Ten hlas mi byl tak známý, že jsem nemohla pochybovat. Možná jsem si opravdu přála, aby se ukázala, ale teď, teď mě její přítomnost děsila.

,, Lucy, co tady děláš? Měla jsi mi dát vědět, že přijedeš," řekla jsem a pohlédla k ní. Vzala si židli a posadila se naproti mě.

,, Poslala jsi mi adresu, tak jsem tady. Vadí to? Myslela jsem, že chceš něco probrat."

,, Jo, to máš pravdu. Ale teď se to moc nehodí. Kdyby nás Katherine viděla, těžko bych jí to vše vyvracela," odpověděla jsem a nervózně se rozhlížela. Mezitím jsem dojedla a tác dala stranou.

,, Stalo se něco? Něco ti udělala?"

,, Neudělala mi nic. Jen mi vpálila, že jsem děvka. To udělala poté, co jsem jí řekla, co se odehrálo mezi námi," řekla jsem trochu naštvaně a mírně praštila do stolu. V očích se mi opět zaleskly slzy, které jsem se snažila zadržet.,, Vše to začalo tím, že jsem ti poslala adresu s tím, ať se zastavíš a řekla jí to až o několik hodin později."

,, Proboha, to nemyslíš vážně?"

,, Myslím. Začala mi vyčítat, že jsem tě tam chtěla pozvat, až nebude doma a budeme si tam spolu užívat. A pak to pokračovalo až k tomu, že jsem podle ní jen děvka," řekla jsem a vytáhla si kapesníčky.

,, Neměla jsi jí nic říkat. Mělo to zůstat našim tajemstvím a nic by se nestalo," řekla a vložila hlavu do dlaní.,, Takže máte tichou domácnost?"

,, Nechtěla jsem před ní mít tajemství, mít takzvaný čistý stůl," řekla jsem a otřela si slzy.,, Tichou? Jo, to je přesné. Pokoušela se mi omluvit, ale nechci jí ani vidět. Až moc mi ublížila. Neumíš si představit jak mě tohle zabolelo."

,, Umím si to představit. Asi tak jako mě, když jsem viděla nehodu, která se stala kvůli mě," řekla téměř neslyšně a sklopila hlavu.,, Proč jsi se vlastně ozvala?"

,, Lucy, za tu nehodu nemůžeš. Nevěnovala jsem se řízení, proto jsem tu nehodu měla. Tohle si nesmíš vyčítat," snažila jsem se jí uklidnit a natáhla k ní  ruku. Chytila mě za ní a palcem mě začala hladit po jejím hřbetu.,, Chtěla jsem si vše ujasnit, vyříkat a hlavně uzavřít minulost," řekla jsem a otřela si kapesníčkem nos.,, Ublížila jsem ti."

,, Ale ano, mohu. Kdybych se ti nepřiznala k tomu, co cítím, nestalo by se to. Ty bys neutekla, neohlédla se a teď bys nebyla na vozíku," řekla a rozhlédla se kolem sebe. Snad byla taky nervózní, aby se tam neobjevila Katherine.,, Ano, ublížila jsi mi. Ublížila jsi mi tím, že jsi nepřiznala, co cítíš. Že jsi šla za někým, kdo s tebou jen manipuloval," pokračovala a já sklopila hlavu.,, Neměla jsem sem jezdit. Je těžké přestat milovat víš," řekla nakonec a já jí pevně chytila za ruku.

,, Nemůžeš za to. Měla jsem se věnovat řízení a ne se ohlížet za tebou," řekla jsem a sklopila hlavu. Měla ve všem pravdu. Jessica semnou jen manipulovala a já se za ní i přesto hodlala vrátit.,, Lucy, obě víme kam by to vedlo. Jen ke zbytečným rozbrojům a hádkám. Takhle je to lepší."

,, Kdykoliv bych tě vzala zpátky, dokázala bych se o tebe i postarat. Nikdy bych o tobě neřekla to, co řekla ona."

,, To možná ne. Ale já Katherine miluju. Teď mě sice hodně zklamala a bude těžké se přesto přenést, ale možná má pravdu."

,, Stacey, přestaň. Nejsi žádná děvka. Jen jsi udělala to, co jsi chtěla. A stále si myslím, že teď neděláš dobře. Že tohle není správné. Zklame tě znovu a znovu se z toho složíš. Ona tě nedokáže udělat šťastnou a ani ty s ní nebudeš šťastná."

,, Tady je problém hlavně v jedné věci. Nebudu už nikdy šťastná. Nikdy se nevrátím na led, nebudu už nikdy cestovat, nebudu nikdy chodit," řekla jsem a položila hlavu na stůl.,, A teď? Teď ještě Kath. Jedna rána za druhou," řekla jsem a nechala slzám volný průchod. Už jsem neměla sílu to držet. Neměla jsem sílu jim bránit.

Uf tak tohle je další kapitola. Upřímně? Málem jsem brečela taky. Až natolik se dokáži vcítit do postavy :-/ Díky za přečtení, komentáře a hvězdičky :-)