Epilog✅
Tony's pov
"Bruci! Sakra Bruci!" křikl jsem vyděšeně. Vzal jsem další kravatu a okamžitě jsem ji hodil na zem.
"Co se děje?" zeptal se mě můj kamarád a vběhl do dveří. Měl na sobě černý oblek a černého motýlka. Vypadal opravdu dobře.
"Děje se to, že jsi hezčí než já v den mé svatby!" zoufale jsem si prohrábl vlasy a sesunul jsem se na židli. Hulk stál hned vedle mě a nabízel mi ruku, abych se zvedl. Odmítal jsem se pohnout.
"Vstávej. Zničíš si oblek," nakázal mi a já jsem musel uznat, že má pravdu. Stoupl jsem si, ale stále jsem se cítil hrozně.
"Tak a teď se podíváme na to, co tady máme," podrbal se na nose a sebral všechny kravaty, které jsem hodil na zem. Chvilku se v nich hrabal a po chvíli vytáhl vínovou kravatu. Okamžitě jsem začal kroutit hlavou. Vínovou si vzít nemůžu. Vytáhl zelenou a znovu mi ji ukázal.
"Nope. Zelenou v žádném případě," kroutil jsem hlavou, div mi neupadla. Pokračoval v hledání a hodil po mě klasickou šedou kravatu.
"Kdo si myslíš, že jsem? Nepůjdu tam s nějakou obyčejnou," zamračil jsem se na něj a hodil jsem tu šedou hrůzu na konec pokoje. Bruce si jen povzdechl.
"Vždyť už jsi měl jednu tak pěknou. Proč zase děláš takové drama?" znovu se podrbal na nose a došel přede mě. Upravil mi bílou košili a srovnal mi límeček u stejně bílého saka, které jsem měl na sobě.
"No... Já nevím. Já nevím! Všechny jsou hrozně hnusné! Já potřebuji něco speciálního! Vždyť si beru JEHO!" rozhodil jsem rukama a znovu jsem začal panikařit.
"Myslím si, že si tě vezme, i když budeš mít šedou kravatu," poznamenal a já ho za to zpražil pohledem. Vůbec mi nepomáhá!
"Víš co, já jsem si ještě něco nechal doma. Nemůžeme ten obřad posunout o... Třeba o milion let?" zeptal jsem se Bruce a rozešel jsem se ze dveří. Dřív, než jsem k nim došel, mě zastavilo vědcovo tělo.
"V žádném případě! Alespoň jednou v životě nebuď srab a buď Tony, který si jde vzít lásku svého života. Jsem tvůj svědek a slibuji ti, že z téhle svatby neutečeš. I kdyby tě měl zastavit ten druhý," propaloval mě pohledem a já jsem polkl. Opravdu nechci, aby se z něho stal Hulk.
"Kravata, kravata," šeptal jsem pro sebe a snažil jsem se vzpomenout, kam jsem ji dal.
"Kravata! Už vím!" křikl jsem a sáhl jsem do vnitřní kapsy saka, kde jsem měl připravený slib. Vytáhl jsem kravatu, která byla v barvě Stevovo očí. Bruce ke mně přišel a uvázal mi ji kolem krku. Já jsem to nedokázal. Hrozně moc se mi klepaly ruce.
"Vypadáš úžasně," usmál se na mě nejlepší kamarád, když o krok odstoupil. Prohrábl jsem si vlasy, které se mi stejně nedařily upravit.
"Díky," upřímně jsem se usmál.
***
Steve's pov
Nervózně jsem přešlapoval z místa na místo. Měl zpoždění. Měl zpoždění na svojí vlastní svatbu! Bucky stál hned vedle mě a stále mě ujišťoval, že přijde. Že mě tady nenechá. To by mi neudělal. Nesmí.
Rozhlédl jsem se kolem sebe. Celý obřad se nacházel na útesu. Bylo tu prostě nádherně. Výhled na oceán byl překrásný. Taková krásná svatba uprostřed přírody. Na kraji ničeho.
Už zde byli všichni. V první řadě seděla Natasha, která v jedné ruce držela kapesníčky a v druhé ruce držela Thorovo ruku. Hned vedle nich seděl Clint s Pietrem. Oba se také drželi za ruce a hrdě všem ukazovali jejich nové snubní prsteny. Svatbu budou mít až za měsíc a já už se na ní nemůžu dočkat.
Už jsem začal ztrácet naději. Zničehonic začal hrát orchestr první tóny svatební písničky. Na útes přijela bílá limuzína, ze které vyskočil Peter. Byl oblečený v malém bílém obleku, který mu Tony nechal ušít. Opravdu mu to slušelo, ale ne tolik, jako Tonymu, který také vystoupil z auta. Oba se usmívali a krásně k sobě ladili. Playboy chytil za ruku svého syna a za doprovodu Bruce došli až k oltáři. Peter si šel sednout na lavičku, kde pro něj Wanda držela místo.
Tony došel přede mě a usmál se na mě. Úsměv jsem mu oplatil, ale stejně jsem byl hrozně nervózní. Hrozně nervózní a hrozně šťastný.
"Obřad tedy může začít," prolomil hudbu hlas Furyho. Otočil jsem se na něj a kývl hlavou.
"Vážení snoubenci! Nyní a právě zde nastává okamžik, kdy oslavujete svůj sňatek. V manželství Vás čekají stejně jako dosud chvíle radostí a strastí. Od okamžiku, kdy jste se poprvé poznali, přes chvíli, kdy jste se rozhodli, že se vezmete až po Vaše dnešní ANO, jste dost zažili, slíbili si i naplánovali. Všechny ty prosté věci, které Vás dosud při společné cestě potkaly a ještě potkají, jsou plně ve Vašich rukou. Budou dále utvářet Vaši cestu životem, od dnešního dne skutečně společnou," usmíval se na nás Fury, "nyní poprosím o Vaše sliby." Domluvil a já jsem se nervózně usmíval.
Tony vyndal ze svého saka papírek a podíval se do něj. Uchechtl jsem se. To je celý on. Muž, kterého si dnes vezmu.
"Steve. Miluji tě celým svým srdcem, ale to ty víš. Ukradl jsi mi ho a nebude den, kdy ti za to nebudu děkovat," četl a také se trochu klepal. Usmíval jsem se na něj a on zvedl oči od papírku. Zasekl se a nervózně se zašklebil. Papír zmuchlal a hodil ho někam za sebe.
"Tohle všechno ale víš. Všechno jsem ti už řekl. Raději ti teď povím několik věcí, které na tobě miluji. Je jich hrozně moc, tak se nezlob, že neřeknu všechny. Všichni už se určitě těší na hostinu," usmál se a někteří hosté se zasmáli.
"Steve. Miluji tvůj úsměv. Jak pokaždé přivřeš oči a ukážeš světu tvé krásné zuby. Miluji tvůj hlas. Který je vždy něžný a dokáže mě probudit z té největší temnoty. Miluji tvé vlasy, které si pořád upravuješ do staromódních účesů. Miluji, jak se podrbeš na zátylku, když jsi nervózní. Miluji, jak si při každé písničce ťukáš nohou do rytmu. Miluji, jak mi odpustíš jakoukoliv věc, co pokazím. A že jich je," zasmál se a já jsem se snažil zahnat všechny slzy, které se mi dostávaly do očí.
"Miluji, jak se rozzáříš pokaždé, když se někdo zmíní o něčem z tvé doby. Miluji ten pocit bezpečí který mám pokaždé, když jsi se mnou. Miluji, jak hrozně tě baví sledovat válečné filmy. Miluji tlukot tvého srdce, který mě ujišťuje, že jsi opravdový. Že nejsi nějaký výplod mé fantazie. I když ani já s mou úžasnou myslí bych nedokázal vymyslet něco tak úžasného, jako jsi ty. Miluji to, jak mě každý tvůj dotyk dostane do kolen. Miluji na tobě úplně vše. Miluji i to tvoje nádherné červenání," zasmál se a já jsem samozřejmě zrudl.
"Slibuji, že tě budu milovat navždy. Ne do konce našich životů, ale navždy. Slibuji, že už konečně přestanu pít a slibuji ti, že už ti nikdy nebudu lhát. Protože si to nezasloužíš. Protože jsi anděl, co mi spadl z nebes," dokončil svůj slib. Rychle jsem si setřel těch několik slz štěstí, které mi tekly po tvářích. Usmíval jsem se a nevěřil jsem vlastním uším.
Tony's pov
"Pane Rogersi," usmál se Fury na Steva, který byl celý dojatý. Stejně, jako já. Několikrát se nadechl a vydechl. Mezitím jsem si ho celého prohlížel.
