Zůstaneme navždy mládí.
Hluboko v našich černo černých duších, někde ve skrytu našich láskou zničených srdcích, zůstaneme navždy těmi životem bujícími teenagery, protože nikdy nedostaneme tu příležitost dospět a zapomenout na naše sny. Protože nebýt snů, možná bychom na něco takového ani nepomysleli. Ale čím je člověk starší, tím snů ubývá, až jednou všechny zmizí. Ale pokud nedospějeme, ty sny v nás zůstanou a budou nás titíž. Budou připomínky toho, kolik života jsme promrhali.