JARVISI! ✅
A/N
Objeví se zde nějaké krvavé scény, tak to asi není nic pro slabé žaludky.
Tony's pov
"Subjekt Bucky Barners. Jméno projektu: Winter Soldier," četl jsem název prvního papíru. Celé jsem to nečetl, stejně už to znám. Dalších pár listů bylo jen o tom, jak z něho udělali vražící stroj. Vytáhl jsem i poslední papír na kterém byl můj rukopis.
Ne, ne, ne! Takhle se to neměl dozvědět.
Byl jsem tak vyděšený (a tak opilý), že jsem ani nedokázal brečet. Jen jsem tak seděl na zemi a sledoval jsem zasranou žlutou obálku, která zničila můj zasraný život.
Odložil jsem mé hlášení a vytáhl jsem další papír. Otevřel jsem pusu a snažil jsem se uklidnit.
Na fotce jsem líbal nějakého chlapa. Nevím, kdo to dělal, ale fotoshop to je opravdu dobrý. Se slzami v očích jsem se zaměřil na toho debila, kterého jsem měl údajně líbat. Naštval jsem se ještě víc, když jsem rozpoznal ten nechutný obličej. Mike nevímjakdáldebil. Hned mi došlo, co Rogers říkal.
"Nikdy. NIKDY! By mě nenapadlo, že mě podvedeš. Že mě podvedeš s tím nejhorším člověkem, se kterým jsi mohl. Já ani nevím, jestli jsi tam náhodou ten večer nebyl taky. By-bylo vás tam tak hrozně moc, že jsi tam klidně mohl být. Vždyť musela být hrozná zábava znásilnit Kapitána Ameriku a pak se jít vyspat s tím hrdinou, co mi to udělal. Končím s tebou. Navždy. Jsi ten nejhorší netvor, co může existovat. Nikdy jsem nečekal, že to řeknu. Ale nenávidím tě. Nenávidím z celého mého zničeného srdce."
"JARVISI!" křikl jsem a vstal jsem. Udělalo se mi špatně a můj oběd jsem hodil na podlahu. Neřešil jsem to, uklízečka to uklidí.
"Co pro Vás mohu udělat, pane?" ozval se robotický hlas. Utřel jsem si pusu a rozhlédl jsem se kolem sebe.
"Okamžitě mi sem pošli oblek a zjisti mi, kde se nachází vnuk May Reeshové!" křičel jsem a viděl jsem rudě.
"Pane, neměl byste dělal žádnou fyzicky náročnou aktivitu. Může Vám to přivodit další infarkt. Navíc jste velmi opil..."
"ŘEKL JSEM, ŽE CHCI OBLEK A MÍSTO, KDE SE TEN ZKURVYSYN NACHÁZÍ!" křikl jsem a srdce mě na protest koplo. Asi bych se měl vážně uklidnit.
Oblek přiletěl balkonem a okamžitě se na mě 'nandal.' Dost se mi točila hlava, ale stejně jsem si všiml malé mapky v rohu mého vidění. Rozlétl jsem se směrem, který mi Jarvis ukázal. Cestou jsem málem srazil několik baráků a nejspíš jsem několika lidem způsobil mrtvici.
***
Přistál jsem na zemi a úplně to ve mně vřelo. Ten kretén si vykračoval po ulici spolu se svými kamarády. Doletěl jsem přímo před ně. Mike se dost vyděsil, když napálil do mého brnění. Spadl na zem. Chtěl se zvednout, ale já jsem ho chytil. Pevně jsem ho držel a vznesl jsem se do vzduchu. Najednou se mě začal držet. Debil.
Když jsem byl hodně vysoko nad městem, pustil jsem ho. Padal dolů a křičel. Usmál jsem se a rozletěl jsem se přímo domů. Těsně před tím, než dopadl na zem, jsem ho znovu chytil. Vzal jsem ho do vedlejší uličky a hodil jsem s ním o zeď. Spadl na zem a mám pocit, že jsem uslyšel křupnutí.
"Co si to kurva dovoluješ?!" křikl na mě a s velkou námahou se zvedl. Sundal jsem si robotickou rukavici a dal jsem mu pěstí. Potřeboval jsem, aby chvilku trpěl. Nechtěl jsem ho hned omráčit.
