhiều lý do từ nay Truyen2U chính thức đổi tên là Truyen247.Pro. Mong các bạn tiếp tục ủng hộ truy cập tên miền mới này nhé! Mãi yêu... ♥

JAK (ne) SPADNOUT Z PETŘÍNA

Byl pozdní večer – třetí máj – večerní máj - byl této trojice čas...
Omítka s Moukou se jednoho dne rozhodly, že se půjdou podívat na večerní Peřín. Ten kopec, asi víte, že ano. Džusa nechaly doma, protože by jim to samozřejmně kazil *protočení očí*.  To se tak procházely, dokud jim nedošlo, že je na Petříně vlastně lanovka! "Půjdeme na lanovku!!" Prohodila rychle Omítka a pak už tam jen Mouku nechala stát a začala si ďábelsky zpívat: "Hrdliččin zval ku kekrádeži lanovky hlas!!" začala stéblem trávy páčit dveře. "Hahahhaahhahha!"
"Omítko? Já bych na to radši vzala pampelišku, ta je silnější..." protočila očima a utrhla pampaličku nebo co to bylo. "Uhni..." pampeliška rupla a Omítka se začala smát, když v tom. "RUP!" dveře ruply. Mouka dvakrát nadzvedla obočí a vítězně prohodila. "Chacháá!"
Druhý prášek se jen uraženě otočil na dveře a vylekaně vyskočil na střechu zastávky.
"JABLEČŇÁK!!??" kolem Mouky se bíle zaprášilo, Jablečný džus stál ve dveřích snad jako ten sebestředňáckej sUpr mEn. "Jak se vůbec opovažuješ zkazit naší misi?" opovážlivě vykřikla a zvedla nahoru nos. "Pomáhat a chrápat!" prohlásil tentokrát pan pitíčko a vešel dovnitř.

"To mě tu jako necháteeEeEEE?!" zabulí Omítka na střeše a žuchne před vchod, rychle se oklepe a doběhne kamarády. "Vy jste takový-" zanadává a kopne do automatu, ze kterého vypadnou peníze. Udělá takovej ten výraz jakože: ooooooooo. (přivře oči a divně se usměje, vy pochopíte co myslim aaah). Tři zajímaví týpečci projdou zdí lanovky a nastartují imaginárními klíčky. Samozřejmně, že motor se zapne a tři suroviny vyrazí. Já nevim, já si taky myslel/a že musí použít REÁLNÝ klíčky, tak aspoň víte, že ne... jako když budete vy krást lanovku.
Lanovka se rozjede rychleji a nad prahou se otevře nádherné večerní, májové nebe... O těch třech šeptal mech a ty se jen blaženě dívali ven z okna. "Ha! Nejlepší krádež mého života," prohlásila Mouka a pak ještě něco hrubšiho měla na jazyku, což hned vymazala a vypadlo z ní jen "kdyby mi to ON nepokazil..." Oba pečící prášky (já vím že omítka se nedává do pečení ale stfu >:0) podezíravě, s přivřenýma očima prohlížely Jablečného džusa s křídli... ehm, jo - to víte ale z minulé kapitoly, takže to nemusim připomínat! ŽE NE!?

Po asi pěti minutách jízdy se rozvítilo červené světýlko a začal hlušet ohlušující alarm. "Hele diskotéka!" zasmál se džus a stounul si od řízení pod alarm, JÁ VÁM POVÍDÁM! BYL TO ALARM!
"To je alrm ty idiote!" Mouka se rychle rozhlédla a Omítka jí hodila sekeru. "To bylo myšleno na , nebo pro mě? Zamračila se. "Pro tebeee?" Omítka si nevině promnula ruce a čmajzlas si řízení na svojí páku. Mouka poeticky prohlásila: "Kvetoucí alarm lhal surovin žal!" vyskočila na nejvyššího člena posádky a jako nějaký supr hrdina rozbila alarm. V tu chvíli ze zapl další, Mouka se rozeběhla a zničila další a další alarm až byla na konci celé lanovky. Koleje zaskřípaly. "Do pr- Omítka převzala řízení!" zamotal si hlavu a vzlítl s křídly po NAPROSTO VYSOKÉ lanovce až k Omítce a odhodil jí..., teda aspoň takhle doufal že to bude. Naboural do stropu a zůstal ležet UwU. (Táák kdo mu fandil, přiznejte se >:)) Omítka se mu zasmála a vyletěla do vzduchu s celou lanovkou, ta jen dál letěla vzduchem a Omítka se dábelsky tvářila. Dole pod nimi se policajtská auta srazila a Mouka si plácla s Omítčinou "rukou". Takžeee jak to jde řidičko?!" směšně prohlásla. "Úžasně mlátičko!" vyprskla smíchy a začala se válet po zemi a tvářet se znova jako ten oooo ksicht. Chvíli takhle letěly vzduchem a smály se sami sobě dokud...

Lanovka se začala řídit dolů po Hladové zdi. A že Svou trojici pohřební ústav pěl hehehe. "No jakoby ne, protože je to teprve třetí kapitola TwT. Mouka s Omítkou a omdleným Džusem začali řvát tak hlasitě, že se rozbila všechna okna a ve předu ruply sedačky. "Všichni tadyyy umřemeeeeee!!!!!!!!" Začali všichni řvát a omlouvat se navzájem za svoje činy.
"Píp." Lanovka se zastavila a nic se nedělo. "Oh..." prohlásil džus a znovu si lehnul na zem. "Tohle bude konec, že jo? 669 stran stačí! Prosím vážně!" (za tím vážně je doopravdy 669 slov *měsíc*. Ale zklamu tě: NE! Ještě si potrpíš. Muehhehe jaký jsem to zlý člověk. Lanovku jevil vonný vzdech. Kolem se konečně zastavila auta policejní. Nebo ne? Vlastně se nezastavila normálně, nabourala znovu do sebe a vystoupili z nich policejní týpečci. "Ruce dolů, Kalhoty nahoru!" Zakřičeli a- aaaa pka na ně spadla lanovka! Jo! To je dobrý... Trojice vystoupila bezpečně z lanovky a posměšně se usmála na želatinová těla fízlů. Sešli Petřín a zalezli do jejich oblíbeného zajímavého domečku se sklepem kde se topí děti. Teda co??? Omítka si šňupla trochu mouky a Mouka zase okousala půdní omítku- Mezitim co džus si píchnul trochu serativu. Já vám to říkam pořád, on neni normální... "Já ti to říkám pořád, on neni normální." prohodila Mouka a protočila očima.





801 slov xf TOHLE BYLA CELÁ WEIRDOOOOO KAPITOLKA PO STO LETECH - OPĚT HEHE 

další by mohla vyjít celkem brzy, soooo těště se xd - vyšel Svět který poznáš jen ty, takže ho zkoukněte a já zase mizim :3

Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro