Chceme se nechat přenést do časů, kdy bylo vše fajn.
Někdy nás přepadne nostalgie. Vzpomínáme na to sladké dětství. Na léta plná radosti a smíchu. Na ten bezstarostný život, kdy nám realita ještě neotevřela své brány. Všechno bylo zalité sluncem. Naše životy, naše domovy.
Kdy nastal ten osudný zlom? Proč jsme na to vše zapomněli? Zapomněli jsme na náš pravý smích, když teď z našich úst uniká jen náhraška. Zmizelo to snad, anebo jsme jen před tím vším zavřely oči a bojíme se podívat pravdě do očí?