Zotavila se ze své slabosti po získání shinigamských schopností rychle. Měla radost, už na ni nekoukali skrz prsty. Těšilo ji to. Právoplatně byla jednou z nich. Shinigami.

„Vedete si dobře, zástupkyně."

Vzhlédla po hlase. Seděla na střeše, zatímco se Seireitei halilo do tmy. Pozorovala vzdálené hvězdy. Oproti těm v Konoze byly cizí. Neznala z nich ani jedinou.

„Dělám, co můžu, kapitáne. Hodně věcí se ještě pořád učím. Neji mi dost pomáhá." Usmála se. „Přisednete si?"

„Rád," posadil se. Mrzelo ho, že se musí, zrovna teď, chovat formálně.

Dýchla si na ruce, aby je zahřála. „Zvykám si, že už nemám byakugan. Díky němu jsem viděla pomalu za roh."

„Je to hodně o zvyku. Zvládli to jiní a vy taky. Slyšel jsem, že v ovládání kido se lepšíte."

„Ano, říkají to. Mám radost. Připadám si potřebná."

„Nezapomínejte na to, že přezkouší úroveň, které jste dosáhla. Mimoto...," dotkl se jí na kůži, „... jsem rád, že jsi zůstala." Stáhl prsty opravdu rychle.

Nestihla zareagovat. Překvapil ji. Kůže, na místě, kde se jí dotknul, hořela. Dokonce i její tváře zalila červeň. Natáhla ruku, ale hrábla do prázdna. Povzdechla si.

Zeptám se příště. Už jsem tu potkala některé bývalé shinobi, kteří v našem světě zemřeli. Vrtá mi hlavou, jak je to možné. Ke všemu... tu určitě nejsou jen ti hodní.

Dotkla se rozpálené tváře. Taky byla ráda, že se rozhodla takhle.

***

„Zástupkyně!"

„Zástupkyně Hyuugo!"

Hlasy k ní doléhaly zdálky. Přelévaly se z místa na místo. Málokdo si nechal ujít příležitost vidět její přezkoušení.

Snažila se publikum vytěsnit. Musela se plně soustředit. Věděla, že ji nikdo šetřit nebude.

Neji seděl mezi členy svojí divize. Byl důstojníkem pod velením kapitána Kyouraka. V duchu byl rád, že Hinata už nemá byakugan. Nemohla vidět, jak silně zatíná prsty. Dobře věděl, že ji vyzkouší z kido i ovládání zanpakuto.

Oproti rodovému rituálu Senbon je tohle procházka, napadlo ho.

Stejná myšlenka proběhla i Hinatinou hlavou. Zvládla toho tolik, že ji takováhle zkouška nemohla rozhodit. Po celý život jen dokazovala, že si zaslouží někam patřit.

Tohle bude naposled, dotkla se jílce zanpakuto.

Hlediště postupně utichlo. Oči přihlížejících upoutal hollow, který se objevil. Byl to jeden z mnoha, které používali u cvičných průzkumů v Reálném světě.

Nezaváhala. Správně použila kido.

Pár shinigami v hledišti souhlasně přikývlo.

Zkouška je dvoukolová. První kolo má za sebou. Zbývá druhé. Dokázat, že plně ovládá zanpakuto, bělovlasý kapitán desáté to pozoroval mlčky. Věděl, proti komu ji postaví. Moc jí neubliž, Abarai. Byla by jí škoda. Pozoroval souboj zástupců. Neslyšel, co Hinata řekla, když se vyhnula útoku Renjiho shikaie.

Její zanpakuto se rozdvojila. Tvar vlnek, který pokrýval rukojeť se rozšířil i na ostří.

Zatajil dech.

Švihla zanpakuto naráz. Z obou čepelí vyletěly bílé půlměsíce.

Nejsou to vlnky, pochopil. Sledoval, jak jeden z půlměsíců udeřil do jílce Renjiho zanpakuto.

Zbraň vyletěla zástupci z ruky. Nestihl ani uhnout. Pod krkem se mu ocitla ta Hinatina. Zvedl ruce.

Tribuny vybuchly ohlušujícím jásotem.

Zvládli jsme to, Tsuki, úlevně spustila zanpakuto. Usmála se Renjiho gratulaci.

Ano, byla to myšlenka zanpakuto, která zarezonovala její hlavou.

Zastrčila zbraň. Teprve teď vnímala naplno jásot. Ohlušil ji.

***