Tři medvědi
Plameny šlehaly vysoko do vzduchu, a jiskry mrskaly do okolí. Asi až fanaticky jsem sledoval oheň, a musím říct, že už chápu, proč to tak vždy dělá Rrazeb. Možná není skrytě pyroman, či žhář.....Tak či tak, ti dva by tu už měli být. Jasně, Huga Bernard jen tak ven nepustí, co kdyby provedl nějakou blbost? A pokud dnes přespává u Bohumily, tak to se tu už vůbec neobjeví. Ta lvice ho dokáže pěkně umluvit k čemukoliv. A Toby? Ten jistě zapomněl a teď natáčí video. Nebo se cpe. Vlastně, to dělá pořád.
Z myšlenek mě vyrušilo praskání větviček, jak se někdo snažil probojovat lesním porostem. Za chvilku tu už byla panda. Tedy byl. Nebo...jak to mám skloňovat? Prostě Tobiáš.
,,Čau Simčo! A já jsem se už bál že jsem se ztratil!" Prohlásil, a už mě objímal svýma velkýma packama. Jemně, teda, pokud se to tak dá nazvat, jsem ho od sebe odstrčil. Sedl si na lavičku vedle mě, a začal se hrabat ve svém batohu, vytahujíce špekáčky, maršmelouny, a já nevím co. Ne, bambus mezi těmi potravinami nebyl.
Je to můj nový spolubydlící. Toho minulého jsem vyhodil po tom, co jsem ho načapal už zase opilého jak slívu. Já tohle netoleruji.
Naštěstí se mi Toby rychle ozval, a po pár telefonátech jsem si byl jistý, že mu můžu věřit. Ani jsem se nedíval na jeho profily na sociálních sítích, takže jsem, krom toho že je taky medvěd, a je stoprocentně plnoletý (tohle zmínil několikrát, asi se bál že jeho hlas to moc nepotvrzuje), jsem nic nevěděl.
A pak tak otevřu dveře, a vidím hnědého, malého pandu, jemně řečeno trošku širšího, a s dost pofidérním úsměvem. Ovšem překvapení bylo oboustranné. Vždyť mu otevřel čtyřruký zlatý grizzly, s ještě pofidérnějším obličejem. Tohle bylo dost trapné...
,,What's up?" To už byl Hugo, který k ohništi doslova doběhl.
,,To jsi zas něco šlohl, nebo co?" Smál jsem se. Jen se zazubil, a zakroutil hlavou. Sedl si hned vedle Tobyho, který zaraženě civěl na jeho kovovou pracku. Ten zelenej šílenej medvěd si ho nevšiml. Nevím jestli je to tím jedním slepým okem, nebo se zaměřil nejdřív na to aby popadl dech, tak či tak, já se kuckal smíchy, když už se dostal do jeho vzorného pole.
,,Jé! Panda! A nějakej divnej! Vždyť je bílo-čokoládový....ehm...jak se ta barva jmenuje..."Zase se na chvilku odmlčel, tak či tak, Tobymu zírání oplácel.
,,Nevím kdo jsi, ale vypadáš jako brokolice. Částečně robotická brokolice..." Zamumlal, a začal žvýkat žužu.
,,Kolik barevných variant pand existuje?!" Přesunul se Hugo na novou otázku. Já je jen sledoval, tihle dva se k sobě hodí.
,,Um....asi jen...dvě? Nevím. Ale ty si zelenej. Jak se vlastně jmenuješ?"
,,Hugo Xan!" Usmál se široce, a pokusil se mu potřást svou kovovou rukou. Toby ji opatrně chytl.
,,Tobiáš Cho. Klidně Toby, nebo i Taby, Tab, Tochy...." List přezdívek by se táhl dál, kdyby jsem ho nepřerušil.
,,Jak vidím, vy se rychle zkamarádíte. Tak co, jak jste se dnes měli?"
Ano...už zase další medvědí oc. Panda. S Prader-Williho syndromem ( či jak to skloňovat...)
Aneb miluji číst o jakýkoliv nemocech, je jedno o jaký obor jde, mě to baví. A vymyslet, či přidat komukoliv z již existujících postav nějakou nemoc, následně přemýšlet o jejích následcích, a znovu a znovu studovat její symptomy....
Jop, jsem zatraceně divná 〜(꒪꒳꒪)〜 A nemám s kým si o tom pokecat, tak to cpu sem xD
Aneb aneb, když je ,syndrom chodící mrtvoly' až moc drastický, tak hledám něco slabšího a....Jo, geneticky podmíněná určitá disfungce hypotalamu zní skvěle....
And there is moreeeeeee.....
Přesněji třicet osm na seznamu ve Wikiskriptech (ale asi nejsou všechny zařazeny...takže ještě více). Teď kdybych hledala i přes google a tak....Normálně, zbytek prázdnin bych jen četla ¯\_(ツ)_/¯
That's sounds fantastic (^^) xD
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro