Uzumaki Naruto. Sasuke ho znal, samozřejmě, že ano. Znalo ho celé Tokyo, možná i celé Japonsko a zbytek světa. Jeho instagramový profil mohl zcela slušně konkurovat profilům celebrit. Mužská omega – vzácnost, se kterou se rodilo jen nepatrné procento populace. Pokud se už někdo takový objevil, zpravidla se snažil svou kastu tajit, všemožnými dostupnými prostředky se snažil splynout s davem jako prachobyčejná beta.

Uzumaki Naruto byl omega a nestyděl se za to. Kráčel po světě s hlavou vztyčenou a bořil zdi všech stereotypů. Jeho instagramový profil byl čistokrevná provokace společnosti. Užíval si života, jako by jeho kasta nic neznamenala. A Sasuke se často přistihl, jak nad tím doopravdy přemýšlí, a dokonce si troufá s Uzumakim souhlasit. Čím déle jeho instagramový profil sledoval, čím déle sledoval jeho, tím absurdnější mu tento svět přišel.

Dělení společnosti podle kast? Degradovat lidskou bytost na samotné dno společnosti jen proto, že jeho geny určily, že je plodnější než vyšší kasty? Omega má rodit děti, zatímco alfa má za úkol finančně zabezpečit rodinu? Bety jako šedá zóna, v podstatě neznamenaly nic, přestože se k nim společnost chovala vlídněji než ke komukoli jinému?

Tento svět byl zkažený. Sasuke byl na svou kastu vždycky hrdý. Vychovaný k tomu, aby byl vůdcem. K čemu vlastně? Firmu stejně zdědí Itachi. Sasuke byl ten mladší, ten, který se bude muset životem probojovat sám, pokud nechce být jen poskokem svého bratra. Čím byl starší, tím víc si uvědomoval, v jakém světě žije.

A když objevil Naruta, poprvé v životě měl pocit, že dokonale vidí pravdu. Naruto o tom nikdy nemluvil, nesnažil se prosazovat práva omeg, nepodporoval žádná hnutí, neúčastnil se protestů ani žádných hloupých pochodů za rovnoprávnost, které společnost vždy jen o to víc rozlítily a o to nevlídnější pak svět k omegám byl.

Naruto prostě žil. Užíval si světa, cestoval, bavil se. Z vlny hejtů, které se pod jeho příspěvky objevovaly, si nic nedělal, málokdy na ně reagoval, a pokud ano, jeho odpovědi byly na takové úrovni, že jen málokdo na ně dokázal inteligentně odpovědět.

Nač si lhát. Sasuke Uchiha se do Uzumakiho Naruta zamiloval, aniž by ho kdy doopravdy potkal. Byl vším, čím si Sasuke kdy přál být. Byl svobodný a Sasuke nechápal, jak je to možné. Věděl o něm jen tolik, že vystudoval střední a že se chystá na univerzitu. Na stejnou, na kterou se hlásil i Sasuke. Od chvíle, co se to Sasuke dozvěděl, pomalu nespal. Jen představa, že by ho doopravdy potkal – že by s ním mluvil z očí do očí, mu způsobovala srdeční zástavu.

A teď seděl v posluchárně, v níž se měl konat zápis do prvního ročníku, a téměř nedýchal. Očekáváním se mu potily dlaně a žaludek měl jako na vodě. Pohledem propaloval dveře a čekal na ten okamžik, až se Naruto objeví.

„Co ti je, kámo?" drcnul do něj Neji a Sasuke se málem vyklopil ze židle.

„Co? Nic, coby..." promnul si dlaně a pokusil se o svůj typický úšklebek, který bohužel vypadal spíš jako svalová křeč.

„Haha, seš posranej, že vylítneš v prvním semestru nebo co?" rozesmál se Hyuuga.

„Jdi do prdele," protočil očima Sasuke. „Je mi nějak napiču."

„No jo, velectěný dnes ještě neměl kafe," přidal se do konverzace Kiba. „Ty jsi vždy jak osina v řiti, když nemáš kofein, fakt."

