,,Ale nebuď suchar Frey, "povzdechl si Loki.

,,Nejsem,"bránila se. ,,U tebe možná láska kvete v  každém věku ale já mám svoje limity. Věkovou hranici pod kterou  láskou zkrátká nelezu."

,,To není fér,"bránil se uraženě.,,Dal jsem ti jasně počáteční datum abych se víc pobavil a ty mi hned u prvního skočiš o několik let dopředu."

,,Tvoje chyba, Loki. Jako bůh lstí jsi to měl čekat, když jsi zadal den a měsíc ale úplně  zapomněl na letopočet..."odpověděla mu naprosto klidně spokojeně se pro sebe usmívala, když proti tomu už nic neřekl a jen si pro sebe mrmlal urážky a její adresu.

***

,, Špičáku, napal to!"

Blpem se jako každé ráno rozléhal křik jednoho z členů týmu Astrid. Sice se od doby co ho vycvičila mnohé změnilo ale zrovna tohle ne.
Nedlouho po křiku byl vidět i děsovec obludný, na jehož hřbetě seděl již dospělý tmavovlasí viking. Z tónu jeho hlasu bylo všem ve vesnici jasné, že se po své hlídce již neodtrhl od džberu medoviny. Dřív ho alespoň mírnil Snoplivec  nebo  Ťafan ale od chvíle co pije sám se to dost vymklo z ruky.
Možná to byl taky jeden z důvodů, proč hořící Špičák vlétl do arény, kde se jediný další viking věnoval svému drakovi. Tohle ani pro jednoho nebyla neobvyklá situace, naopak jsou na to oba víc než zvyklý.
Tím jediným dalším jezdcem byl Krča Ingerman se svou dračicí.
Zrovna společně trénovali, protože mladý ingerman měl takový druh  draka se kterým nechtěl nikdo jiný trénovat. Jiskra nebo ,jak jí většina Ingermanů ráda říká, Jiskřička je sice krotká jako beránek ale Tajfumerang je zkrátka jiná váhová kategorie než draci ostatních letců.

,,Ani mě nepřekvapuje, že v tuhle hodinu tu je jen největší podivín se svou ještěrkou.."řekl s úšklebkem a seskočil ze Špičáka.

Dopad byl sice trochu vrtkavý ale přešel to jako by se nic nestalo. Byl sám na sebe pyšný, protože se dokázal vymanit ze Snoplivcova stínu.
Dřív se mu možná chtěl co nejvíce podobat ale když Jorgenson odletěl na hřeben něco se v něm změnilo. I z toho důvodu změnil jméno svého Děsovce. Ze  Setaka  se stal Špičák, protože i když to bylo dost podobné už to bylo skutečné jméno a ne jen kopírování někoho jiného.

Pohled co mu Krča věnoval byl více než výmluvný, tohle není poprvé ani naposledy co od něj něco takového slyší. Vlastně by se dalo říct, že je to taková ranní tradice. Pohladil Jiskřičku po čumáku když mu ho strčila až téměř do dlaně a pousmál se. Oba jsou svým způsobem úplně odlišný od všech ostatních svého druhu.
Krča skoro nemluví a ona je zase příliš mírumilovná, kvůli své nekonfliktní povaze byla terčem útoků ostatních draků ve volné přírodě. Teď mezi draky jezdců je to lepší, i když jen kvůli tomu že ostatní se jí bojí kvůli tomu jak je velká.

,,Stále semnou nemluvíš?"položil Gustav řečnickou otázku, protože mu bylo jasné, že mu ingerman neodpoví. ,,Možná bych si to měl vzít osobně, přece jen mě téměř nebereš na vědomí."

Krča v duchu svého jména jen pokrčil rameny a pozvednutím obočí se ho zeptal o co mu tedy jde, když začne takhle tak má většinou nějaký plán nebo cíl. No a Krča nemá odznak Zipáka jen tak pro srandu.
Pozná lstivost a záludnost na míle daleko.

,, Chci Závod,"řekl narovinu, protože už ani jeho nebavilo chodit kolem horké kaše. ,,Špičák proti Jiskře, vítěz si může říct o cokoliv."

Kdyby to byl závod mezi dvěmi Děsovci měl by určitě Špičák navrch, protože pod vedením Astrid se naučil pořádně trénovat a jako jejich vůdce musel být nejlepší. Jeho let je rychlý, plynulý a nedělá jim problém přizpůsobit se jakémukoliv terénu.

Gustav si je toho dobře vědom, jenže ani Krča není jen tak nějaký druhořadý jezdec. Zná svého draka jako sám sebe, protože má jako každý z jeho rodiny rád nové i staré informace o čemkoliv co je právě zajímá.
Oba navíc věděli, že klasický závod by ani pro jednoho nebyl dostačující, protože to není pravá výzva.

,,Třikrát kolem skalisek obklopujících Nový Blp a cíl bude na západní pláži. Kdo tam bude první vyhrává.."navrhl Gustav adekvátní variantu na kterou mu odpověděl pouze přikývnoutím a vypočítavým pozdvihnutím koutku.

Není sice jako dvojčata, která zasvětila svůj život Lokimu  ale stále měl nejlepší předpoklady pro to být lstivý, alespoň ze své rodiny.
Nasedl Jiskře na hřbet do sedla a zlehka jí jemně pohladil po krku aby naznačil, že se má připravit na něco velkého. Jak se dalo od jeho draka očekávat, nevyžadovala slova. Jako pokyny jí stačili gesta a doteky, které napovídaly co od ní potřebuje a o co žádá.

,,To beru jako souhlas,"uchechtl se Gustav který s přibývajícími lety možná nezískal svou chybějící odvahu ale už byl natolik lhostejný k tomu co se kolem něj děje, že se ani nebojí umřít. Přece jen pro takové válečníky jako on tam určitě mají speciální místo kde mu bude skvěle.

Ani jeden nečekal na nějaký pokyn a okamžitě vyrazili. Věděli, že ani pro jednoho by nebylo dobré prohrát a tak se oba snažili vyhrát za každou cenu.

Špičák byl sice obratný ale Jiskra měla pro změnu výhodu ve velikosti svých křídel.
Trasa, kterou Gustav zvolil byla sice při tréninku docela častá, takže jí oba znali jako své boty ale ani jeden se je nesnažil proletět víc než jednou.
Z toho důvodu se jako největší překážka ukázal obrat aby to mohli proletět znovu.

Při pokusu o druhý průlet se sice málem navzájem srazily z oblohy ale nakonec to nějakým zázrakem vybrali, protože jinak by to pro Děsovce ani jeho jezdce nedopadlo vůbec dobře.
Jiskra může být sebevíc krotká ale svou váhou může i nedopatřením nadělat pořádnou paseku.

Třetí průlet už zvládli s jistou grácií, tedy tak jak to dokáže opilý jezdec a drak velikosti menší hory nebo kopečku.

Dokončili slalom a zamířili k pláži. Až do poslední chvíle se drželi natěsno než se Jiskra začala točit čímž vytvořila vzduchovou vlnu takového rozsahu, že malém smetla Špičáka z oblohy. Díky tomu získaly slušný náskok a s typickým přehledem přistáli do písku.

,, Prohrál si,"konstatoval Krča zatím co se s rukama založenýma na hrudi opíral o bok své dračice.

,, Tak co mám udělat?"zeptal se tmavovlasý narovinu když se konečně dostal do cíle. ,,Mám ulovit pro tvou dračí slečnu úhoře? Zaletět ti pro nějaké super jedinečné knihy na opačný konec souostroví? Sehnat ti rande?"

V tu chvíli už to ingerman nevydržel. Jedna ruka prudce jako had čapla jeho  halenu a přitáhl si ho těsně k sobě. Chtěl mu něco říct ale váha staršího vikinga byla nezapočítány element, který způsobil, že se jejich rty setkali.

Mohli se sice poplašeně odtrhnout ale místo toho to vypadalo jako by konečně vyřešili záhadu co mezi nimi byla celou dobu.
Z náhodného setkání rtů byl docela dlouhý kontakt, který skončil až když mladší z nich o krok ustoupil.
Oba bez dechu a maličko v šoku, ovšem Ingerman si stále udržel dostatek svého zdravého rozumu aby věděl, že zůstalo něco nedořešeno.

Úkol pro Gustava měl vymyšlený téměř okamžitě když s tou sázkou souhlasil a ani nynější situace na tom nic nemění.
Jen to možná vyzní teď trošku zvláštně.

,, Mlč,"sdělil mu prostě Krča a co se na pláži událo dál je tajemství pouze mezi těmi dvěma.