Daren

,,Darene!" Můj táta vběhl do kanceláře aniž by zaklepal a já zmateně vzhlédl od dokumentů před sebou.

,,Tati? Co se děje?" Nadzvednu obočí 'že zapomínáš i na klepání?' Pomyslel jsem si kousavě, ale nahlas jsem nic neřekl, protože jsem se s ním nepotřeboval hádat, jestliže se děje něco důležitého.

,,Vrátil se informátor," odpověděl mi a já s sebou viditelně cukl.

Rychle jsem se zvedl od stolu a zamířil ven až dolů do společenské místnosti, kde už se shlukovali vlkodlaci ze smečky v nějakém houfu.

Nechal jsem svou alfa moc rozplynout po celé místnosti a šum i křik se okamžitě uklidnil.

,,Tak fajn, kde je Kol?" Zeptám se ostře a vlkodlaci se začnou rozestupovat.

Brzy si všimnu hnědých vlasů a nervózního obličeje vysokého mladíka, kterému mohlo být čerstvých dvacet.

Správně, bylo mu dvacet, ale byl tím nejlepším informátorem, kterého kdy smečka měla. Alespoň doteď nikdy nezklamal a vrátil se úspěšně se vším, co jsme potřebovali vědět.

,,Alfo já," bylo na něm vidět, že je nervózní a bojí se následků jeho neúspěšného splnění úkolu, ,,omlouvám se, nevím, kde jsem udělal chybu, byl jsem si jist, že mě nikdo nepodezříval! Svůj pach jsem úspěšně skrýval, choval jsem se přirozeně, všichni se mnou mluvili, jako bych do té smečky patřil. Nikdo se ani pořádně nepozastavil nad tím, že mě nezná. A prostě zničehonic-!" Rozhodil zoufale rukama.

Já svou ruku pozvedl a tím ho umlčel. ,,Pomalu, Kole, pomalu," zamručím. ,,Řekni mi v klidu, co se tam stalo."

Hnědovlásek se přede mnou zhluboka nadechne a vydechne. Pak už začne klidněji, i když stále trochu roztřeseně, mluvit: ,,Bylo něco po jedné hodině odpoledne, když si nás Alfa pár zavolal do jejich společenské místnosti. Oznámili, že zjistili, že ve smečce je zrádce nebo informátor a pokud nikdo nemá co skrývat, tak všichni projdou prohlídkou."

Odmlčel se a chvíli přemýšlel, já si zatím mnul bradu a lehce se mračil.

,,Spoléhal jsem se na to, že můj skutečný pach je potlačený, mezitím se mi povedlo v době pobytu získat pach jejich smečky, což mělo pomoci lépe do smečky zapadnout. Jenomže kromě toho, že jsem skryl pach naší smečky, tak jsem skryl i svůj vlastní pach, což nejspíš vyvolalo podezření a donutili mě odkrýt můj osobní pach, což odhalilo i ten smečkový." Povídal a já u toho pokyvoval hlavou.

,,Nevím, kde jsem udělal chybu, Alfo. Hrozně mě mrzí, že jsem Vás zklamal," sklopil pohled dolů a klekl si na zem. ,,Přijmu jakýkoliv trest."

,,Kole, zvedni se," zavrtím nad tím hlavou a on ke mně zmateně vzhlédne. Zamračím se a založím si ruce na hrudi.

Zopakuji svůj rozkaz: ,,Postav se, Kole Vasquezi."

Vlkodlak přede mnou tak učiní, i když se trochu třásl.

,,Nepotrestám tě. Protože je to celé podivné. Neříkali náhodou, jak tě odhalili?" Nadzvednu obočí.

Kol zavrtí hlavou. ,,Ne. Ale mám Vám dát tohle." Sáhne do kapsy a vytáhne z ní pomačkanou obálku.

Zamračím se a obálku si převezmu. ,,Fajn. Běž si odpočinout. Musíš být alespoň unavený."

Vlk přikývne a chystá se odejít, ale já ho ještě jednou zastavím. ,,Řekni, šli přímo k tobě nebo kontrolovali všechny vlkodlaky?"

,,Šli přímo ke mně, Alfo," odpověděl mi. Což mi stačilo.

Přikývnu. ,,Dobře. Teď už jdi," rozkážu mu. On děkovně kývne a rychle odejde. Já si ještě jednou promnu bradu a pak se otočím ke smečce. ,,Odejděte. Teď už není co probírat."

