Chào các bạn! Vì nhiều lý do từ nay Truyen2U chính thức đổi tên là Truyen247.Pro. Mong các bạn tiếp tục ủng hộ truy cập tên miền mới này nhé! Mãi yêu... ♥

Nemlať ho!✅

Steve's pov

Peter usnul, ale i tak jsem vedle něj chvilku ležel. Sledoval jsem jeho roztomilou tvář a snažil jsem si zapamatovat každý detail jeho tváře. Držel mě za ruku a pevně svíral prsteníček, na kterém jsem měl prsten.

Opatrně jsem jeho ruku odstranil z té mé a potichu jsem odešel z pokoje. Zavřel jsem za sebou dveře a chvilku jsem je sledoval. Vzpomněl jsem si na hádku, kterou jsme s Tonym vedli před těmito dveřmi. Do očí se mi začaly prodírat slzy. Pořád ta vzpomínka hrozně bolela.

Trošku jsem se lekl, když mě zezadu objalo silné tělo. Paže mě pevně objímaly a já jsem se pousmál. Otočil jsem se a díval jsem se přímo do hnědých očí. Tony celý zbledl a dlaň mi položil na tvář. Snažil jsem se zahnat slzy. Nevím, jestli to byly slzy štěstí nebo slzy smutku.

"Hej, hej. Babe, všechno dobrý? Jsem tady," šeptal a objal mě. Ruce mi položil na boky a dýchal mi teplý vzduch na krk. Zahnal jsem slzy a usmíval jsem se. Tak moc mi tohle chybělo.

"Už je dost pozdě a byl to náročný den. Nechceš jít spát?" zašeptal mi po chvilce do ucha. Přikývl jsem a zrušil jsem naše objetí. Tony se na mě usmál, chytil mě za ruku a rozešel se směrem k jeho ložnici. Já jsem zůstal zaraženě stát. Hnědovlásek si toho samozřejmě všiml a překvapeně se na mě otočil.

"Babe? Děje se něco? Pokazil jsem něco?" zeptal se smutně a stále něžně držel moji ruku. Pohled jsem zabodl do země a celý jsem zrudl.

"Ne-ne. Ty jsi nic nepokazil. Já jen," zasekl jsem se a podrbal jsem se na zátylku. Pořád jsem sledoval podlahu, takže jsem se trochu lekl, když jsem pohled zvedl a Tony stál pár centimetrů ode mě.

"Ty jen co?" smutně se pousmál. Díval se mi přímo do očí a to mě ještě více znervózňovalo.

"No nevím, kdeudusát," zašeptal jsem rychle a samou hanbou jsem chtěl umřít.

"Můžeš mi to zopakovat?" pohladil mě playboy po tváři. Zhluboka jsem se nadechl a vydechl.

"Nevím, jestli mám spát v ložnici, nebo jestli mám jít spát na gauč. Nevím, jestli chceš, abych tam byl s tebou," řekl jsem potupným hlasem.

Tony si mě k sobě přitáhl a spojil naše rty. Zavřel jsem oči a pevně jsem ho držel. Tělo se mi samým vzrušením klepalo. Srdce bilo jako na poplach. Dřív, než jsem se ho stihl dostatečně nabažit, se Tony odtáhl. Své čelo opřel o to mé.

"Stačí ti to jako odpověď?" zašeptal a dal mi pusu na nos. Zrudl jsem a přikývl jsem. Tony se usmíval jako malý kluk a znovu se rozešel k ložnici. Ruku v ruce jsme vešli dovnitř a já jsem otevřel pusu. Miliardářova líčka se trochu zbarvila do ruda.

"To-to všechno ty?" zeptal jsem se ho a třeštil jsem oči na celý pokoj. Všechno bylo stejné. Tedy až na rudou umělou růži, kterou měl položenou na mojí půlce postele. Stále na ní byl přidělaný lísteček.

'Budu tě milovat tak dlouho, dokud tahle růže neuvadne, s láskou Steve.'

Obrázek, který jsem mu nakreslil, měl zarámovaný a pověšený na stěně. Hned vedle hřebíčku, na kterém visela replika mého štítu. Na nočním stolečku měl vyvolanou fotku z toho dne, kdy jsme šli bruslit. Na křesle měl složená trička, která jsem tu ve spěchu zapomněl. 

"Já-já se omlouvám. Nestihl jsem to tu uklidit," zahuhlal Tony, který se opravdu červenal. Došel jsem přímo před něj a dal jsem mu pusu. Usmál se, ale stále byl nervózní.

"Zlato, je to hrozně hezký. Abych se ti přiznal, tak jsem při balení vzal tvoje triko, ve kterém jsem každý večer usínal. Vonělo po tobě a připomínalo mi tvojí krásnou duši, kterou jsem opustil," zasmál jsem se, stejně jako Tony.

"My jsme fakt divní, co?" zeptal se mě a já jsem přikývl. Oba jsme se znovu zasmáli. Jeho smích byl jako ráj pro moje uši. Mohl bych jeho smích i jeho hlas poslouchat hodiny a hodiny.

"Je tu ještě něco, co jsem chtěl udělat hodně dlouho," zašeptal a já jsem nadzvedl jedno obočí. Tony položil svoje ruce na můj hrudník. Zničeho nic zatlačil a já jsem pod tlakem začal couvat. Narazil jsem na postel a ztratil jsem rovnováhu. Spadl jsem zády do měkké postele. Playboy se ke mně naklonil a spojil naše rty. Ruce mi dal do vlasů a začal mě za ně jemně tahat. Ruce jsem mu položil na záda a tiskl jsem si ho co neblíže k sobě. Mé tělo se začalo roztápět. Motýlky jsem měl po celém těle. Snažil jsem se uklidnit elektřinu, která přeskakovala mezi našimi těly. Úplně jsem se rozpouštěl pod jeho jemnými rty. 

Ruce přemístil na mé břicho, jemně je dostal pod tričko a bříšky prstů se dotýkal mých svalů. Zalapal jsem po dechu, když mi tuto část oblečení začal sundavat. Odtáhl se od mých rtů a přetáhl mi tričko přes hlavu. Hned na to se na mě znovu hladově vrhl a oblečení odhodil někam za sebe.

"Tony," zašeptal jsem a on se ode mě hned odtáhl. Zorničky se mu rozšířily a dech se mu zrychlil.

"Promiň, promiň. Já-já nevím, co jsem si myslel. S nikým jsem za celou dobu nespal a asi jsem si myslel... Promiň," zamumlal a začal se zvedat. Usmál jsem se nad tím, jak roztomilý byl. Dřív, než si stihl stoupnout, jsem ho zachytil za tričko a přitáhl jsem si ho k sobě.

"Zlato, jen jsem ti chtěl říct, že tě hrozně miluji," zasmál jsem se a během vteřiny jsem mu jeho triko sundal a hodil jsem ho na zem. Playboy se usmál a vrhl se na můj krk. Prohnul jsem se v kříži a spokojeně jsem zamručel. Nohy jsem obmotal kolem jeho těla a Tony mi zavzdychal do krku. Každá moje buňka hořela a křičela o víc.

***

Peter's pov

Udýchaně jsem se zvedl. Uslyšel jsem křik. Nevěděl jsem jistě, jestli to byl sen nebo realita. Nevěděl jsem to až do chvíle, kdy tatík znovu křikl. Zvedl jsem se a rozběhl jsem se k jejich ložnici. Bál jsem se. Hrozně jsem se bál, že se znovu hádají. Že tatík znovu odejde. Že mě tady znovu nechá.

Otevřel jsem dveře a moje obavy se jen potvrdily. Táta mlátil tatíka. Nebo tak to alespoň vypadalo. Moc jsem toho neviděl, jelikož byla tma a byli pod peřinou.

"Kurva Pete! Co tu děláš?!" vykřikl překvapený táta a slezl z tatíka, který pořád zrychleně dýchal.

"Nemlať ho!" křikl jsem a hrozně jsem se bál. Tatík sáhl pro něco na zem a podal to tátovi.

"Pete, Pete. Není to tak, jak to vypadá," řekl tatík. Jeho blonďaté vlasy měl díky potu přilepené k čelu. Stál jsem ve dveřích a nebyl jsem schopný pohybu. Ti dva něco udělali po peřinou a hned na to se ke mě vydal táta. Jeho reaktor svítil. Neměl na sobě tričko. Nakrčil jsem obočí. Klekl si přede mě a měl na sobě jen spodní prádlo.

"Ploč jsi ho mlátil?" zeptal jsem se smutně a naštvaně zároveň. Tatík se objevil vedle táty a také si klekl. I takhle byl větší než táta. Má i větší sílu. Je voják. Tak proč se nechal od táty mlátit?

"On mě nemlátil," usmál se tatík, který měl úplně rudý obličej. Táta ho zezadu objal a oba se usmáli.

"A co ti teda dělal?" zeptal jsem se a ruce jsem si zkřížil na prsou. Naštvaně jsem je oba sledoval. Ohnul jsem spodní ret, aby věděli, že jsem na ně naštvaný. Oba na sobě měli pot, takže něco dělat museli.

"Potřeboval jsem s něčím pomoct. Promiň, že jsme tě probudili," uculil se tatík a byl snad červenější než předtím.

"Sice vám to nevěžím, ale omluvu pšijímám," přestal jsem se mračit. Pořád jsem stál ve dveřích a nikam jsem se nechystal. Tátovi to muselo dojít. Už mě zná. Povzdychl si a promnul si oči.

"Tak dělej. Ale spíš na kraji," řekl poraženě a ukázal mi rukou na postel. Objal jsem ho a trošku mě překvapilo, jak horká byla jeho kůže. Asi má teplotu a bude brzy nemocný.

Skočil jsem do postele a lehl jsem si na kraj. Oba tátové si ještě něco zašeptali. Po pár vteřinách si také lehli do postele. Tatík ležel uprostřed. To mi vůbec nevadilo. Vedle táty jsem ležel dlouhé měsíce.

"Dobrou," zašeptal táta a dal tatíkovi pusu. Uculil jsem se a tatíka jsem objal. Otočil se na bok a také mě objal. Táta zezadu objal blonďatého tatíka a zavřel oči. Brzy jsem spokojeně usnul. Jsem také hrdina. Zabránil jsem, aby se znovu pohádali a aby se zmlátili.


A/N

Já si prostě nemůžu pomoct, ale Peter je hrozný roztomilouš ♥ Tohle prostě dokáže jen on. Taky ho milujete tak moc, jako já? 

Tohle byla poslední kapitolka :( Zítra ještě vydám Epilog a pak se na chvilku s touto sérií budu muset rozloučit :( ♥ Moc všem děkuji za veškerou podporu ♥ Bez vás by to nešlo ♥

Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro