Severus měl dva dny pro sebe. Plánoval pokročit v zápiscích z výzkumu a také sepsat úvod do přednášky. Hned z rána si uvařil černou kávu, aby nastartoval svůj mozek, a poté se vydal do své kanceláře.
Práce mu šla celkem od ruky a tak kolem oběda měl hotov nejen úvod, ale i převážnou část přednášky. S úsporným úsměvem si prohlédl své dílo a pergameny poté spokojeně složil do desek.
Po obědě nastal čas na ucelené sepsání zápisků z jeho výzkumu vylepšeného lektvaru na potenci. Pokrok, který na tomto poli učinil minulý měsíc, byl značný. Teď ho jen čekalo testování na větším množství subjektů. Již teď se o jeho práci zajímalo spoustu vlivných lidí. Aby také ne, vždyť kouzelníci se dožívají úctyhodného věku a kdo by nechtěl znovu pocítit onu spalující vášeň, která člověku nedá spát?
Severus věděl, že mu v kouzelnickém světě utrhnou ruce, jenom aby lektvar získali. Vlastně za ten nápad mohl tak trochu Brumbál, poté co poznamenal, že ač je již stár několik desetiletí, občas by nebylo na škodu si s někým zašpásovat. Severus se po této poznámce málem utopil v šálku čaje, protože představa souložícího Brumbála v něm vyvolávala nemalé zděšení. Samozřejmě to Brumbál řekl v kontextu, že Severus je stále ještě mladý a neměl by zůstávat sám. Ale když nad tou myšlenkou uvažoval hlouběji, zjistil, že dosavadní břečka, kterou kouzelníkům s problémy s potencí předepisují léčitelé, je směšná atrapa lektvaru. Rozhodl se s tím něco udělat. Byla to skutečně výzva. Pracoval na tom celý minulý rok. Několik dní třeba nespal a jedl dost málo. Stálo ho to také spoustu nervů a galeonů za nejrůznější přísady. A že jich nebylo málo. Pracoval stylem pokus omyl. Naštěstí si nemohl stěžovat na omezené zdroje. Měl celkem slušně našetřeno. Později neměl problém najít hrstku kouzelníků, kteří by jeho pokusy otestovali. Ale nejdříve zkoušel lektvar na sobě. Tolik chyb a omylů, kterých se v počátečních fázích výzkumu dopustil. Děkoval Merlinovi, že již neučí. Protože jeden týden mu z kombinace přísad zezelenala kůže po celém těle, jindy mu zrůžověly oči. Později, když ještě neměl vychytané dávkování, měl několikahodinovou erekci a sotva mohl chodit. Obvyklým způsobem se jí bohužel zbavit nešlo. Musel si kouzlem odstranit krev z topořivých tělísek, jinak hrozilo odumření tkáně. Po tomto excesu již sám sobě zkušební lektvary neaplikoval.

Bylo téměř po půlnoci, když zápisky souhrnně dopsal a konečně si mohl jít lehnout. Zítra si naordinuje odpočinkový den.

***

Harry se ráno loudal do jídelny. Remus a Sirius na něj čekali se snídaní. Na stole leželo několik novin. Všude se psalo o Harryho zasnoubení. Když mladík vstoupil a noviny uviděl, nejraději by se otočil na podpatku a utekl zpět do bezpečí pokoje. S povzdechem se ale posadil na židli a vidličkou prozkoumával míchaná vajíčka, která před chvilkou naservíroval Remus.
" Jak ses vyspal?" zeptal se Sirius starostlivě. Mladík vypadal přejetě, měl tmavé kruhy pod očima a po dotazu překvapivě zrudl jako rajče.
Hm, divná reakce. Pomyslel si Sirius.
Harry si vybavil onen sen a následky. Nechtěl se o tom bavit, ani na to myslet. Zavrtěl hlavou, aby nepříjemné myšlenky odehnal.
" Nic moc..."
" Jestli tě trápí noční můry...," nedořekl Remus.
"Nemáte tu bezesný spánek?" zeptal se Harry.
" Jo, pár lahviček je v lékárničce, můžeš je použít," přikývl Sirius.
" Díky," usmál se Harry vděčně. Byl rád, že se jeho problém už nebude opakovat. A pustil se konečně do snídaně.
Na dnešní dopoledne měli naplánované kino a oběd venku. Byl krásný letní den a tak se odpoledne jeli ještě vykoupat do rybníka do nedalekého města.

***

" Harry mi dělá starosti," řekl Sirius večer.
" Myslíš kvůli tomu, co bylo ráno?" zeptal se Remus.
"Bylo to divný ne?" dožadoval se Sirius potvrzení.
" Možná trochu. Asi nám jen nechtěl vyprávět noční můru," mávl nad tím rukou Remus.
"Ale stejně, ten kluk má ale smůlu v životě. Nejdřív Voldemort a teď Srabus...," zamračil se Sirius.
" Chceš ty dva srovnávat?" podivil se Remus.
" O to nejde. Ten kluk si zaslouží chvíli klidu a místo toho ho otravuje nejdřív Malfoy a teď bude muset být se Srabusem. Představa, že ho musí líbat je fakt odporná."
"Ale no tak," zamračil se Remus. Občas se jeho milenec choval jako nedospělý puberťák.
" No a ne? Ten jeho zjev je děs. Pamatuješ si, jak si jednou dovolil políbit Lily? Zděšeně před ním utekla. A to co mu pak provedla..."
"No tejden nemohl chodit mezi lidi," zasmál se Remus při vzpomínce na Lilyin trest. Tenkrát Snapeovi nechala narůst oslí uši, které mohla odstranit jen ona.
" Harry je rozumný mladý muž, však on ví, že s ním nebude navždy. Přežije to. Jak jsi poznamenal přežil Voldemorta, Severus bude slabší odvar," chtěl ho Remus uklidnit.
"Ale jestli mu ten šmejd něco provede, přísahám, že ho stáhnu z kůže," mračil se Sirius.
" V tom případě se přidám k tobě," řekl Remus. Lehl si ke svému milenci a dožadoval se polibku.
" No tak, vždyť je vedle Harry," chechtal se Sirius nicméně nechal se pomalu svlékat.
" Máme tu protihluková kouzla," zamumlal vlkodlak a líbal Siria na krk a pak stále níž. Muž neprotestoval. Chtěl ho stejně tak jako on jeho.