,,Už je to dobrý." Odvětila klidně a i s injekcí někam odběhla. Začala si hrát s jejímy ampulkami. To je špatný, velmi špatný...
Jen jsem je sledovala. A pak najednou výbuch. Jedna ampulka praskla. Holky se na sebe vystrašeně podívaly a pak se koukly na mě. Po sobě hodily chapavé pohledy. Tak buď spolu komunikují pohledem a nebo ovládají telepatii. Ale spíše ta první varianta. Byly sehráté jak jedna. Vsechny skoro lítaly, Alice stála u ampulek a něco míchala. Irena mezitím donesla něco jako větší zapalovač a dala to pod držák na ampulku a Rose Alici podávala ampulky, ze kterých ona odlévala do největší ampulky. Když se Ireně povedlo zapálit ten divný zapalovač, uklízela použité ampulky na jejich místo. Divím se, že se s Rose nesrazily. A nakonec Alice dala ampulku nad oheň. Něco do ní nasypala a spojily ruce. Začaly zpaměti odříkávat asi nějaký kouzlo. Dříve bych tohle považovala za film a najednou v takové realitě žiju, tedy hlavně bojuji o život. Nakonec se z ampulky zacalo kouřit a tekutina tmavě modré barvy změnila svou barvu na čirou. Moje pusa se otevřela úžasem. Holky to vzaly a ampulku, která byla skoro horká mi vrazily do ruky. ,,Vypij to." Vykulila jsem oči. ,,Co?" ,,Ten pavouk přenaší jed, tohle ten jed zničí. Šup." Nedůvěřivě jsem propálila ampulku pohledem a pak jsem zavřela oči a kopla jsem to do sebe. Nechutnalo to špatně. Ale pak se mi zamotala hlava a já usnula.
A poté jsem nějakým zázrakem procitla. Otevřela jsem oči. Byla jsme v mém pokoji. Na krku mi visel můj amulet. Překvapeně jsem si sedla. Vedle postele spal v sedě Luke. Mou ruku svíral ve svý. Hodiny ukazovaly deset večer. Sedla jsem si. Vtrhla jsem mu mou ruku ze sevření, ale to ho bohužel probudilo. Koukl se na mě. ,,Amando!" Během sekundy mě uvěznil v jeho objetí. Zalekla jsem se tohoto činu, ale kupodivu jsem ho nějak neohrozila. ,,Takhle už mě prosím neděs." Zašeptal do mých vlasů a hladil mě jednou rukou po vlasech. Byl hezký, a staral se o mě. Jako můj přítel. Bohužel jsem na škole na lovkyni opustila city a soustředila se na studium. Bylo to těžký, to nepopírám. Ale taky proto jsem byla nejlepší. A proto jsem skončila zde. Před únikem látky, která lidi mění se tady potulovalo po nocích dost feťáků a násilníků, policie se sem bála jezdit. Proto sem posílají na noc jen nejlepší bojovnice a já jsem měla to štěstí být jednou z nich. Ale není na čase odstranit tu ledovou kru z mého srdce a znovu tam někoho pustit? Je Luke ten ideální? Pak mě pustil, ale zůstal blízko. Koukaly jsme si do očí. Jeho pohled sjel na mé rty. Ani jsem nad tím nepřemýšlela a moje oči sledovaly jeho rty. Pak se přiblížil. Celé mé tělo se naplo a já zavřela oči, když se jeho rty otřely o mé. Pak se ale odtáhl. Otevřela jsem oči. Vyhledala jsem jeho pohled, ale on uhnul pohledem. ,,Promiň. Já ..." Chtěl vstát a odejít. Ale objala jsem ho a můj prst jsem položila na jeho rty. Zarazil se. Sundala jsem prst a dál jsem ho objímala. On se ke mě otočil. Jeho oči se znova zaměřily na mé rty. Přiblížila jsem se pomalu k jeho obličeji a zkusila jsem se jemně otřít mými rty o ty jeho. Jeho ruce mě přitáhly těsně k němu a sám prohloubil polibek. Dravě jsem mu polibky oplácela a čas se jakoby zastavil. Celým tělem mi projížděly vlny pocitů a já se cítila živá jako nikdy. Pak se ode mě odlepil. Dál mě ale držel v objetí. ,,Vypadáš ospale. Pojď, lehneme si spolu." Souhlasil a já znova usnula v jeho objetí.
Probrala jsem se sama. On byl pryč. Odešel? Hodiny ukazovaly tři odpoledne, jo, šel pracovat. Teďka mi docvaklo co se stalo. Já s ním chodím? Jaj, co jsem to provedla? Teďka se ve mě prala otázka zda jsem to měla udělat, neměla jsem ho spíše odrazit a být sama? Nakonec jsem zaklepala hlavou. Nesmím se nechat ovlivňovat city. Pak jsem se rozešla na oběd a ještě jsem stihla teplé jídlo. Byly těstoviny s rajskou omáčkou. Vařily tady dobře. Pak jsem si došla do sprchy ...
Stojíme s holkama u brány a zase se loučíme. Už vidíme z dálky vracet se kluky. Luke mi zamával. Zamávala jsem mu taky a s holkama jsme se rozešly, ale Luke mě zezadu objal. ,,Vrátíš se mi?" ,,Samozřejmě." Usmála jsem se a on mě políbil. Pak mě propustil a já odešla do noci. Chodím ulicemi a zase se jen tak toulám a čekám až někdo bafne ze tmy. A pak se z uličky pár metrů ode mě ozvala rána. Rychle jsem se tam dostala a dva upíři se praly s kočkodlačicí. Vzala jsem vrhací nožík a trefila jsem zezadu rameno upíra. Otočil se ke mě a hrozivě zavrčel. Nožík si vytrhl z ruky, ale to už jsem měla v ruce katanu a provedla jsem výpad. On ale uhnul a v ruce se mu zračila mačeta. Ohnal se po mě, ale já uhýbala a snažila jsem se zasadit ránu. A samozřejmě se stávám výtězem, díky mému dokonalému výcviku. Koukla jsem na kočkodlačici ta vypadala v pohodě. ,,Ahoj." ,,Ahoj, Amanda, že?" Usmála jsem se. ,,Ano, jak mě znáš?" Optala jsem se. ,,Viděla jsem vás předevčírem, jak jsi bojovala s kamarádkami." Usmála jsem se. ,,Ty jsi nám pomáhala, že?" Všimla jsem si jí, ale v zápalu boje jsem to neřešila. Usmála jsem se na ní. ,,Jsi šikovná. Odkud to umíš?" Optala jsem se. ,,Chodila jsem na akademii, chtěla jsem být lovkyně, jako jsi ty. Ale po půl roku jsem jednou byla venku, a nakazila jsem se. Proměnila jsem se, jak vidíš a byla jsem vyloučená. Ale i tak jsem se nevzdala snu, chodila jsem na bojový kurzy, učila se a ještě jsem stíhala pracovat a vydělávat si. A teďka mám práci. Od dvanácti do hodiny před stmívaním. To jdu domů, připravím se a vycházím. A za úsvitu se vrátím, na tři hodiny si schrupnu, pak se rychle osprchuji a mažu do práce. A dokola. Sobotu a neděli mám volnou, takže spím i celý den." Usmála se a společně jsme procházeli ulicí. ,,Díky za pomoc, hele, nechceš chodit se mnou, jako spolupráce?" Zamyslela jsem se. ,,Dobrý nápad, ráda." Usmála jsem se na ní a společně jsme dál chodily...
Pomalu měsíc odcházel a já jí doprovodila k jejímu bytu. Bydlela v paneláku, asi patnáct minut od tábora. Rozloučily jsme se objetím a já se rozběhla do tábora. Doběhla jsem před bránu už když bylo světlo a chtěla jít spát, ale někdo mě chytil. ,,Co tady děláš holčičko?" Nechápavě jsem se podívala na muže, asi 30 let, svalnatýho a hlavu jsem zvedala k oblakům. Kolik sakra měří. ,,Pusť mě, jsem utahaná." Vytrhla jsem se mu. On mě ale chytil znova. ,,Ty k nám patříš? To mi neříkej." Zasmál se a já zavrčela. A pak mi došla trpělivost. Bleskurychle jsem ho kopla do holeně a vyšvihla se. Obmotala jsem mu nohy kolem krku a on dopadl na zem. Nečekal to a tak se nestačil bránit. Když jsem ho dostatečně přiškrtila, pustila jsem ho a on si klekl. Už jsem mu nevěnovala pozornost a odešla jsem do stanu. Cestou jsem narazila na Luka. Objal mě a já jeho taky. Hnedka mě začal líbat. Oplácela jsem mu polibek. Vzal mě do náruče a odnesl mě do mého obydlíčka. Tam jsem se převlékla. Prádlo jsem dala na hromadu a slíbila jsem si, že dneska do prádelny zajdu. Pak jsme společně ulehly do mé postele. On musel ve dvě odcházet a před tím i na oběd, ale vždy se dokázal nepozorovaně vypařit. Jeho paže pevně svíraly mé tělo a já téměř okamžitě usnula.
Byla jsem s Justinem v lese. Byl to můj kluk. Zase mé staré já. Smály jsme se a pošťuchovali se. Najednou mi ruce chytil nad hlavu a přitiskl mě ke stromu. Začaly jsme se dravě líbat. Užívala jsme si polibky, ale pak najednou jeho ruce zledověly a stisk na mých rukou se stal nežádaný. Koukla jsem před sebe. Jeho oči zčernaly, stejně tak i žíly, které nyní přes skoro průsvitnou pleť šli nádherně vidět. Zakřičela jsem. ,,Ale ššš, kočičko moje. Potichu, zábava teprve začíná."
Najednou se mnou někdo silně zaklepal a já se koukala Lukovy do tváře. ,,Jsi v pořádku Amando?" Pohladil mě po tváři. Cukla jsem sebou a nadechla jsem se. Zvedla jsem se do sedu a objala jsem ho. Jeho ruce se obmotaly kolem mého těla a já si užívala ten pocit bezpečí, krerý jsem v objetí cítila. Můj zrak padl na hodiny. Deset ráno. Byla jsem stále ospalá. ,,Dojdi se najíst a připravit do práce." Pošeptala jsem mu a pomalu se mi zavíraly oči. On si se mnou lehl. ,,Budu tu s tebou lásko dokud budu moct." Dal mi pusu na čelo a já usnula.

Omlouvám se za pozdní vydání, teďka jak byly Vánoce mi vše tak nějak divně utíkalo, ale snad tedka začnu vydávat pravidelně.