Šli
a šli a najednou něco zahlédli neveděli co to je ale pak
si řekli že to nechají bít.Ale za chvíli to uviděli znova už začali
troch panykařit než řekl Zeb.To je přece moje maminka!
Ahoj mamí!Křhikl na ní Zeb.Cože to není moje maminka!To je přece můj tatínek!
Ahoj tatí křiknul na něj eště jednou Zeb.
Jé čau Zebe kde se tady bereš?Řekl tatínek Zebovi.
Víš mi deme do divočiny!Zaváma!
Řekl Zeb.Dobrý den řekla Kira.Dobrý den Kiro řekl tatínek.Dovlí den řekla Jackie.
Jé dobrý den pane tatínku!Tak tojste vi kdo zachránil celé stádo před krokodýlem?
Ano to jsem  já děkuju.Aspoň někdo si to pamatuje.Ale ne ne to jsi pamatoval váš chlapec.

Doufám že se vám líbila tato kapitola.Kdybyste tam našli ňáké chyby Tak se prosím nezlobte protože sem teprve na začátku 3 třídě.
Ikdyš už to není žádný chlapec.Ale je jenom větší. Aha.Řekl Toník.Hej!Vykřikl Zeb.Ale Zebe jsi furt můj chlapec ale větší.
Aha toj sem netušil.Řekl smutně Zeb.S toho si nic nedělej!Řekl tatínek.Jak sto mohl vědět.Kdyš tu dlouho nebil.Řekl zase tatínek.