Venku bylo hnusně. Hold na území měňavců je dost sychravo většinu roku, ale zimy...ty jsou kruté. Proto jsem se těšil i s Báthory domů, na hrnek horkého čaje. Ale jen co vejdeme do předsíně, naskytne se nám zajímavý pohled.
,,Řeklas mi, že je to zrcadlo dost velký!" Krystal tam tahala ze zrcadla jakousi modravou entitu.
,,Tak jsem se přepočítala Igi!" Sykla naštvaně. Než jsem stačil něco říct, vyskočil ze zracadla a spadl přímo na ni.
,,Co tu u proklatého Montaguinea provádíte?" Předběhla mě s otázkou Báthory. To už stála Krystal zas na nahou, a ze temě se sbíral i Igi.
,,Pozvala jsem na návštěvu starého kámoše," začala s úsměvem,
,,Je taky démon-" Dlaší incubus? Kolik známých má?!
,,Jestli se chystáte na romantickou noc, tak mě varujte, nepotřebuji vás slyšet." Ozval jsem se hned. Mám pokoj vedle ní. Podobných ,návštěv' už měla v našem společném žití mnoho.
,,Ne! Já? S ní?" Rozesmál se Igi.
,,Je to má bývalá spolužačka! Bych si nic nedovolil-" začal se mermomocí obhajovat. Kývl jsem na to, že chápu, a šel se vyvléct z kabátu. Báthory už zmizela do kuchyně, slyšel jsem jak tam šramotí s nádobím.

     S jistou nervozitou jsem sledoval Ignáce, jak se motá po kuchyni.
,,Takže...další medvěd?"
,,Manul, já jsem kočkovitý, kámo." Zasmál se. Kámo...pche...
,,Aha, omlouvám se. A jaký typ démona jsi? Nedokážu to tipnout-"
,,To neuhádneš! Proč asi teď tady vařím?" Zaryl jsem prsty do stolu. Pořád mi skáče do řeči.
,,Takže podněcuješ k jednomu ze sedmi hříchů? A už si domyslím, jaký myslíš...Cestování zrcadly ale je celkem užitečné, ne-li?" Přikývl jen, a naložil na zalíř porci těstovin s omáčkou.