Déšť Sakur
Edward
Popadla svoje věci. Už ji neuvidim? Bože na co myslim je ji 34 a me 17! " Um... nedoprovodip bys mě prosim zpátky? Moc se tu teď nevyznám. " zamumlala a lechce zrudla. Kývl jsem a moje srdce poskočilo. "A kde bydlíš? "
Šli jsme společne parkem. Ona si četla knihu a já netušil co říct. Zafoukal vytr a jemně si hrál s jejimi ruzovimi vlasy a propletal je ruzovimi listky kvetoucích Sakur. Pak ji jeden přistál na knize a ona zvedla oči. Déšť lístků začal kroužit. Ji se rozzářili oči a začala v něm tančit. Mohl jsem se jen posadit a sledovat ji. Byla nádherná.
Cítil jsem jak se mi rozbusilo srdce. Je možné se zamilovat? Pak jsem ucítil její ruce na těch svich. Ani jsem se nenadál a tancil jsem s ni mezi listky. " Miluju tě. " zamumlala a hluboce mě polibila.
Po milionů letech tu mate další oheň a vodu.
~ Nyanelle - chan = ^ ^ =
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro