|7|
Týden uplynul jako voda, a jelikož Štěpán s nápadem souhlasil, tak se v pátek odebrali na narozeninovou párty. Chvíli bloudili, než místo našli, ale nakonec se to vyplatilo a před nimi se tyčil krásný moderní dům.
Oba se na sebe udiveně koukli a poté vyšli vstříc ke vchodu. Vystoupali nahoru po schodech a poté zazvonili.
Chvíli počkali a poté se otevřeli dveře. Stál v nich Vítek a za ním šla vidět párty, již v plném proudu.
,,Oh. Ahoj! Jsem rád, že jste oba přišli! Pojďte dál,"řekl nadšeně a na obličeji měl úsměv od ucha k uchu.
Radek se Štěpánem tedy vešli a začali se rozhlížet kolem sebe. Bylo tu vcelku dost lidí. Většina byla ze školy. Někdo tančil, někdo pil alkohol -který samozřejmě pít nemohl- a nebo si povídali.
Obrovskou místností -nejspíše obývákem a kuchyní- se rozléhala hlasitá hudba a nešla přeslechnout ani u sousedů. Do toho se rozléhal dupot, smích a hlasy všech lidí. Na jídelním stole bylo jídlo a pití a za kuchyňskou linkou stál barman. Na stropu byly zavěšeny narozeninové ozdoby a v rozích místnosti byly balónky.
,,Wau! Máš to tu krásný! A obří!"řekl s nadšením Štěpán a dál se rozhlížel kolem.
,,Děkuji. Moje máma je herečka a tím pádem máme peníze na tohle vše. Dnes tu však z rodičů nikdo není, takže si můžeme užít párty na plný pecky!"odvětil Vít a přešel k reproduktoru, jež zhlasil.
Oba dva položili své dárky pro něj k ostatním a svlékli si bundy. Když si chtěl Radek začít zout boty, Vít ho zastavil.
,,Boty si nemusíš zout. Máme tu i osobní uklizečku, takže buď v klidu,"ujistil ho a poté odešel za ostatními.
Radek si tedy boty nezul a přišel k baru. Štěpán šel samozřejmě s ním, jelikož tu neměl nikoho jiného, se kterým se mohl bavit.
,,Jednu sklenici s čistou vodou,"poprosil Radek barmana a on se na něj udiveně podíval. Potom ale kývnul a sklenici s vodou mu dal.
,,Prosím jeden panák whiskey,"řekl Štěpán a Radek se zarazil až tak, že málem vyprskl vodu.
,,Ty piješ?!"vykřikl vyděšeně a podíval se na něj udiveným pohledem.
,,Ani ne, ale když si mohu dát, tak proč ne? Je potřeba se i odvázat, brácho,"odvětil a šťouchnul ho do ramene. Radek jen přikývl a podíval se do davu tančících lidí. Někteří již byli opilí a někteří se ještě drželi. Občas do tančícího davu vběhl opilec, začal tancovat nemotornými pohyby a u toho si něco žvatlal.
,,No tak, Radku. Pojď si tu trochu užít. Nebudeš tu přece sedět se skleničkou vody celou oslavu! Pojď si alespoň zatančit,"škemral již nudící se Štěpán a tahal Radka za ruku.
,,Jsi blázen? Neumím tancovat! A budu tady! Nechci se ztrapnit..."odvětil s odporem snažíc zůstat na židli.
,,Nikdo tu neumí tancovat!"argumentoval a stále ho tahal za zápěstí. ,,Tak pojď!" To už to Radek vzdal a přestal odporovat. Šel se Štěpánem s otráveným pohledem do davu a začal tančit do rytmu nějaké písničky.
Kolem nich se to hemžilo studenty i ostatními lidmi, které nikdy za život neviděli a opravdu, nikdo z nich neuměl tancovat. Tedy, až na pár jedinců, kterým to vcelku šlo.
~~~
,,Jdu si ještě na dalšího panáka, za chvíli jsem zpět!"křičel Štěpán, ať ho Radek slyší. On jen kývnul a opět tancoval.
Po chvíli tancování na další písničku se k němu začala přibližovat jedna holka. Udiveně na ni zíral a prohlížel si ji od hlavy, až k patě.
,,Ahoj,"pozdravila ho něžným hlasem a on začal propadat nervozitě.
,,A-ahoj,"odpověděl nervózně a přál si, ať přijde co nejrychleji Štěpán a vyprostí ho z této situace.
,,Pojď se mnou nahoru. Chci si promluvit a tady se sotva slyšíme,"navrhla a udělala na něj psí oči.
Odmítni! Odmítni!
,,Dobře."
Ježíš! Ty jsi takový vůl! Měl jsi říct: Promiň, ale mám tu kámoše a právě teď se za ním chystám jít. No a potom si měl odejít, ty tupče! Nadával si v hlavě a přitom následoval brunetku ke schodům na druhé podlaží.
Došli do ložnice a dívka za nimi zavřela dveře. Nebyl si jist, ale nejspíš uslyšel cvaknutí zámku.
No super! Teď mě tu zamkla! Řekl si opět v hlavě a začal propadat panice.
,,Jak se vůbec jmenuješ?"zeptala se a postavila se před něj, aby se mu mohla dívat do očí.
,,Radek. Jmenuji se Radek,"odpověděl a přitom se zkoušel dívat někam jinam, než na ni.
,,Hezké jméno. Já se jmenuji Zuzka,"odvětila a posadila se na postel. ,,Vypadáš nějak nesvůj. Snad tě neděsím."
Samozřejmě, že děsíš! Vždyť jsi mě tu zamkla!
,,Ale ne. Víš je to má první p-párty,"zalhal, ale zároveň řekl pravdu a na chvíli se na ni podíval. ,,Proč jsi za mnou šla?"
Ona pokrčila rameny a následně odpověděla: ,,Líbil ses mi. Strašně se mi líbí tvoje brýle, styl oblékání, ten klasický kukuč šprta a...Ale co to kecám? Líbí se mi na tobě úplně vše!"
Vstala z postele a pomalým krokem došla k němu. Radek se začal dívat z okna a přitom mu zběsile tlouklo srdce. Ona ho propalovala pohledem a poté svým pohledem přejela na rty.
,,Líbím se ti?"zeptala se se šeptem a on cítil, jak jí z úst páchne alkohol.
Polknul a nevěděl co odpovědět. Pokračoval tedy v pozorování okna a neodvážil se podívat do obličeje.
,,Beru to jako stydlivé ano. Jde vidět, že ses takhle se žádnou holkou nebavil. Určitě jsi ještě panic, co?"řekla provokativně a podzvedla obočí.
On stále nenabral odvahu na odpověď a pořád mlčky stál. Ale odvážil se podívat do jejího obličeje, který byl již úplně u něj.
,,Tak nováček, jo? Neboj, vše tě naučím,"řekla a položila mu ruku na rameno.
,,J-já ne-nemohu,"vydral ze sebe konečně a zděšeně se na ni díval.
,,Ale no tak. Pojď se trochu odvázat, nováčku,"řekla a začala mu sjíždět rukou po břiše.
Pojď se trochu odvázat...Zopakoval si v hlavě a vzpomněl si na Štěpána.
Má se vyspat s úplně cizí a opilou holkou na párty v cízím domě? Opravdu?
Vystartoval i hned ke dveřím a snažil se je otevřít. Samozřejmě mu došlo, že jsou zamčené. Se strachem se podíval za sebe na přibližující se dívku a v ten moment ucítil na svých ústech jemný dotek.
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro