Jsme stvořeni ze zlomených částí.
Z úlomků nešťastné lásky a falešného přátelství. Jsme mladí. Vládneme světu. Jsme budoucnost. Budoucnost předurčená k zániku. Naše životy by měli být bez problémů a strastí. Ale my přesto známé víc, než bychom měli. Pocítili jsme více bolesti, než bývalo zvykem. Prožili jsme to, co nám mělo být ještě po mnoho let odpíráno. Naše tváře zdobí falešné úsměvy a prázdná těla naplňuje beznaděj.

Narodili jsme se správně? Je to správná doba? Správný svět? Jsme lidé, kteří kdysi chtěli žít, ale teď touží po smrti. Před pár lety jsme se toužili podívat na měsíc a teď se chceme co nejsnašším způsobem dostat na druhý břeh. Tohle má být naše budoucnost? Smrt?