Edgar vešel do ordinace MUDr. Venduly Střelené, postřelené veverky. Ta už držel ve svých malých prackách nějaký dokument z Levanderu. Když uslyšela kradmé kroky, zvedla od něho hlavu a napíchla ho na jednu z větví své židle.
,,Edgare, Edgare, už jste tu dlouho nebyl že?" Spustila hned. Edgar pomalu přikývl. Sjela ho pohledem, a zastavila se u jeho pracek.
,,Cos to provedl Edgare?" Prohlásila svým vysokým hlasem.
,,No cos to proved?" Jak na psa. Edgar sklopil uši, a zadíval se do země. Veverka něco zamumlala a vzala si nějaký papír a pero.
,,Musím tě po psychiatrii prohlédnout. Krom toho, moc často ke mě nechodíš. Přesněji řečeno, naposledy si tu byl když ti bylo osmnáct. Tos neměl čas? Mohla sem to nahlásit....." Podívala se znovu na něho. Edgar se držel za břicho, a bylo na něm vidět že je mu nevolno.
,,Počáteční nevolnost je u prášků co máš normální. Jo..když jsme u žaludku...."vytáhla z poličky nějakou složku.
,,Když si byl naposledy u mě, tak si vážil...sakra, kde mám brýle?"Začala je hledat, dokud je nenašla.
,,Jo, 85. Hybaj na váhu, Edgare!" Prohlásila se smíchem. Edgar, již značně otráven a naštván, uposlechl. Doktorka pak ještě zkontrolovala dech, tlak, zrak, vzala krev na testy, a prohlédla si, až moc důkladně, jeho jizvy.
,,Krom nadváhy, a zhoršeného zraku jsi zdráv. Po fyzické stránce. Po psychické doporučuju brát ty léky, a snažit se schopit, jo? Hlavně choď na sezení, najdi si přátele....Však víš, jsi chytrý. Nashledanou!"

Trochu se bojím že je to polévka pro tu veverku. Edgar se tváří, jakoby ji otrávil......