A zatímco smečka se poslušně rozchází ke svým povinnostem, já s dopisem v ruce odcházím do své kanceláře. Po cestě se střetnu s pohledem Kathleen, která se tvářila stejně nervózně jako většina smečky. Začínalo to být čím dál divnější. My tam nastrčíme informátora, o kterém se brzy Alfa Elijah s mou sestrou dozvědí, takže jsou dvě možnosti - buď máme mezi sebou zrádce, který Elijahovi a Eleně donáší, nebo skutečně udělal chybu Kol, ale nechtěl to říkat před celou smečkou.

Vejdu do své pracovny a zavřu dveře. Sednu si za stůl a chvíli obálku v rukou jen obracím a otáčím.

,Já možná i vím, kde se stala chyba, Darene,' zamručel Malakai. A já snad v jeho tónu slyšel výsměch? Jakože cože? Přimhouřím na obálku oči, a zatímco na obálce čtu na místě odesílatele Alfa Elijah Silverson a Elena Seraphisová a na místě příjemce mé jméno - Daren Seraphis, zeptám se svého vlka: ,Skutečně? A kde, tedy?'

Malakai byl chvíli zticha. Zničehonic se ve mně z lehu přesunul do sedu a stočil si ocas spokojeně okolo tlap, naklonil hlavu a pak se zeptal líným tónem: ,Co jsi napsal na začátku toho dopisu pro Elijaha a Elenu?'

Na malý moment se zamračím. Proč to sem tahá? K čemu je to důležité?

Neodpověděl jsem mu. Místo toho jsem obálku otevřel a tam na mě vykoukl složený papír. Vzal jsem ho do ruky a rozložil.

Vážený Alfo Darene Seraphisi, nebo ať už se jmenujete jakkoliv,

Odhadujete správně, že ani nás už nebaví ty neustálé boje našich smeček. Ostatně koho ano? Zbytečně mrtví vlkodlaci jejichž život byl cennější než nějaké území... To není nic, co by nás těšilo.

Souhlasíme s tím, že se o úplňku v míru sejdou obě naše smečky a společně onu mírovou dohodu probereme, popřípadě podepíšeme, pokud souhlasíte s tím, že se u toho budou pohybovat oba smečkoví právníci.

O spojení smeček si zatím nechte jen zdát. Zas tak moc si nefanděte, že bychom Vám až tolik věřili.

Avšak též se těšíme na společnou spolupráci a nové a lepší začátky vztahů mezi smečkami.

S pozdravem,
Alfa Elijah Silverson a Luna Elena Seraphisová

S úsměvem jsem přikývl. Tak přeci jen by to nemuselo být zas tak těžké se se svou sestrou a jejím druhem domluvit.

Pak jsem si ale všiml ještě jednoho papíru, tak jsem ho vzal a rozložil.

Ps.

Příště by sis měl dávat větší pozor, co na obálku i do dopisu píšeš.

Zaprvé, psal jsi rovnou nám, protože kdybys u nás neměl špeha, tak ani nevíš, že jsme se s Elijahem stali Alfa párem naší smečky, místo toho bys psal Killianovi a Arianě Silversonovým, takže by správně na místě příjemce měli být nadepsaní oni.
A zadruhé, pogratuloval jsi nám k povýšení.

Gratuluji, krásně jsi odhalil sám sebe i tvého informátora, na kterého bychom vůbec nepřišli, kdybys více přemýšlel nad tím, jak napsat dopis Alfa páru.

Tohle by měl správný Alfa vědět. Opět jsi mě utvrdil v tom, že ty nejsi můj bratr. Protože Daren by určitě nikdy tuhle chybu neudělal.

Celý jsem ztuhl a jen mlčky na ten vzkaz od Eleny zíral. Zatínal jsem volnou ruku v pěst až mi bělaly klouby a bolela mě čelist, jak jsem ji tiskl k sobě.

,Já jsem si to myslel,' zavrčel pobaveně Malakai a já z tichým zavrčení oba dopisy i s obálkou zmuchlal a hodil do koše.

,,Doprdele," zakleju a promnu si kořen nosu. No... To jsem to pěkně podělal. Svou vlastní vinou jsem Kola prozradil. A zřejmě jsem proti sobě ještě více poštval vlastní sestru.