Hlavou praštil o zeď a prokousl si ret. Krev si setřel hřbetem ruky a nenávistně se na mě díval. Nechal jsem zmizet celé brnění. Chci, aby si bolest zapamatoval s mým obličejem. Chci, aby věděl, že s Tonym Starkem se nevyjebává.
"Ptal jsem se tě na něco!" znovu křikl a já jsem mu dal již druhou ránu. Dost často jsem chodil se Stevem do posilovny, takže jsem se naučil dávat dobré rány.
Steve...
"Hajzle zkurvenej, zasranej," pokračoval jsem v mlácení jeho hnusného obličeje, "za to zaplatíš." Viděl jsem rudě a vyžíval jsem se v jeho bolesti.
"Pane, měl byste toho nechat, jinak ho brzy zabijete," promluvil Jarvis. Napřáhl jsem pěstí a zastavil jsem pohyb těsně před tím, než se pěst dotkla jeho oka. Tošku jsem se vyděsil. Obličej měl celý od krve. Jedno oko měl velmi podlité krví. Vyflusl krev a zahlídl jsem i zub.
"Cos to udělal!" křičel jsem na něj jak smyslů zbavený. Vzal jsem ho za límec a namáčkl jsem ho na zeď. Rukou si setřel krev z kousku úst a snažil se mě uhodit. Vyzvedl jsem ho ještě trochu výš, takže se musel začít soustředit na to, aby mohl dýchat.
"N-n-nevím, o čem to mluvíš," šeptl zničeným hlasem. Dal jsem mu další pěstí. Hlavu nechal svěšenou. Trošku jsem se lekl, že jsem ho omráčil.
"COS TO UDĚLAL!" znovu jsem na něj křičel. Byl jsem plný smutku, bolesti a nenávisti. Zrovna teď se chystám všechno dostat ze sebe a dostat to do něho. Do toho idiota, který mi zničil život.
"Co jsi udělal ty?" zeptal se mě a pousmál se. Nadzvedl jsem ho ještě o pár centimetrů. Okamžitě se začal škrtit a lapat po dechu. Nohama kopal kolem sebe. Na zem jsem ho položil ve chvíli, kdy jsem ho začínal ztrácet. Snažil se popadnout dech a u toho se držel za krk.
"Celé je to... Tvoje," snažil se získat dostatek kyslíku pro mluvení, "...tvoje vina! Já... já jsem ti... řekl, co s ním chci udělat." Kopl jsem ho do břicha a on spadl na kolena. Znovu jsem ho kopl a on zakřičel bolestí. Začal se zvedat, ale já jsem ho nohou srazil k zemi.
"Zničím tě tak moc, že mě budeš prosit o smrt! Co jsi udělal!?!" položil jsem nohu na jeho hrudník. Začal jsem do nohy dávat těžiště. Kreténovi Mikovi se znovu špatně dýchalo. Jaká to škoda...
"Jen jsem si užil..." chtěl pokračovat, ale já jsem ho celou vahou kopl do břicha. Schoulil se do klubíčka a začal kašlat krev. Klekl jsem si na kolena a začal jsem ho zasypávat ránami. Byl tak moc slabý, že se mi nedokázal bránit. Jen tak ležel na zemi a snažil se neumřít.
Po minutě jsem ho nechal. Vážně ho nechci zabít. Ne teď.
"Pro-prosím... Prostě odejdi a já už nic neudělám," zašeptal. Flusl jsem mu do obličeje. Zvedl jsem se a popošel jsem kousek stranou. Vzal jsem jeho bundu, která mu při rvačce spadla. Utřel jsem si do ní zakrvácené dlaně.
"To už je konec?" uslyšel jsem, jak šeptl. Hned na to začal kašlat a znovu vykašlal nějakou tu krev z úst. Otočil jsem se k němu a usmál jsem se. Ne falešně, ale pravě. Opravdu jsem si to užíval. Užíval jsem si, jak trpěl. Jak se válel na zemi posetý svojí krví. Je nicka. Zasraná nicka, co si nezaslouží existovat.
"Ale ne. To je jen začátek."
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro