„Louisi?" rozlehl se chodbou tázavý hlas a následně lehký dupot, když ho doběhl Liam.

„Ahoj," usmál se Louis. Liam byl alfa. A nejlepší Zaynův kamarád, který byl zároveň velmi dobrým přítelem Louisovi. Zdálo se to až nemožné, že by alfa mohla tak dobře vycházet s omegou, jako vycházel Liam s ním, ale bylo tomu tak. Vlastně Liam si Louise oblíbil hned, co ho Zayn představil firmě jako svou omegu. A následně i v mafii, které byl členem.

„Ahoj," usmál se i Liam, když se zařadil po jeho boku a společně zamířili na druhý konec chodby, kde měl kancelář Zayn. „Odpočatý po víkendu nebo stále stejné?" zeptala se alfa s lehkou ironií v hlase.

„Copak to jde v jeho přítomnosti odpočívat?" zamručel Louis v odpověď, načež bez klepání otevřel dveře do ředitelovi kanceláře. K jeho překvapení ji ale našel prázdnou. Jen nad tím povytáhl obočí a se samozřejmosti zamířil za velký dubový stůl, kde se posadil do Zaynova křesla a otevřel jeho diář.

„Pravda," pokýval Liam hlavou. Poté zavřel dveře a svalil se do pohodlného křesla naproti Louisovi. „Nemá náhodou poradu?" nadhodil.

„Hm," zamručel brunet, než poklepal prstem na čtvereček v diáři. „Jo. Ohledně toho hotelu v Thajsku. A..." zadíval se bokem. „nechal tu všechny podklady, jak to tak vypadá," svraštil Louis obočí, než diář zase zavřel a zvedl oči k hnědovláskovi naproti sobě. Nachytal ho tak, jak hledí na jeho levou ruku.

„Zase ti ublížil?" povzdechl si Liam s lítostí jasně patrnou v hlase.

„Ubližuje mi pořád, Liame," odvětil mu Louis bez zaváhání. „Naštěstí je jen pohmožděné, takže když je dobře stažené, tak nebolí," promnul své obvázané zápěstí, než pomalu vstal a přešel ke svému stolu, kde ze šuplíku vytáhl své brýle.

Hnědovlasá alfa ho po celou dobu zamračeně sledovala. Měl Zayna rád, ale tohle, co dělal Louisovi, protože je omega, to neschvaloval. Co na tom, že sám omegám ubližoval v podsvětí, ale Louis byl Louis. Modrooká omega, která když se usměje, rozpouští jeho jinak ledové k omegám srdce. „Promluvím s ním," nabídl se jako už po několikáté, když se brunet vrátil s brýlemi usazenými na nose k Zaynově stolu, kde sebral podklady.

„Ne," zamítl razantně Louis. „Jen by mi to přihoršilo, věř mi," usmál se na alfu. „Musím jít nebo bude běsnit. Až odtud budeš odcházet, tak zabouchni, díky," dotkl se cestou ke dveřím Liamova ramene.

Když poté procházel chodbou ke schodům, dostalo se mu pár pozdravných pokývnutí od bet, ale od alf se nedočkal ani toho. Alfami byl v této firmě přehlížen, jako by neexistoval, což byla trochu Zaynova vina. Nechal se totiž slyšet, že nechce vidět žádnou alfu v jeho blízkosti. A tak jediný, kdo měl odvahu odporovat, se stal Liam. Bety se s ním nebavili jen z principu, že je omega a že nechtějí přijít o místo.

Seběhl o dvě patra níž a zamířil do konferenční místnosti číslo šestnáct, kde měl Zayn mít schůzku. Když dorazil k prosklené místnosti ani se nenamáhal s klepáním a rovnou tiše proklouzl dovnitř, kde se usadil po Zaynově pravé straně. Beze slov. A nebylo to pouze tím, že jeho alfa zrovna komunikovala s budoucím majitelem hotelu. Nikdy nic neříkal, pokud nebyl tázán.

Tiše si rozložil podklady na svém kousku stolu, a když zkontroloval projekci na plátně, podšoupl před Zayna určené materiály.

Alfa se na něho ani nepodívala, když rovnou zaměřila svůj pohled během řeči dolů na papíry.

„Takže... Hotel má mít celkem... Dvě stě padesát pokojů, kdy tedy rozhodnutí padlo na dvoulůžkové na pravé straně a vícelůžkové na straně levé. Většinou se jedná o tří až pětilůžkové pokoje, ano?" zeptal se Zayn s očima na papíře a přitom prstem pravé ruky ukázal na betu o čtyři místa dál. „Ukaž mi projekci," rozkázal si a poté opět navázal kontakt s majitelem. „Luxusní novostavba, balkóny samozřejmostí, VIP pokoje v nejvyšším patře s terasou a vířivkou. Každý pokoj bude mít samozřejmě umývací prostory s toaletou a klimatizaci. Síťové připojení jsme dohodli?" Přesunul svůj pohled na projekci pokojů, i když otázku směřoval na Louise.

Ten přelistoval o několik papírů dozadu. „Ne. Má se ještě prořešit. Každý pokoj by ale měl mít připojení, pokud se má jednat o pětihvězdičkový hotel."

Zayn přikývl. „Fajn. Zvětši ty obývací prostory," podepřel si prsty bradu s příkazem pro betu za počítačem. „Dobře. Vidím to tak, že připojení vyřešíme do každého pokoje, to nebude problém. A pokud souhlasíte s návrhem, nemám co dodat, než vás odkázat na oddělení o pět pater níže, kde se zabývají nábytkem. Jakou budete požadovat kvalitu a vzhledově. Každý pokoj stejný nebo jiný. Vše s vámi vyřeší. Já už uvidím jen výsledek a zajistím dělníky. Souhlasíte?"

Majitel budoucího hotelu přimhouřil oči. „Za jak dlouho jste schopní být hotoví, pane Maliku?"

„Takhle ihned nejsem schopen říci přesný termín," zavrtěl černovlasý ředitel hlavou a opřel se pohodlně ve svém drahém křesle. „Až budu všechno pohromadě, můj asistent stanový termín. Odhadoval bych to tak na měsíc práce, pokud si budete ochoten zaplatit i dělníky navíc."

„Dobře. Souhlasím," pokývala alfa hlavou.

Zayn pokýval hlavou a aniž by něco dál musel říkat, postavil se Louis. Brunet obešel s několika papíry stůl, které poté položil před robustnější alfu. „Poprosím o pár podpisů. Tady, tady a tady," informoval tiše majitele a pak jen za jeho zády sledoval, jak vše pomalu podepisuje a sem tam si něco pročtě. Poté si papíry přebral zpět a na svém místě založil do složky. V kanceláři je bude muset ještě naskenovat a hodit do počítače.

Zayn se postavil. „Tak to bychom měli. Děkuji za váš čas zde, pane McCartere. Pokud se ještě někdy uvidíme, snad jen v dobrém," natáhl Zayn ruku k muži s profesionálním úsměvem.

„V to doufám," usmál se strojeně i McCarter, než i se svým doprovodem opustil konferenční místnost.

Když se postavil i Louis, Zayn ho s úšklebkem zatlačil zpět do křesla. „Ty nikam."

_____________________

Ahoj,

týden ve škole byl na zabití a tenhle nadcházející bude snad ještě horší. Do toho čtu povinnou četbu, kterou musím dočíst do středy, takže... těm, co čtou THD se omlouvám, ale dnes nic nebude. Tuto povídku, OT, mám na chvíli předepsanou, takže další víkend přibude opět díl. 

Snad se nezlobíte,

~Matthew~