Byl oblečený v jeho vojenské uniformě, na které měl opravdu hodně odznaků a ocenění. Jestli mu něco sluší víc, než nahota, tak je to právě vojenská uniforma. A bože. V téhle vypadal prostě dokonale.
"Starku. Tak jsem ti říkal dlouhé měsíce. Víš proč? Protože jsme spolu nedokázali zůstat v jedné místnosti. Neměl jsem tě rád. Ty jsi zase neměl rád mě. Ovšem pak se něco stalo. Dovolil jsi mi pohlédnout pod tvojí perfektně vybudovanou masku. A Bože... Já jsem konečně zjistil, co za člověka jsi. Že nejsi jen namyšlený, egoistický, hloupý a nesnesitelný miliardář. Zjistil jsem, že jsi si toho prožil opravdu dost. Víc, než já. A to mi je skoro sto let," usmál se a já jsem se také usmíval. Každopádně jako vždy, když je poblíž.
"Zamiloval jsem se do tebe. Proč? Protože jsi tu pro mě byl, když jsem potřeboval. Protože jsi se pro mě dokázal poprat. Protože jsi ve mně viděl něco jiného, než jen nějaký národní symbol. Pochopil jsem, že i když se jevíš jako chladný člověk, na světě není člověk, který by se více obětoval pro ostatní. Pochopil jsem, že tě k životu potřebuji. A ano, sestřelil jsi mě laserem, ale naučil jsi mě bruslit a užívat si každý moment. Máme spolu úžasného syna. Ale také jsem tě viděl umírat. Několikrát. A jednou to bylo kvůli mně," trošku posmutněl, ale stále se usmíval.
"Slibuji ti, že už se tě nikdy nepokusím zabít. Protože tě miluji a potřebuji tě tady. Potřebuji, aby jsi mi pomohl přežívat v této době, která je jen díky tobě konečně realita, ve které chci žít. Slibuji ti, že už nikdy neuteču. Slibuji ti, že tyto sliby dodržím," dokončil i on svůj slib. Jen velmi těžce jsem v sobě držel slzy.
"Děkuji," poděloval Fury, který byl také trochu na měkko. Musel jsem se znovu zasmát. Takhle milého Furyho jsme nikdy neviděli.
"Prosím o přinesení prstenů," promluvil Nick Fury a Peter hned vyskočil na nohy. Vzal si do ruky polštářek, který měl vedle sebe. Přiběhl k nám a usmíval se snad nejroztomileji, co umí.
"Stevene Grante Rogersi, bereš si Anthonyho Edwarda Starka za svého jediného muže a budeš mu manželem do konce vašich dní?" zeptal se ředitel a moje srdce začalo bušit ještě rychleji. Teď určitě řekne ne. Protože si mě nechce vzít. Kdo by chtěl? Pepper to řekla tenkrát jasně. Kdo si mě vezme bude jen úplný blbec. Protože jsem hovado, debil,...
"Ano," usmál se a já už jsem neudržel slzy. Rychle jsem je setřel a snažil jsem se uklidnit svůj dech.
"Anthony Edwarde Starku, bereš si Stevena Granta Rogerse za svého jediného muže a budeš mu manželem do konce vašich dní?" zeptal si i mě a já jsem hned odpověděl. Není nad čem přemýšlet.
"Ano."
"Můžete si nandat prsteny," usmíval se na nás. Normálně bych se i pozastavil nad tím, že se usmívá. Ale dnešní den patřil jen Stevovi. Vzal jsem prsten a jemně jsem chytl Stevovo ruku. Ruku, kterou jsem si vzal. Nandal jsem mu prsten a byl jsem hrozně šťastný. Steve vzal moji ruku a také mi navlékl prsten. Prsten, který už nikdy nesundám.
"Z moci mi svěřené mou osobou, protože jsem ředitel SHIELDu a můžu si dělat co chci, vás prohlašuji za Pana a Pana Starkovi! Můžete svým polibkem potvrdit obřad," dokončil hodně egoistickou řeč ředitel. Vůbec mě to teď jeho ego netrápilo.
Popošel jsem o krok dopředu a chytil jsem Steva pevně kolem pasu. Natáhl jsem se k němu a spojil jsem naše rty v jedny. Stejně, jako se teď spojily naše duše. Už jsme jedna duše ve dvou tělech.
"A já jsem si opravdu myslel, že nejsem tvůj typ," zašeptal Steve do polibku.
*The End*
Stony will (maybe) return
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro