Nabarvené vlasy, zatemněná mysl.
Naše vlasy září barvami duhy, zatímco naše mysl upadá do černoty. Co tím získáme? Chceme se lišit. Chceme být výjimkou ve společnosti. Chceme, aby si nás každý všiml ať už v dobrém či zlém. Každý takový je. Každý to v sobě má, ale jen někteří to dávají skutečně najevo. Jen někteří najdou tu odvahu. Odvahu k čemu? Odvahu býti jiným? Každý jsme jiným. Každý se lišíme od ostatních, tak proč ten povyk? Proč chceme být výjimkou až v takovém měřítku?
Myslíme si, že s barevnými vlasy se budeme cítit veseleji? Myslíme si snad, že nám to vyléčí naši temnou duši a mysl? Jsme skutečně až tak naivní?