Kéž bych tak věděl, co tam hlídají... Tajemná bariéra nešla Renjimu z hlavy. Musí to být hodně důležité. Jak se tam dostat? Záhada mu zaměstnala hlavu natolik, že vytěsnil i otázky ohledně Rukie. Chtěl dostat odpovědi, ale netušil, kam se obrátit.

Do archivů mě nepustí, smí tam jen kapitáni. Možná zkusit knihovnu? Ne, tam nebude žádná zmínka. Nultá divize se zcela určitě snažila o naprosté utajení. O tom nepochybuju ani trochu. Velící kapitán by něco vědět mohl, ale...

Ne, za hněv Velícího tahle záhada nestála. Musel ji vytěsnit z hlavy, i když... i důstojníci Nulté divize se museli střídat. Zcela určitě nehlídala celou dobu pouze jedna dvojice. To bylo nereálné a nepraktické.

Stačí počkat na výměnu hlídek... a zesílit natolik, abych tou bariérou dokázal projít. Nerad bych ji zničil. Narušení si sice všimnou i tak, ale nemuselo by je to přilákat hned.

Z přemýšlení ho vyrušil pohyb. Ruka mu sklouzla, prsty se naučeně sevřely kolem jílce. Samotné tasení zanpakuto by byla otázka vteřiny.

„Zástupce Abaraii?"

Uvolnil sevření rukojeti

„Dopis pro vás," posel předal zapečetěnou obálku.

Dopis? Od koho?

Nestihl se zeptat. Zamyšleně dopis obracel v prstech, než ho uschoval do kimona. Nebyl takový hlupák, aby ho otevřel na zdánlivě prázdném místě. Počká s tím, až na ubikace šesté divize, do soukromí. Rozešel se.

*

K Obitovi doléhaly nadšené zvuky z arény, kde se konaly vyřazovací souboje. Trochu ho mrzelo, že neuvidí Naruta, ale věděl, že mu, nejen on, ale i Kakashi, bohatě povypráví o celém průběhu. On sám měl důležitější úkol. Byl jedním z mnoha jouninů, kteří zajišťovali bezpečí vesnice. Nevadilo mu to. Byla to záslužná činnost, podobně jako ochrana Hokageho.

Naruto si poradí. Udělal obrovský pokrok a pod vedením legendárního Sannina by se časem mohl vyrovnat i mistru Minatovi, vlastnímu otci. Nejspíš z něj časem bude další Hokage, ale do té doby uplyne hodně času, zamyslel se.

Sám se smířil s tím, že se Hokagem nikdy nestane. Žádný z Uchihů se, už od dob Uchihy Madary, nikdy Hokagem nestal. Moc dobře věděl důvod proč, ale sám nemohl mínění ostatních ve vesnici změnit. Byla by to marná snaha.

Zvedl se z podřepu, vyrazil na obhlídku svého přiděleného úseku. Zastavil se u zpola zarostlé skály. Otvoru, který vedl dovnitř, si všiml, jen díky Sharinganu. Zvědavost převážila nad zdravým rozumem. Vešel dovnitř.

***

Nad slovy v dopise musel Renji hodně uvažovat. Byl od Rukie a zanechal ho... zmateného. Připadal si naprosto odstřižený od reality, jakmile si její slova přečetl. Vpálila se mu do srdce i mysli jako svazující závaží, od kterého se nemohl oprostit. Nejdůležitější ovšem byly dvě věci. Poznala ho, jen to nesměla dát najevo. Druhou věcí pak bylo to, že poprvé vyrážela sama do lidského světa. Věřil tomu, že si poradí. On sám měl palčivější problém. O tajuplné bariéře se mu začínalo zdát. Myslel si, že začíná bláznit. Musel s tím něco udělat. Nikde nenašel žádné informace, ale s ničím jiným ani nepočítal.

Nutkání ho nakonec vyhnalo z divize. Nedokázal dál vzdorovat. O to překvapenější byl, když našel bariéru nehlídanou.

Musel jsem trefit chvíli, kdy se střídají hlídky, zaradoval se. Neměl jistotu, že projde skrz, ale musel se o to pokusit. Byl by hlupák, kdyby nepřítomnosti hlídačů nevyužil.

K bariéře přikročil opatrně. Dlaně natáhl před sebe. Pomalu se jí dotkl. Na dotek pulzovala teplem. Neviděl ji, ale cítil pomocí reiatsu.

Divné. Čekal bych nějakou reakci, ale nic se ne... Nedostal šanci myšlenku dokončit. Dlaně se mu vnořily dovnitř, následované rukama a zbytkem těla. Prošel, otřásl se. Připadalo mu, že se vykoupal v nevábně páchnoucí tekutině, tak na něj bariéra působila. Rozhlédl se kolem. Před ním se rozkládal vchod do jeskyně. Zatvářil se kysele.

To jsem celou tuhle námahu podstoupil kvůli nějaké zpropadené... Co tu asi tak mohli hlídat cenného, Královu sbírku ponožek? Riskuju všechno, hlavně svoji pozici i místo v divizi... a naprosto zbytečně. Jsem takovej hupák! I přes myšlenky, které mu táhly hlavou tušil, že jít teď zpátky by byla sebevražda. Nultá divize musela dostat varování, že někdo narušil bariéru. Už na něj určitě čekali. Zbývalo mu jediné. Vykročil k ústí jeskyně.

Ať to stojí za to, když už porušuju pravidla, pomyslel si.

*