Chào các bạn! Vì nhiều lý do từ nay Truyen2U chính thức đổi tên là Truyen247.Pro. Mong các bạn tiếp tục ủng hộ truy cập tên miền mới này nhé! Mãi yêu... ♥

Pane Starku ✅

Steve's pov

Upravil jsem si mojí čepici a zkontroloval jsem se v zrcadle. On ty zrcadla musí mít úplně všude... Samozřejmě jsem vypadal jako úplný debil. Kulich mi absolutně neslušel, velká bunda mě dělala opravdu tlustým a nedokázal jsem najít žádné rukavice, protože mi Tony neřekl, kde jsou. Přivřel jsem oči a doufal jsem, že nebudu vypadat jako bezdomovec, až je otevřu.

"Hrozně moc ti to sluší. Chtěl bych ti to všechno strhat a vrátit se na chvíli zpět do ložnice, ale to nás přece čeká později," vynořil se z neznáma Tony. Otočil jsem se na něj a chtěl jsem mu říct, že jsem si to vlastně rozmyslel a že nikam nejdu.

Bohužel mě přerušily jeho měkké rty. Dal mi jen jemnou pusu a chytil mě za ruku. Rozešel se s úsměvem od ucha k uchu ke dveřím. Prohlédl jsem si ho a zamračil jsem se.

"Proč ve všem musíš vypadat jako bůh?" zeptal jsem se ho a vůbec jsem nechápal jak to, že mu bunda dělá tak úžasnou postavu.

"Mám to v povaze," pokrčil rameny a upravil si svůj kulich, který mu zakrýval půlku čela. Byl prostě úžasný jako vždy. Úžasný a egoistický.

Ruku položil na kliku a chtěl otevřít dveře. Zasekl jsem se a snažil jsem se uklidnit svoje srdce, které zrovna běhalo maraton. Cítil jsem se hrozně nesvůj a opravdu jsem se bál toho, co je za dveřmi.

Tony si mého ztuhnutí nejspíše všiml, jelikož kliku pustil. Otočil se na mě a usmál se. Také jsem se pokusil usmát, ale moc mi to nešlo. Zničeho nic mě playboy objal. Vděčně jsem svoje ruce obmotal kolem jeho pasu. Dost se mi ulevilo, že můžu alespoň o pár vteřin oddálit tu hroznou hrůzu.

"Babe? Jestli nechceš, klidně můžeme zůstat doma a zkusit to třeba zítra. Nebo nemusíme vůbec. Klidně s tebou zůstanu doma celou zimu," šeptal mi do ucha. Zavřel jsem oči a představil jsem si to. Tři měsíce být zavřený v domě jenom s Tonym. Bez čerstvého vzduchu, bez slunečních paprsků, bez běhání.

"Děkuji," zašeptal jsem, "ale musím se tomu postavit." Trošku jsem se usmál a snažil jsem se ještě jednou přesvědčit, že to tak chci. Opatrně jsem od playboye poodstoupil. Hrdě se na mě usmíval. Ruku znovu položil na kliku. Krev ve mně vřela, ale byl jsem odhodlaný. Musím to zvládnout.

Pak se to stalo. Tony otevřel dveře a okamžitě se dovnitř nahrnul nějaký ten sníh. Vyděšeně jsem ho sledoval. Génius ke mně natáhl ruku a já jsem ji opatrně stiskl. Přitáhl si mě k sobě a udělal krok dopředu. Pod jeho botami zakřupal sníh. Trošku jsem se z toho oklepal. Tony se sehnul na zem a do rukavic si vzal trochu sněhu. Zvedl se a ukázal mi sníh.

"Vidíš? Nesežere tě to. Je to jenom krásný, čistý sníh. Stejně jako ty," usmál se a moje tváře zrůžověly. Nevím, jestli kvůli té lichotce, nebo kvůli mrazu, který mě do nich štípal. Opatrně jsem natáhl ruku a dotkl jsem se sněhu, který měl hnědovlásek v rukách. Zastudělo to, ale to je tak vše. Kvůli teplu v mé kůži se sníh brzy roztekl. Nechal jsem kapky spadnout na zem a fascinovaně jsem to sledoval.

Tony se usmíval a nic neříkal. Dával mi čas a já jsem za to byl rád. Nevím jak dlouho jsem okouzleně bral do ruky sníh a nechal ho roztéct mezi mými prsty. Tony mě pustil a někam poodstoupil. Nijak jsem to neřešil a vzal jsem si do ruky další sníh. Už jsem měl růžové dlaně a byla mi zima.

