Steve's pov

Tony odpojil naše sluchátka a zařídil, aby nás lidi z S.H.I.E.L.D.u nenašli. Udělal to pro mě. Jsme tu třetí den a to jen kvůli tomu, abych si alespoň trochu odpočinul a abych nabral síly. Stará se o mě a musím uznat, že mu to jde opravdu dobře.

"Zlato? Já si myslím, že už můžeme vyrazit," usmál jsem se na Tonyho, který zrovna přišel z jeho ranní procházky. Došel až ke mně a dal mi rychlou pusu na tvář. Je na mě hrozně opatrný.

"Jsi si jistý?" zeptal se mě a zaujatě si mě prohlížel. Zkontroloval můj monokl, který se každý den lepší a lepší.

"Naprosto. Jsme na misi, musíme ji dokončit," odpověděl jsem mu odhodlaně. Tony jen kývl a společně jsme se dali do balení našeho mini tábora. 

***

"Tony? Kde mám ten batoh? Ještě před chvilkou tu byl," zmateně jsem se rozhlížel všude okolo sebe.

"Klid. Vzal jsem ti ho," vynořil se zpoza skály a na ramenou měl oba batohy.

"Ty jsi se musel zbláznit ne? Okamžitě mi ho dej!" křikl jsem na něj. Playboy se jen otočil a rozešel se někam do neznáma. V ruce měl tu svojí PGS. Tedy GPS. Doběhl jsem ho a pokusil jsem si vzít svůj batoh. Tony po mně střelil naštvaný pohled.

"Nech toho. Prostě to beru já. Musíš odpočívat," snažil se mi vysvětlit jeho chování. Šel jsem pár metrů vedle něj.

"Neměl bys zapnout naší komunikaci? Ať nás nemají za mrtvé?" navrhl jsem. Iron man se zastavil a oba batohy položil na zem. Ze svého vyndal naše handsfree. Začal se v nich vrtat. Využil jsem jeho nepozornosti a vzal jsem si svůj batoh.

Ještě chvilku se v tom šťoural. Nervózně jsem přešlapoval z místa na místo a přál jsem si, abychom se co nejdříve dostali na hledané místo. Pořád nevím, kde to je. Vím jen to, že máme hledat nějakou základnu. To je jak kdybychom měli hledat jehlu v kupce sena. Zmrzlé kupce sena.

"Hotovo! Stačí jen zmáčknout ten malý čudlík a jsme zpět ve spojení," oznámil mi Tony a byl šťastný, že si zase mohl hrát s jeho milovanou technikou. 

"Co jim řekneme?" zeptal jsem se a playboy mlčel. Podíval se na mě starostlivým pohledem.

"Babe, to je jen na tobě. Jestli jim o tom chceš nebo nechceš říct," povzbudivě se usmál a přišel až ke mě. Chytil mě za ruce a čekal na moje konečné rozhodnutí.

"Já-já bych to chtěl nechat mezi námi," šeptl jsem a Tony kývl. Nandal si sluchátko a zapnul mikrofon.

"Jé ahoj! Omlouvám se, že jsme se neozvali. Měli jsme menší komplikace. Spadl na nás sníh a museli jsme počkat, až to trochu povolí," začal lhát Tony lidem na druhém konci. Ruku v ruce jsme se rozešli a Tony pořád mluvil s lidmi ze SHIELDu. 

***

"Už bude tma. Neměli bychom postavit stan?" zeptal jsem se Tonyho. Ten mě úplně ignoroval a pokračoval v cestě. Se zděšením jsem zjistil, že jde přímo k obrovské trhlině v ledu. Kvůli sněhu nebyla skoro vidět. Rozběhl jsem se k němu a srazil jsem ho na zem. Spadl na zem a já jsem spadl přímo na něj. Otvíral pusu a chtěl na mě začít křičet. Rychle jsem mu pusu zacpal svojí rukou a naznačil jsem mu, že má být ticho. Asi to pochopil. Sundal jsem svojí ruku z jeho pusy a umožnil jsem mu tak otočit hlavou. Oba jsme vyděšeně sledovali trhlinu, která byla pár metrů od nás. Stačilo udělat pár korků a už by nás nikdo nikdy nenašel. 

Mě osobně více vyděsil pohled na všechny ty vojáky, kteří byli úplně všude. Celá trhlina byla provrtána lešeními a lany. Bylo zde doslova postavené sídlo Hydry. Dokonale ukryté, dokonale neviditelné. Ať dělali cokoliv, určitě to legální nebude.

Podíval jsem se pod sebe na Tonyho. Jeho zorničky byly obrovské a jeho srdce hlasitě bilo. Co nejvíce potichu jsem z něj slezl a svalil jsem se na sníh vedle něj. Obou nám bylo jasné, co se bude dít. Kývl jsem hlavou a on si znovu zapnul sluchátko.

"Šéfe, asi jsme to našli," zašeptal Tony a chvilku poslouchal. Rychle jsem si zapnul i své sluchátko, abych vše slyšel.

"Na co jste narazili?" ozval se v mém uchu hlas Furyho.

"Vypadá to na tu základnu hydry. Je tu mnoho vojáků a mám pocit, že jsem tam viděl i pár nevojáků. Mám strach, že to jsou ti zajatci," šeptal dál Tony a Fury poslouchal.

"Hodíme na to rakety," pronesl Fury, jakoby to byla brnkačka, "váš úkol je jasný. Zachraňte ty lidi a pak odejděte. Musíte být nenápadní. Já to proberu s vládní radou a pak se vám ozvu." Ukončil naší konverzaci a z jeho strany se ozvalo ticho. 

"To se mu řekne," uchechtl jsem se. Připlazil jsem se k okraji a začal jsem pořádně mapovat celou scenérii, která se odehrávala pode mnou.

Buď jako Natasha a všechno dopadne dobře.

"Steve?" zašeptal Tony. Otočil jsem na něj hlavu. Tvářil se opravdu smutně. Dost mě tím vyděsil. Připlazil jsem se tedy k němu, aby nemusel mluvit nahlas a neprozradil nás.

"Hmm?"

"Mám strach, že se ti něco stane. Tvůj zdravotní stav není nejlepší a to ani nechci mluvit o tvé psychice," začal opatrně. Probodl jsem ho pohledem a jeho hruď se začala zvedat ještě rychleji. 

"Tony. Já to zvládnu. Budu mít tebe po boku," zašeptal jsem a on se trochu pousmál. Nevěřil mi. Připlazil jsem se ještě blíž k jeho tělu. Můj obličej byl pár centimetrů od jeho. Moje srdce začalo bít trochu rychleji. Od té hádky jsme se nepolíbili. Od té noci...

Přivřel jsem oči a konečně jsem spojil naše rty. V těle se vytvořila exploze potěšení. Přesně tohle mé srdce potřebovalo. Užíval jsem si každou vteřinu našeho polibku. Tonyho ruka brzy navštívila moje záda. Ve vlasech jsem se mu tentokrát nehrabal. Měl jsem strach, abych nás tím neprozradil. Díky této magické chvilky jsem úplně zapomněl, kde to vlastně jsme. Do reality mě vrátil až velký ruský přízvuk.

"Приветствую гидру!"

A/N

Předem se omluvám všem, kdo umí Rusky. Pokud tam mám nějakou chybu, tak se omlouvám. Můžete mi napsat správný tvar a já to opravím ♥

Děkuji všem za veškerou podporu ♥ U prvního dílu čísla pořád rostou a rostou ♥ Mám ze všeho obrovskou radost! Děkuji!

Co říkáte na konec? Máte nějaké tipy, co se bude dít v dalších dílech? Nebojte se napsat mi nějaké vaše konspirační teorie ♥