„A dělám snad něco?" vyjel po něm Sasuke podrážděně.

„Ti vole spletli kastu, haha, se chováš, jako bys měl krámy, haha!" řehtal se Kiba.

„Tobě zase spletli IQ testy, debile. Přidali ti číslo navíc," odpověděl Sasuke.

„Proč zase musím sedět uprostřed," posteskl si Neji.

„Protože kdyby ne," ozval se Shikamaru za nimi, „už by si šli po krku."

„No jo, nech dvě paličaté alfy v jedné místnosti..." Neji se lokty opřel o Shikamaruovu lavici a samolibě se ušklíbl.

„A ty jsi co? Dvouproudové letadlo?" zeptal se ho Shikamaru se šklebem.

„Ne. Policejní helikoptéra," oplatil mu Neji škleb. „Nech toho, vole!"

Kiba se snažil přelézt přes Nejiho tělo a strčit Uchihovi tužku do nosní dírky. Myslel, že tohle je zápis na univerzitu. Zdálo se mu však, že se omylem ocitl v jeslích. Zaklonil hlavu tak, že si málem zlomil krk, a věnoval Shikamaruovi útrpný pohled.

Nara jen pokrčil rameny. Ani on nechápal, jak ti dva mohli udělat přijímací testy. Asi díky vlivu rodičů nebo co. Taky nechápal, jak s nimi mohl vydržet čtyři roky na vyšší střední.

„No neke! To je fakt von!" upoutal jejich pozornost týpek o dvě řady níž, který se ani nesnažil šeptat nebo být jakkoli nenápadný.

Sasuke automaticky stočil zrak ke dveřím a málem ho jeblo. Ono ho nejspíš fakt něco jeblo, protože se cítil, jako by ho právě čelně sejmula betonová zeď, tělo na fašírku nechala za sebou a odnesla si jen jeho ektoplazmu. První nádech bolel, jako by mu něco sevřelo plíce. Druhý byl o něco lepší, ale i tak mu začalo trochu hučet v uších a měl pocit, že exploduje, pokud nezačne hystericky křičet. Teď, po devatenácti letech svého života, poprvé pochopil, proč fanynky na koncertech tolik ječí. Jen přísná výchova ho zachránila od nekonečného trapasu.

Filmy lžou. Ve filmech se v takovýchto okamžicích svět zpomalí a hlavní postava si vychutná pohled na objekt svého zájmu. Ve filmech vlají vlasy i řasy a dlouhé nohy dělají nádherně svůdné kroky a –

Naruto se posadil na volné místo dřív, než si Sasuke vůbec stihl uvědomit, co se stalo. Zůstal jen pocit paniky, zrychlený dech a černo před očima. Sasuke cítil, jak mu srdce tluče do hrudi tak moc, až ho to začalo bolet. Připadal si, jako by právě překonal menší mrtvičku. Možná i překonal. Kurva, tohle nebyl dobrý nápad. Tohle zatraceně nebyl dobrý nápad. Měl by se sebrat a s jekotem utéct a vyhýbat se fakultě třicetikilometrovým obloukem. Dělat Itachimu poskoka ve firmě se najednou zdálo jako ten nejlepší nápad na světě. Protože pokud tohle s ním udělaly dvě vteřiny pohledu na šmouhu jménem Uzumaki Naruto, jak přežije, pokud se někdy posadí vedle něj?! 

🦊🦊🦊

Přeji vám krásný den! Ráda bych vás tímto prologem přivítala u nové povídky. Je to nejspíš něco jiného, než na co jste u mě zvyklí, věřte mi však, že je to pro mě velmi osvěžující, psát v tomto stylu. Psaní si neskutečně užívám a ráda se díky tomu vracím zpátky do mých univerzitních let, kdy mě škola bavila nejvíc. 

Doufám, že se vám bude příběh líbit a že si jeho čtení užijete! Kapitoly by měly vycházet jednou týdně, takže snad každý pátek. :3 Inu, těším se na vás příští týden!

Nana