Noc před Harryho nehodou...

"Reme, otevři to okno nebo si ta chuděra sova přivodí otřes mozku," zavrčel Sirius. Byl ještě trochu omámený po právě prožitém orgasmu.

Neznámá sova jim nesla dva dopisy. Pro každého jeden.
" To je od Harryho," řekl Remus překvapeně. Sirius vystřelil z postele a hrnul se k milenci. Rychle rozlepil obálku s četl.

Potřebuju s vámi mluvit. Jsem teď tak naštvaný, zklamaný a smutný... Pohádali jsme se se Severusem, řekl mi takové věci ... Nevím, jak to celé dopadne. Asi bychom si od sebe měli na chvíli odpočinout. Prosím, vyzvedněte mě zítra po odpoledne. Potřebuju oddechový čas, ať to celé vstřebám, díky Harry.

"Co mu ten slizkej bastard zas udělal?" Sirius viděl rudě a už se chystal oblékat, když v tom ho Remus zarazil. Právě si přečetl druhý vzkaz.

Prosím zastav Siriuse, nemá smysl to řešit teď v noci. Uvidíme se zítra, Harry.
PS: ta sova je Severusova. Moje Hedvika litá bůhví kde.

"Siriusi nech to teď být. Ničemu nepomůžeš, když vtrhneš v noci ke Snapeovi. Zítra si vyslechnem Harryho a potom, když to bude něco závažného si promluvíme i se Severusem."
"Ale ..." chtěl něco namítnout Sirius.
" Nemá to význam Siri," zamračil se Remus. Muž si povzdechl a svěsil ramena.
"Dobrá, ale zítra mu dám takovou pěstí, až mu ten jeho velkej nos zlomim,"
" Jen když to bude nutné," mírnil jeho hněv Remus.

***

Dopis přišel i Ronovi a Hermioně ale ti dva byli zrovna zaměstnáni poznáváním toho druhého. Takže si příletu sovy ani nevšimli. Sova potom létala kolem pozemků Doupěte. Až nakonec přilákala pozornost dvojčat. Dopis od Harryho nechali těm dvěma na stole v kuchyni. Takže ho našli až druhý den ráno při snídani.

"Musíme za ním jít, zní to skoro zoufale," zamračila se Hermiona.

"Píše, že odpoledne bude na Grimmauldově náměstí, tak počkáme a přemístíme se tam," navrhl Ron a Hermiona přikývla. Než ale stačili svůj plán uskutečnit, dal jim vědět Brumbál, že Harry měl nehodu a leží na ošetřovně v Bradavicích.

***

Zpět v současnosti....

Zatímco Poppy si nachystala několik lektvarů, které postupně vkouzlila do Harryho žaludku, Severus pomalu a velmi lehka nanášel silný hojivý balzám na spálenou pokožku všude tam, kde měl Harry narušenou kůži.
Jeho pohyby byly skoro konejšivé, Poppy to jasně viděla, ale nekomentovala to.
Severus si ani na chvíli neodpočinul, ani se nenechal vystřídat, dokud práci nedokončil. Otřel si ruce a sáhl Harrymu na čelo.
" Celý hoří," zamračil se.
" Asi mu první lektvar proti horečce nepomohl. Není divu, má popálených sedmdesát procent těla, chudáček," zamračila se Poppy a vkouzlila mu druhý lektvar do žaludku.
Severus si přivolal židli a postavil jí vedle postele.
" Nemusíš tu sedět, jsem tu taky," řekla mu.
" Počkám tu," zamračil se Severus.
" Dobře, ale kdybys chtěl vystřídat, budu hned vedle," poplácala ho po rameni a odešla.

"Co to ty kluku pořád vyvádíš? Jsi tady častěji než doma. Kdo tě má pořád hlídat? Nechtěl jsem ti včera ublížit, ale nedal jsi mi v podstatě jinou možnost. Bude lepší, když mne budeš nenávidět než, abych se k tobě připoutal. Potom to bude pro oba jednodušší."

Zatímco s ním mluvil, držel ho za nepopálenou dlaň a to s plným vědomím toho, že to Harry nemůže za žádných okolností zjistit.

Jenže trochu přitom zapomněl, že tady mají i stěny oči i uši. Především tu byl všudypřítomný stařec s jiskřickami v očích a také pár všetečných pohyblivých obrazů...

Potom co dal Brumbál vědět kmotrům a Harryho přátelům, že se mladík nachází na ošetřovně, dorazili co nejdříve. Ale od Poppy zjistili, že teď bude nějakou dobu v umělém spánku a tak všechny zase poslala pryč. Stačí že tu byl Severus. Vlastně měl v tu dobu štěstí, že si byl odskočit, protože jinak by ho Sirius jistě proklel do pátého kolene.

***

Když byl čas dát Harrymu další lektvary, Poppy sice přišla, ale Severus jí poslal pryč s tím, že už mu je dal.

" Běž si odpočinout," řekla starostlivě.
" Ne, počkám tady," trval na svém tvrdohlavě.
" Severusi, on se stejně nevzbudí a ty jsi unavený. Navíc taky musíš něco sníst a doma něco udělat," nabádala ho lékouzelnice.
Snape se zamračil. Věděl, že má pravdu, ale nechtělo se mu odcházet. Co kdyby se mu přitížilo?
" Já se tu o něj postarám," řekla chlacholivě a Snape si povzdechl.

" Přijdu večer, " řekl a pomalu se vydal pryč. Dovolil si ještě jeden pohled na zafačovaneho mladíka a odcházel z ošetřovny a zamířil do ředitelny.
Brumbál se ho zprvu chtěl na něco zeptat, ale když viděl v jakém je stavu, nechal to být. Severus mu sdělil, že přijde k večeru a pak zmizel v krbu.

Měl pocit, jako by během dneška zestárl o sto let. Vidět Harryho takhle trpět mu nedělalo vůbec dobře. Ovšem nechtěl si pořád připustit, proč tomu tak vlastně je.

***

Druhý den se kmotři střetli na ošetřovně se Severusem.

" Ty! Tohle je určitě tvoje vina," vrhl se na něj Sirius jako smyslů zbavený.
" O čem to mluvíš Blacku?" zamračil se Severus.
" Siriusi, uklidni se jak by za to mohl Severus?" snažil se Remus svého milence odtáhnout.
" Kdybys ho sem netahal... Chtěl jít zase k nám, měl tě dost...," pokračoval Sirius.
" Zřejmě to bude nad tvé možnosti, ale zkus pochopit jednu věc, já opravdu nemohu mít oči všude. Ten kluk je jako chodící časovaná bomba. Co tím miníš, že chtěl k vám?" došlo mu.
"Nevím, chtěl nám to vysvětlit dneska. Víš co, radši mu pomoz místo těhlech keců," prskal Sirius.
" Proto jsem tady, takže když mě nebudeš pořád zdržovat, tak to mohu jít udělat," zavrčel Snape. Sirius se zamračil a Severuse pustil.

Muž zkontroloval Harryho stav. Zdálo se být stabilizovaný. Poté kouzlem odstranil všechny obvazy, aby zkontroloval, jak se popáleniny hojí. Vypadalo to o kousek líp, ale jeho kmotry ten pohled vyděsil.
" Pro Merlina!" vydechl s hrůzou Sirius. A Remus také zíral na množství popálenin, které Harry utrpěl.

Severus si jich nevšímal... Vzal velkou nádobu s hojivou mastí a znovu ji začal na každou ránu velice jemně aplikovat. Skoro jako by uctíval každý milimetr Harryho kůže.
Kmotři ho sledovali se zaujetím. Nikdy neviděli Snapea se o nikoho tak starat.

***

Uběhlo pár dní a Severus musel svůj čas rozdělit na dobu, kdy bude s Harrym na ošetřovně a na to, kdy bude kontrolovat svůj výzkum u svatého Munga. Bylo by jednodušší, kdyby Harryho přemístili tam, ale hádal, že by mu za ho Harry později nepoděkoval.
Všude, kde se Záchránce kouzelnického světa objevil, způsoboval rozruch. Věděl, že by ho toho měl ušetřit. A pak do toho přišla další lektvarová konference...

" Severusi, musíš jet, nemůžeš tu pořád vysedávat. Však se Harry každým dnem lepší a Poppy ho dnes ještě neprobere ze spánku," řekl Albus svému příteli.
" Nemám náladu někde přednášet," zavrčel Snape.
" Aspoň přijdeš na jiné myšlenky," zkoušel to stařec dál.
Albusi....," vydechl Severus unaveně.
" Běž chlapče, potřebuješ se taky trochu odreagovat. Jsi tu v podstatě pořád, skoro ses sem zase nastěhoval. Copak nevěříš, že mu Poppy pomůže?"
" Albusi,"
"Tak ji nech dělat svou práci a ty si zařiď zase svou," objal ho Albus kolem ramen. Severus přikývl.
Nikdy by to nikomu nepřiznal, ale trpěl výčitkami. Protože dobře věděl, že kdyby to odpoledne Harryho nechal doma, nic by se mu nestalo

***

Na ošetřovně bylo poslední dobou dost rušno. U Harryho se teď pravidelně střídali návštěvy. Severus si dával pozor, aby se s nikým nepotkával. Kmotři se střídali s Hermionou a Ronem obden. Severus tu byl každý den, aby pomohl Poppy s jeho ošetřováním.

***

Severus dokončil svou část přednášky. Právě se chtěl usadit, když ho zastavila čísi ruka. Byl to Lucius.
" Kdepak ho schováváš? Snad tady nejsi sám?" ušklíbl se Malfoy.
" Luciusi, na tohle nemám náladu, ztrať se," mávl rukou, aby muže odehnal.
" Pohádali jste se vy dvě hrdličky?" vyzvídal muž dál.
" Řekl jsem, abys dal pokoj," zavrčel Snape a pohrozil mu hůlkou.
" S tebou dneska není žádná zábava. Že by ti Potter odmítl dát?" uchechtl se Malfoy.
Severus ho měl dost vstal a z přednášky raději odešel. Stejně by se nemohl vůbec soustředit. Jeho mysl stále zaměstnával jeden zraněný Nebelvír, právě ležící v bradavické ošetřovně.
Snape se rychle přemístil k sobě domů a hned na to vběhl do zelených plamenů v krbu.

" Severusi," zamračil se Albus. Doufal, že jeho rozprava o tom, že si má vyčistit hlavu, zabrala.

" Nemohl jsem tam vydržet. Opět se objevil Lucius. Ty jeho řeči se nedali poslouchat. Jdu na ošetřovnu," řekl a rázným krokem se rozešel pryč.

Poppy zrovna prováděla diagnostické kouzlo. Jeho výsledky byly mnohem lepší než předpokládala.
" Jak je na tom?" zeptal se Severus.
" Moc dobře, zítra bych ho už zkusila pomalu probouzet,"
" Zítra přednáším," zamračil se Severus.
" Tak přijdeš jak budeš moct. I tak to bude pro Harryho namáhavý den,"
Severus přikývl a jak se opět svých povinností ohledně převazů.

***

Celou přednášku byl Severus jako na trní. Dnes ho konečně probudí. Co mu pak řeknu a on mě?

Malfoy ho opět otravoval svou přítomností, ale jakmile měl Severus za sebou svou část přednášek, opět se ztratil. Spěchal za svým snoubencem. V hlavě si opakoval, že tam jde jen proto, aby dostál své povinnosti při ošetřování.

Když dorazil bylo na ošetřovně rušno. Harry byl vzhůru a povídal si se svými kmotry.

" Uvidíme, co na to Severus řekne, ale asi se mu to nebude moc líbit Harry," řekl s obavou Remus.
"O čem je řeč?" zamračil se Snape, když došel až k nim.
" Chci být pár dní u kmotrů," řekl Harry a zadíval se do země. Neměl odvahu se tomu muži podívat do očí.
" Měl bys odpočívat," připomněl se Snape nesouhlasně.
" Já vím, ale tady mě to nebaví,"
" Můžeš se léčit doma," namítl Snape.
"Máš přeci být na tý svojí konferenci, tak jak by ses o něj mohl postarat?" vmetkl mu Sirius do tváře.
" Je pravda, že teď doma spíš nejsem," připustil Severus neochotně.
" Takže se Harry přemístí s námi," uzavřel Sirius.
" Až budu mít po přednáškách stavím se, ti ošetřit rány," řekl nakonec.
" To asi nebude nutný," řekl Harry. Nechtěl být se Snapem sám. Ještě nezapomněl na to co mu řekl.
" V tom případě se vy dva naučte, jak se starat o popáleniny, aby neměl jizvy," řekl Snape a otočil se na podpatku.
" Co to s ním je?" Řekl Remus zamyšleně.
" Nejspíš fakt nechtěl abych šel s vámi," řekl Harry.
" To má smůlu," ušklíbl se Sirius.

Mezitím přišla Poppy, donesla hojivý balzám.
" Severus tu není?" divila se.
" Odešel, chceme si vzít Harryho k nám. Budeš nám muset ukázat, jak Harryho ošetřit," řekl Remus.
" Proč to neudělá Severus, byl tu předtím každý den. Nechtěl odsud ani odejít, mnohokrát jsem jo posílala domů, ale zůstával. Dokonce i na ty svoje přednášky nechtěl jít. Několikrát jsem ho našla, jak celý zlomený usnul v křesle. A hlavně každý den mu natíral hojivý balzám a měnil převazy,"  vyprávěla Poppy .

Harry na ni vytřeštil oči. Snape se o mě celou tu dobu staral? Co to má znamenat?

"Nevím, možná se naštval, že chce Harry k nám," zamračil se Remus.
" Tak nám ukaž, co máme dělat, abychom to dělali správně," řekl netrpělivě Siriusi. Už si svého kmotřence chtěl odvést domů.

***

Severus mezitím doma chodil jako lev v kleci. Nevěděl proč ho tak rozhodilo, že chce Potter být u kmotrů. Vždyť v jejich péči by mu mohlo být brzy lépe... A také by to mohlo pomoci si udržet odstup. Ale i tak se cítil dotčený. Přivolal si láhev whisky a pomalu upíjel. Aspoň to mu pomohlo trochu zapomenout na ten divný, svíravý pocit kolem srdce...