Ucítil jsem nátlak na rameni. Hned na to mě něco bouchlo do nohy. Zmateně jsem se rozhlédl kolem sebe. Pár metrů ode mě se smál Tony a vyvářel další sněhovou kouli, kterou mi střelil do obličeje. Vyděsil se a já jsem ho vyděšeného nechal. Klekl jsem si na kolena a nenápadně jsem si do ruky nabral sníh. Jednou rukou jsem si střel sníh z obličeje a potěšeně jsem sledoval, jak ke mně playboy běží. Když byl ode mě pár kroků, hodil jsem mu sníh do obličeje a dle jeho výrazu se sníh dostal až za krk. Celý se zastavil a zbělal. Z očí mu šlehaly blesky.

Hrozně jsem se smál a to i ve chvíli, kdy ke mně doběhl a srazil mě na zem. Vlezl si nade mě a dokonale mě uvěznil pod svým tělem. Nebylo úniku. Jen tak jsem ležel ve sněhu a sledoval jsem jeho dokonalou tvář. Sněhové vločky se uhnízdily v jeho vousech a vypadal jak nějaký děda mrazík. Sexy děda mrazík.

"To bylo podlé, pane Rogersi," zasyčel a já jsem se vítězně usmíval. Byl opravdu naštvaný a tím byl hrozně roztomilý.

"Tak to byste mě měl potrestat, pane Starku," zatvářil jsem se zamyšleně a Tony se ušklíbl. Naklonil se ke mně ještě blíž a přitiskl svoje ledové rty na ty moje. Jednu ruku jsem dostal do jeho vlasů. Tony přerušil polibek a já jsem ohnul spodní ret. Klekl si a chytil obě moje ruce. Dal je k sobě a pak mi je dal nad hlavu. Jednou rukou je držel a záhadným způsobem je zafixoval. Nebyl jsem schopný s nimi jakkoliv hýbat. Prostě to umí. Naklonil se ke mně a byl jen pár milimetrů od mého obličeje.

"Taky že tě potrestám," vydechl naštvaně a znovu mi dal pusu. Trošku mě překvapilo, jak moc drsný byl. Mezi zuby stiskl můj ret a já jsem se prohnul v kříži. Chtěl jsem mu dát ruce do vlasů a na záda, ale nemohl jsem. Uvěznění mě hrozně štvalo a zároveň mě to z nevysvětlitelného důvodu hrozně vzrušovalo. Tonyho jazyk hrubě prohledával moji dutinu ústní. Potichu jsem zavzdychal a on okamžitě přestal. Pořád se mi díval do očí a už přestával být naštvaný.

"To se ti ale nemá líbit," zachraptěl a trošku se mračil. Já jsem se jen ušklíbl a snažil jsem se popadnout dech.

"Tak to se pak budeš muset víc snažit," provokativně vsál svůj ret do mé pusy. Tonyho zorničky se rozšířili a víc stiskl moje ruce. Trošku jsem zasyčel, jelikož to doopravdy bolelo. Playboy na nic nečekal a nasál se mi na krk. Trhaně jsem začal dýchat a potřeboval jsem víc. Nutně jsem potřeboval víc. To však mého hnědovláska ani nenapadlo. Začal mi tvořit znaménko lásky a já jsem znovu chtěl osvobodit ruce. Na to mi je ještě víc přišpendlil k zemi a teď to opravdu bolelo. Navíc mě kousl do krku a to také dost bolelo. Snažil jsem se udržet bolestivý výkřik spojený s tím slastným.

Tlak na rukách přestal a Tony vyskočil na nohy. Nechal mě ležet ve sněhu zmateného, vzrušeného a taky trochu zlomeného.

A/N

Moc se omlouvám, že včera nevyšla žádná kapitola. Byla jsem na návštěve a neměla jsem wifi. Zítra jedu také pryč a vrátím se až večer. Snad něco stihnu vydat. Pokud ne, tak mě prosím neukřižujte. Od Úterý bych zase měla vydávat pravidelně.

Moc děkuji za hvězdičky, komentáře i za přečtení ♥

Snad vám nevadí skok v čase. Možná jich teď ještě pár bude. Potřebuji trochu hnout s dějem a jinak to nejde. Nebojte se nechat mi názor na příběh ♥ Co říkáte na Tonyho chování? O.O

Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro