,,Takže.......kde ten šaman bydlí?" Zeptal se Wiliem, ten s obvazem okolo hlavy. Daniel, ten potetovaný, se usmál.
,,Hluboko v temném lese. Jistě vám ale s těmi náramky pomůže, hoši," prohlásil. Osvald, tlustý a nejmenší, se nervózně podíval za sebe.
,,J-je tam a-ale hodně nebezpečně! S-slyšel jsem o-o mnohých rituálech a....." Náhle uklouzl a sletěl na Wiliema. Ten se zakymácel ale nespadl, a pomohl kamarádovi vstát.
,,Pozor na led, hlavně ty, dokážeš zakopnout i o mravence," zasmál se a pokračoval v cestě. Po chvilce se hoši ocitli před cedulí, která hlásala: Temný les, vztup na vlastní nebezpečí! A pod tím mnoho dalších vzkazů o bezpečnosti a hrozbách. Daniel udělal krok za ceduli, čímš vztoupil na nebezpečné území. Ostatní ho následovali.
,,Už se stmívá...Až vyjde měsíc znovu se proměníme ve zvířata...." Usmál se smutně Wiliam.
,,Jaká zvířata vůbec po proměně jste?" Zeptal se jich jejich průvodce.
,,To uvidíš za chvilku....." Wiliem si vyhrnul rukáv bundy, náramen matně zářil. Osvald zkontroloval svůj, také matně zářil.
,,N-no super...." Okomentoval to Osvald, který se chytil za krk a bolestivě vykvíkl. Wiliam ze sebe rychle sundal bundu, tepláky, boty a tričko, jeho hrdník začala porůstat šedá srst a měnil tvar. Osvald se nehodlal svlékat, ani aby zachoval svoji oblíbenou mikinu, a jen bolestně kňučel. Na prstech mu rostly drápy, a prsty se zmenčovaly.
,,Bolít to jako čert!" Řekl skoro v slzách Wiliam, kterému už rostl dlouhý ocas a čumák. Po chvilce úpění se narovnal. Světle šedý vlk zavyl na měsíc, a obrátil pozornost na kamaráda, jehož proměna byla pomalejší.
,,Osvalde?" Chytl ho za statnou tlapu se světle šedou srstí, kterou škubal. Daniel je se zaujetím pozoroval.
,,Osvalde? V pořádku?" Zeptal se světle šedého medvídka který si protíral malá očka.
,,V pořádku....." Řekl a začal si prohlížet své tělo. Daniel se zasmál.
,,Vy jsme teda dvojka!" Prohlásil a pokračoval v cestě. Oba dva ho následovali. Wiliem ,vlk, dlouhými tichými kroky, za ním dusajíc Osvald, medvěd, krátkými krůčky.