Uběhli dva týdny od, ne moc milého, rozhovoru mezi mnou a Katherine. Mrzelo mě, že se náš vztah začal vyvíjet jinak, než jsme si představovala. Katherine chodila často běhat a já tak měla část dopoledne pro sebe.

,, Zase jdeš běhat? Nepřeháníš to?" zeptala jsem se, když jsem viděla Kath ve sportovním oblečení.

,, Normálně bys šla semnou. Ráda bych tě vzala, ale nechci, aby se ti něco stalo," odpověděla a sepnula vlasy do jednoduchého culíku.

,, Klidně běž a užij si to. Odpoledne můžeme jít někam spolu. Třeba na nějakou dobrou večeři?" zeptala jsem se a ona se na mě překvapeně podívala.

,, Mám dnes sraz s trenérem. Kvůli tréninkovému plánu, ale pokud chceš, můžeš jít semnou. Budu ráda, když tam budeme spolu," odpověděla a já si povzdechla.

,, Jo, proč ne. Celý večer to řešit nebudete, ne?" odpověděla jsem poklidně a pokusila se pousmát. To, že se nás vztah s Katherine změnil, by poznal každý na několik metrů. Nebyly to už zamilované pohledy a doteky. Nebyly to ty úsměvy, které mi věnovala dřív. Něco bylo jinak a já nedokázala přijít na to, co se změnilo.,, Katherine, děje se něco? Něco, co bych měla vědět?"

,, Ne, nevím o ničem. Proč se ptáš?"

,, Protože od našeho rozhovoru, asi před čtrnácti dny, jsi se změnila. Změnila jsi se tak moc, že to nedokážu pochopit."

,, Sama jsi to tak chtěla. Sama jsi chtěla, abych ti dala volnost a pořád tě nekontrolovala. Abych tě nehlídala, jako malé dítě, tak co je zase špatně?"

,, Tohle celé je špatně. Dříve jsi si mě více všímala. Více jsi mě objímala a zajímala se. Víš vůbec, že tu byla doktorka? Že mi včera vytáhla stehy?"

,, Úplně jsem na to zapomnělay omlouvám se. Nebyl z toho problém, že se to vytáhlo tak pozdě?"

,, Ne, nebyl z toho problém. Dokonce to bylo dobře. Na běhání nezapomeneš, ale na mě? Na mě úplně bez problémů. Než odejdeš, můžeš mi namazat jizvu na rameni a zádech?" zeptala jsem se a opatrně si sundala tričko. Krém byl jako vždy v kuchyni na stole a tak jsem tam dojela.,, To tě tak moc nezdrží."

,, Jasně, namažu ti to. Udělám to ráda, nechci, aby jsi s tím pak měla problémy," odpověděla a po chvíli mi krém začala natírat na jizvu na zádech a opatrně jej vtírala. Když natřela rameno, sehnula se a chystala se i na nohu.

,, To už zvládnu sama, nechci tě zdržovat."

,, Nezdržuješ mě. Když už jsem začala, natřu i tu poslední, ne?" odpověděla a já jí nechala. Bylo to lepší, věděla co dělá a já se nemusela ohýbat.,, Snídani máš na stole a v termokonvici máš čaj a v druhé je káva a ve džbánku mléko. Cestou domů se stavím na nákupu."

,, Dobře, děkuji. Užij si běhání a dávej na sebe pozor," řekla jsem a sklonila hlavu. Než odešla, lehce mě líbla na tvář a poté odešla.,, Sakra, sakra, sakra! Tohle jsem nechtěla!" křikla jsem spíše pro sebe a dojela ke stolu. Nevěděla jsem si rady se svými pocity a Katherine měla plány na celý den. V Calgary jsem ani neměla nikoho s kým bych si mohla promluvit a svěřit se mu. Měla jsem jedinou možnost, zavolat Lucy a na dálku si pokecat s ní. Dojela jsem do ložnice pro notebook a dala ho na kraj stolu. Než se stihl zapnout jsem zapila léky a namazala si rohlík. Když jsem upila z hrnku s kávou, usmála jsem se.,, Výtečná, jako vždy. Mňam," řekla jsem a olízla si rty. Rty, které už nebyli líbány tak jako dříve. Když se notebook zapnul a já se k němu přihlásila, vyhledala jsem skype, který jsem nestihla ještě použít.

,, Buď online, prosím," řekla jsem spíše pro sebe a vyhledala kontakt na Lucy. Když jsem jí viděla zelenou, vítězně jsem se usmála. Musela jsem si přiznat, že mi chyběla. Chyběla mi víc, než jsem si chtěla sama připustit.

S: Ahoj, Lucy, jsi tu?"
L: Pro tebe vždy. Děje se něco?
S: Jak se to vezme. Máš čas? Ráda bych ti zavolala. Teda pokud chceš.
L: Moc ráda tě uslyším. Jen mi dej pět minut, ano?
S: V pohodě. Těším se.

Byla jsem neskutečně ráda, že mi odepsala. Byla jediná, které jsem ze všech nejvíc, věřila.

Vítejte u další kapitoly příběhu. Moc díky za přečtení, hlasy a komentáře. O čem chce Stacey s Lucy mluvit? A, co se děje mezi Katherine a Stacey? Proč se Katherine tolik změnila?