Mary byla v kapli a modlila se za duši své milované zesnulé matky.

,,Bože prosím tě dej mi sílu abych zvládla všechno to co mě čeká a dej mi odvahu abych se zvládla vyrovnat světu mužu, který je tak mocný a který na ženy které jsou příliš slabé nehledí. Dej mi bože sílu, odvahu a naději abych se sama zvládla vyrovnat tomuto světu, kde každý na mě jako na ženu a jako na královnu hledí skrz prsty," šeptala Mary své modlitby a přitom se se slzami v očích upřeně dívala na veliký kříž který stál majestátně v kapli.

Najednou se zachvěla a její mysl si vzpomněla na ten pocit který jí prostoupil tělem když se jí jeho ruka dotkla a ona proti své nevůli teď sebou trhla aby zahnala tyto nemravné a neslušné myšlenky.

I když musela na to co jí to způsobilo neustále myslet, protože nikdy prozatím takový pocit nepocítila a bylo to pro ní i něco nového co teď chtěla okusit.

,,Ale ne, na co to myslí," řekla si sama pro sebe a opět se se svými myšlenkami obrátila k Bohu.

,,Urazila jsem ho?," zeptala se sama sebe po chvíli a hned na to si sama taky odpověděla.

,,Asi ano, protože nevím jak se k mužům jako je on chovat," řekla si a pak se slzami v očích na chvíli své oči zavřela.

,,Ach proč ho sem strýček vlastně vůbec zval?," zeptala se sama sebe a najednou to vypadalo jako by neznala odpověď, i když její srdce a tělo už jí znalo dávno.

,,Nechtěl abych byla sama a proto ho pozval a já jsem se k němu chovala takhle, i když on se taky nechoval zrovna nejlíp a možná mohl už rovnou strýčkovo pozvání i když to myslel dobře odmítnout," řekla si Mary sama pro sebe po chvíli a pak své další myšlenky už obrátila jen a pouze k bohu a ke svým modlitbám a prosbám které k němu měla.

,,Ach, kdybych ho viděla ještě jednou třeba bych se k němu zachovala líp," zněla jí v hlavě tato myšlenka kterou se ale hned na to rozhodla zapudit.

,,Před si na něj nebude stále myslet, on si její náklonost jistě nezaslouží," dodala si odvahu na tato slova a pak z jejich očí ukápla opět slza.

Obrátila tedy svou uslzenou tvář opět ke kříži a dlouze se na něj zadívala.

,,Ach matko, co to jen se mnou je?," řekla nahlas tuto otázku a její oči se upřeli na ukřižovaného Ježíše.

,,Ach bože, pomoc mi prosím a dej mi sílu abych se už toho snu zbavila," zašeptala Mary nahlas svou prosbu a pak se ještě dlouhé hodiny za svitu svíček v kapli dlouze modlila za sebe i za své království.

,,Protože ona přeci byla jen slabá žena ve světě který patřil mužům."