Renji se drobet nadechl, než opustil bariéru. Průchod ven byl daleko snazší, nedivil se. Správně vytušil i to, že na něj budou čekat shinigami z Nulté divize.

„Půjdete s námi."

„Ideálně bez odporu, zástupce."

Neměl sundanou pásku, ani na ni předtím nepomyslel.

„Kam s vámi mám jít?"

„Vezmeme vás ke Králi duší."

Polkl.

Průser. Nebetyčný průser, v duchu klel o sto šest, ale neodporoval.

„Sedněte si."

Nedohadoval se. Nemohl tak docela uvěřit tomu, že je ve Vnitřní dimenzi a sedí naproti jejímu vládci.

„Prolomil jste nám bariéru, to nemůžeme, jen tak, přejít."

„Co je to za místo? Ta jeskyně?" V Seireitei by se nic nedozvěděl. Zeptal se, i když vytušil, že je, až moc, opovážlivý.

Králi duší po tváři přeběhl nepatrný úsměv. „Opravdu... jste zvědavý a drzý jako opice. Uznávám ovšem, že způsob, kterým jste se dostal dovnitř, byl zvláštní. Proč jste naši bariéru nezničil?"

„Neumím techniky kido na takové úrovni, nejdou mi," přiznával to nerad. „Nechtěl jsem ani poutat víc pozornosti."

„Rozumím," zamyslel se. „Bariéra je na místě dlouhé roky. Správně jste se dovtípil, i když to neřeknete, že chrání jeskyni. K ní samotné vám, ale moc neřeknu. Samozřejmě, víme o průchodu do jiného světa, ale jak vznikla a k čemu slouží? V shinigamijských knihách žádné záznamy nejsou, neexistují. Budete na to muset přijít sám."

„Vy... dovolíte mi to? Bez trestu, jen tak?" Byl překvapený.

„Ohledně vašeho trestu..." Král si propletl prsty. „Domluvíme se s Velícím kapitánem. Možná neuškodí, když strávíte pár měsíců tady."

„Tady? Ve vaší dimenzi? Opravdu?" Nemohl uvěřit tomu, jaké štěstí ho potkalo. Rty se mu začaly roztahovat do úsměvu.

„Už dlouho jsme tu neměli nové sloužící. Latríny se na vás určitě těší."

Zamýšlený úsměv ztuhl Renjimu na rtech.

*

Obito kráčel liduprázdnými ulicemi Konohy. Pršelo, většina rozumných lidí byla zalezlá. Ne tak on. Místo, aby odpočíval ho nohy vedly, po návratu z mise, do knihovny. Konkrétně do utajeného oddělení.

V knihách nic nebude. Jeskyně je daleko starší, přešel ke svitkům. Čekala ho mravenčí práce, ale postavil se jí čelem. Hodlal projít svitky, které se týkaly založení Konohy. Prvopočátky klanů Uchiha a Senju, éru Prvního Hokage.

Musím si počínat opatrně. Nerad bych, aby se mi některé rozpadly v rukou, jak jsou křehké, byl pečlivý.

Po několika dnech ani nepočítal, kolik svitků mu prošlo rukama. Dokázal by vyjmenovat, kolik lidí přihlíželo míru mezi znesvářenými klany nebo jejich nejvýše postavené členy, ale o jeskyni nenašel nic. Pokoušel se neklesat na duchu, když vracel přečtené svitky do regálů.

Nic, vůbec nic. Jeskyně je přitom ve zdejším lese. Museli o ní přece v minulosti vědět. Není možné, že by existovala, jen tak, bez povšimnutí. Možná... mohl bych zkusit ještě požádat o přístup do klanových knihoven... Ne, tohle je hloupý nápad. Soukromé knihovny si každý klan chrání jako oko v hlavě. To by mi neprošlo.

Odpověď bude jinde. Třeba nejde ani tak o vznik spolu s Konohou, ale je to možné? Jeskyně starší o dost víc než vesnice? Datovaná k legendám o vzniku našeho světa? Stojí to za vyzkoušení. 

***