Chuť na sladké ✅
Steve's pov
Z mého snění mě probralo splachování záchoda. Pootevřel jsem oči a byl jsem rád, že už je ráno. Protáhl jsem se a byl jsem trochu smutný, když moje ruka nenarazila do Tonyho těla. Rozhlédl jsem se kolem sebe a trošku jsem posmutněl, že jsem zde sám. Ne na dlouho. Otevřely se dveře od záchoda a hned na to do ložnice vešel Tony. Byl celý ospalý a obličej měl stáhnutý do bolestné grimasy. Určitě ho bolela hlava.
Zvedl jsem se z postele. Sebral jsem jeho triko, které se válelo na zemi, a oblékl jsem si ho. Došel až k němu. Opíral se o rám dveří a nepřítomným pohledem mě pozoroval. Ruce jsem obmotal kolem jeho těla a chtěl jsem mu dát ranní pusu.
"Eee..." zakroutil hlavou, "zrovna jsem zvracel. To bys fakt nechtěl." Nadzvedl jeden koutek a roztomile se uculil. Naklonil jsem se k němu a dal jsem mu pusu do vlasů. Opřel jsem svoje čelo o to jeho. Objal mě také a studoval moje oči.
"Udělal jsem včera něco, co bych měl vědět?" zeptal se mě a já jsem se začal trochu červenat.
"Ne," zalhal jsem mu a on to okamžitě poznal. Neumím lhát. Nikdy jsem to neuměl.
"Lžeš, vždycky když lžeš, tak dáš obočí trochu víc k sobě. Dělej, vyklop to," znovu se uculil. Měl jsem chuť ho zlíbat k smrti. Ne, k smrti ne.
"Byl jsi opilý, to je tak vše, co bych ti měl říct," pokrčil jsem rameny a také jsem sledoval jeho oříškové oči. Trošku je přivřel a probodával mě pohledem.
"Nestalo se nic špatného. Můžeš být v klidu," snažil jsem se pousmát. Stále mě probodával pohledem a nic neříkal.
"Nekecej. Dělej, co jsem udělal? Že jsem ti neublížil?" zeptal se a tvářil se opravdu vyděšeně. Dal jsem mu další pusu do vlasů a trochu se uklidnil.
"Ne! Neboj se, zlato. Jen jsem půlku noci nemohl spát a myslel jsem jen na tvé krásné tělo," zašeptal jsem a věděl jsem moc dobře, že jsem teď rudý, jako rajče.
Tony mě zničehonic odstrčil, otočil se a utíkal zpět do koupelny. Běžel jsem za ním. Spadl na kolena u záchodové mísy a začal zvracet jeho včerejší večeři. Sedl jsem si na zem vedle něho a položil jsem mu ruku na záda. Krouživými pohyby jsem ho hladil. Druhou rukou jsem dával jeho vlasy pryč z jeho čela. I když si je nemůže pozvracet, určitě ho to musí otravovat.
Když se jeho žaludek konečně uklidnil, opatrně se zvedl a šel si umýt obličej. Sedl si na studené kachličky hned vedle záchoda. Opřel se zády o stěnu a zavřel oči. Spláchl jsem záchod a sedl jsem si vedle něho. Chytil jsem ho za ruku a také jsem se opřel o studenou stěnu.
"Já jsem se s tebou chtěl vyspat, co?" zeptal se mě a známé teplo ve tváři bylo zpět. Podíval se na mě a uchechtl se.
"Ty jdeš tak krásně přečíst. Jsi pro mě úplně jako otevřená knížka. Jak tě znám, tak k ničemu nedošlo?" zeptal se mě a já jsem znovu mlčel, "to jsem rád." Ani jeden nic neříkal. Já jsem nevěděl, co říct. Měl jsem moc práce s tím, aby můj obličej nevypadal jako rajče. Tonymu nejspíše bylo špatně a do mluvení mu moc nebylo.
"Víš co? Dojdu ti pro nějaký prášek na hlavu," prolomil jsem ticho. Dal jsem mu rychlou pusu do vlasů a vstal jsem. Došel jsem k lékárničce, která byla naštěstí v koupelně. Vyndal jsem z ní prášek na bolest hlavy. Alespoň doufám. Narodil jsem se v době, kdy ani penicilín nebyl známý. Dnes je úplně běžný stejně jako tisíce dalších prášků.
Donesl jsem mu ho spolu se skleničkou vody. Vděčně si ode mě vše vzal. Posadil jsem se zpět na místo vedle něj. Opřel jsem si hlavu o jeho rameno a přemýšlel jsem.
"Zlato?" oslovil jsem ho, aby mě začal vnímat.
"Ano?"
"Nemáš chuť na sladké?" zeptal jsem se ho. Chvilku byl zticha a pak se trochu zasmál.
"Ty to myslíš vážně?" zeptal se na oplátku on mě.
"Naprosto."
"Pokud myslíš jídlo, tak to je teď to poslední, na co myslím. Pokud myslíš tebe, tak tebe si dám kdykoliv," odpověděl a já jsem zčervenal. Znovu.
"Ehm... Tak díky za odpověď," plácl jsem a hned jsem si za to dal pěstí.
"Dobře. Budeme dělat, že vůbec nebylo divný to, co jsi zrovna řekl."
"Prostě mě napadlo, jestli bychom odpoledne nezašli na zmrzlinu s Petem," vydechl jsem vzduch, který jsem v sobě zadržoval. Tony byl potichu a chytil moji ruku. Propletl si se mnou prsty a znovu nic neříkal.
"Ty si myslíš, že bych nešel na zmrzku s tebou a naším budoucím synem?" zeptal se mě a určitě se usmíval. Zvedl jsem hlavu a podíval jsem se přímo do jeho oříškových očí.
"Tak trochu?" uculil jsem se.
"Steve, Steve, Steve. Ty mě jednou přivedeš do hrobu. Jasně, že s vámi půjdu na zmrzlinu. Jen se musím dát trochu do pořádku," usmíval se a já jsem se usmál také. Znovu jsem si opřel hlavu o jeho rameno.
"Tak to domluvíme. Moje babička říkala, že proti kocovině pomáhá pořádná horká sprcha," snažil jsem se vymyslet, jak mu co nejvíce pomoct.
"Tak dobře. Dáme si sprchu a pak tam zavoláme. Určitě se mi udělá brzy dobře," dořekl plán na dnešní den. Znovu jsem si v hlavě zopakoval, co právě řekl.
"Jsem fakt rád, že jsme pár. Opravdu jo, ale občas to s tím 'my' přeháníš a trochu z toho blbneš. Řekli jsi, že půjdeme do sprchy," zasmál jsem se. Tony se ale nesmál.
"Však jo," prohodil.
"Počkej, co? Ty chceš jít do sprchy společně?" zeptal jsem se ho a znovu jsem se naklonil tak, abych viděl jeho obličej.
"Jsme spolu několik měsíců a pořád jsme spolu nebyli ve sprše," pokrčil rameny a byl úplně klidný. Na rozdíl ode mě. Já jsem se jako vždy začal červenat a můj tep se zrychlil.
"Tak všechno je jednou poprvé," promluvil jsem nakonec.
A/N
Omlouvám se, že celý víkend nic nevyšlo. Měla jsem soustředění a včera jsem se vrátila domů až pozdě v noci. Určitě vám to vynahradím. Můžete dnes očekávat alespoň dva díly.
Moc děkuji za všechny hvězdičky, komentáře i za přečtení ♥ Vážím si toho a pořád nemůžu uvěřit, že to někoho baví číst ♥
Love you! ♥
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro