O pár dní později

Justin

Házel jsem si svoje věci do kufru a už se těšil až z tohohle města na chvíli vypadnu.

Najednou někdo zazvonil a já protočil očima. ,,Proč mě všichni nenecháte být doprdele" zavrčel jsem a rozešel se ke dveřím.

Otevřel jsem dveře a podíval se na mamku. ,,Ahoj Justine" pousmála se. ,,No čau" zamumlal jsem. ,,Pár dní jsme se neviděli" ,,Neměl jsem na nic náladu" kývl jsem. ,,Pustíš mě dál?" Usmála se a já si povzdechl a pustil ji teda dál. Nechci se s ní hádat.

,,Ty někam jedeš?" Zeptala se když viděla můj kufr. ,,Jo do Kanady" řekl jsem. ,,Cože? A proč?" ,,Proč? Lele má narozeniny" pokrčil jsem rameny. Měli jsme jet na její narozeniny i se Sophie. Ale bohužel. Já to posral a ukončil, pak jsem ji málem zabil. A teď to ona se mnou skončila definitivně a uvědomil jsem si, že mi hrozně chybí.

,,Aha. Ty by jsi mi jako nic neřekl kdybych nepřišla?" ,,A proč bys to měla vědět?" Uchechtl jsem. ,,Justine jsi pořád můj syn! Jasně, že musím vědět, kde jsi" ,,Je mi 22" ,,No a co? Já budu chtít vědět, kde jsi i když ti bude 50. Pokud tady teda ještě budu" zasmála se. ,,Proč bys tu nebyla? Měla jsi mě v 17 takže určitě jo" ,,No já doufám, že v 67 tu stále budu" uchechtla se.

,,Proboha Justine co to děláš?" Vyhrkla když jsem si do kufru hodil bundu. ,,Balím? Mamko říkal jsem ti, že jedu do Kanady. Na bundu to tam ještě je" Uchechtl jsem se. ,,Ale proč to tam házíš takhle? Vždyť si to musíš poskládat! Takhle to budeš mít všechno zmačkané!" ,,Víš ty co? Tak mi to zabal, mě to nebaví" pokrčil jsem rameny. ,,Bože, se z tebe zblázním" protočila očima a já si sedl do křesla.

,,Sophie se vrátila z nemocnice" řekla a složila mi tričko a dala ho do kufru. ,,Co až teď? Vždyť tam byla jak dlouho? Čtyři dny?" Zvedl jsem obočí. ,,Jo chtěli si ji hlídat, pro jistotu" řekla a já kývl.

,,A jak se má? Už je ji lépe?" Zeptal jsem se. Sakra proč se tak zajímám?

,,Jo má se lépe" pousmála se. ,,To je fajn" šeptl jsem. ,,Vy jste to asi úplně ukončili že?" ,,Jop" kývl jsem a nechtěl se k tomu dál vyjadřovat.

,,A vy jste..." ,,Ne mami, nebudu se o tom bavit, prostě ne" zamumlal jsem. ,,Fajn" povzdechla si. ,,Tak máš to" pousmála se po chvíli. ,,Děkuji" řekl jsem a kufr si zavřel.

,,Justine chci se ti omluvit za to, jak jsem se k tobě chovala. To jak jsem na tebe byla hnusná když se to zjistilo a říkala jsem o tobě ty zlé věci. Fakt se ti omlouvám a já doufám, že mi to odpustíš" povzdechla si. ,,Jo odpustím" pousmál jsem se. ,,Děkuji, jsi úžasný syn a mám tě moc ráda. Už se nebudu plést do tvého osobního života a nebudu řešit holky ve tvém životě. Určitě si nemysli, že tě nemám ráda a že jsem z tebe zklamaná. Samozřejmě bych si přála kdyby jsi si konečně našel nějakou dívku a choval se v tomhle směru nějak normálně, ale jsi dospělý a je to tvůj život takže se nebudu plést do něčeho, kam nemám" řekla. ,,Jsem rád, že sis to uvědomila" usmál jsem se a objal ji.

,,Budu muset jet" řekl jsem když jsem se podíval na hodinky. ,,Dobře a kdy se vrátíš?" ,,Nevím, chtěl jsem tam být takový týden asi" pokrčil jsem rameny. ,,Tak se mi hlavně občas ozvi" ,,No jo" Uchechtl jsem se, vzal si kufr a šli jsme ven. Zamkl jsem dům a já pak šel ke svému autu. ,,Pozdravuj Jazzy a Jaxona, možná zavolám přes FaceTime jo?" ,,Jasně" usmála se a já nastoupil do auta a hned se rozjel.

Už se fakt těším až vypadnu z tohohle malého města, ale na druhou stranu bych tu chtěl možná ještě i zůstat. Sophie je pryč z nemocnice a chtěl bych si s ní ještě jednou promluvit a třeba si všechno vyříkat. Nevím o ní vůbec nic. Všude si mě zablokovala a mě to hrozně bolí. A hrozně mi chybí.

Ale už jsem všem v Kanadě napsal, že přijedu a Sophie by mě k sobě stejně nepustila. A já bych na ní měl prostě přestat myslet. Ona si zaslouží někoho lepšího. Vždyť kvůli mně se málem zabila, sakra.

Když jsem projížděl kolem ulice, kde bydlí tak jsem měl hrozný nutkání tam odbočit, Sophie si z toho domu vytáhnout, říct ji že mi chybí a třeba políbit. Jo chtěl bych ji zase políbit a chtěl bych zase cítit ty její rty a tu její krásnou vůni, která mě vždy tak okouzlila.

Nakonec jsem si to ale rozmyslel a jel směr letiště v LA.

**********

Přiletěl jsem do Kanady, vzal si svůj kufr a šel rovnou ven. Oklepal jsem se zimou a víc se zabalil do mé mikiny. Bože a hned jsem si samozřejmě vzpomněl na Sophie, která má u sebe asi pět mých mikin. Vyhodila je a nebo je pořád nosí?

Po chvilce jsem si všiml Lele, která vyběhla z auta a rozeběhla se ke mně. Skočila na mě a objala mě a já se zasmál a nadzvedl ji tak, že byla ve vzduchu. ,,Dej mě dolů!" vykřikla se smíchem a já ji položil.

Jsem tak rád, že tuhle holku mám. Znám se s ní od mých šestnácti a fakt jsme si udělali perfektní vztah. Je něco jako moje další nejlepší kamarádka, nebo možná ji beru jako svou sestru. Já znám od malička Shawna, v Kanadě jsem poznal Ryana a pak ten nás seznámil s Lele a s tou jsme si fakt sedli a nechtěl bych ji ztratit, protože mi taky dokáže dost pomoct a chápe mě. Tihle tři jsou pro mě fakt nejbližší, teda teď už jen dva. Se Shawnem je konec asi.

,,Ty idiote, vůbec mi nepíšeš!" vyhrkla a bouchla mě do hrudi. ,,Neměl jsem náladu Lele, ale jsem tady" uchechtl jsem se a šel s ní k autu. ,,No to bych tě zabila kdyby jsi tu nebyl na moje narozeniny" zasmála se. ,,Trochu jsem ale doufala, že se tu objeví i Sophie. S tou jsem si nepsala už taky takový dva týdny. Nebo jako já ji napsala, jak se má, ale ani si to nezobrazila" řekla. ,,Ehm jo, ona to teď měla těžký" zamumlal jsem a pustil ji topení v autě. Vždy si navyknu na to teplé počasí v Kalifornii a tak tady mi vždy dělá problém si zvyknout na tu zimu. Lele má úplně promrzlé auto a neřeší to.

,,Aha takže proto nepřijela, protože se něco stalo?" zvedla obočí a rozjela se. ,,No mezi námi je konec" ,,Vy jste se rozešli?" ,,Ježíš vždyť jsme spolu nechodili" pokroutil jsem hlavou. ,,Naposledy když jsem vás dva viděla tak jste se k sobě měli jak totální zamilovanci, fakt jste se nedali dohromady?" ,,To je kravina, neměli jsme se takhle k sobě. Ale ne, já to podělal" řekl jsem a koukal ven z okna. ,,U tebe doma mi to všechno řekneš" řekla a já kývl.

Netrvalo to vůbec dlouho a Lele zastavila před naším domem. Máme tu s rodiči velký rodinný dům ještě z doby, kdy jsme tu bydleli. Celou dobu si ho necháváme, protože sem jezdíme za rok nespočetkrát a o prázdninách rodiče jsou tady třeba měsíc v kuse takže proto se ten barák neprodal.

Vyndal jsem si klíče a přeběhl ke dveřím. ,,Jsi jak zmrzlé kuře" zasmála se. ,,Přestaň, byla jsi v našem městě týden a pak jsi mi celá zničená psala, že sis navykla na to teplo a tady jsi málem umřela. Já tam bydlím furt" zasmál jsem se. ,,Pravda" protočila očima a já odemkl dveře. Hned jsem pustil termostat a šli jsme do kuchyně.

Udělal jsem nám kafe a pak jsme si sedli na barové židličky v kuchyni. ,,Takže?" usmála se. ,,Takže co?" zvedl jsem obočí. ,,No proč jsi to podělal?" zeptala se. ,,No" povzdechl jsem si. ,,Prostě jsem to podělal, ukončil jsem to s ní a..."

,,Hele začni úplně od znova, já vlastně celkově ten váš vztah nepochopila" řekla. ,,Nechodili jsme spolu to fakt ne. Byli jsme kamarádi s výhodami a..." zase mě prerušila. ,,Nevypadali jste jako kamarádi s výhodami" zasmála se a já protočil očima. ,,Řeknu ti, co jste dělali a tak si všichni z party mysleli, že jste spolu chodili jo?" kývl jsem a ona začala.

,,Takže pořád jste se líbali, ale jakože pořád. To přece jen tak kamarádi nedělají. Jasně kamarádi s výhodami spolu spí a mají skvělý sex, ale pak mimo postel jste prostě jen kamarádi a rozhodně se nelíbáte pořád. Potom jsi ji pořád líbal na krku, to je tvoje nějaká úchylka?" uchechtla se. ,,Spíš se to stalo moji úchylkou se Sophie" pokrčil jsem rameny. ,,No vidíš, takže to máme líbání, líbání na krku. Dost často jste se objímali, ty sis ji pořád držel u sebe, hlídal si jí, staral se o ní. Takhle jsi se s ostatníma nechoval ne? Protože ty si jich měl nespočet" ,,Ne se Sophie jsem se poprvé choval takhle divně, prostě mě to lákalo se s ní takhle chovat, nevím proč" ,,Já bych věděla" uchechtla se. ,,Tak proč?" ,,Zamil..." ,,Ne neříkej to slovo, to není pravda" zavrčel jsem.

,,Tak mi řekni proč jsi to ukončil?" ,,Protože se do mě zamilovala a já se vyděsil. Já totiž nechci vztah a ty to víš. Taky jsem to ukončil kvůli Shawnovi, což je ten její bratr a její rodiče taky byli nasraní, protože mám prostě pověst. Já jsem ji to chtěl říct, ale pak jsem se jeden večer ožral, zavolal si nějaké holky a..." ,,Ne to ne, ty jsi ji podvedl" dala si ruce před pusu. ,,Nepodvedl, vždyť jsme spolu nechodili. Spíš jsem porušil náš slib" pokrčil jsem rameny.

,,Potom na tom nebyla moc psychicky dobře a pak to se mnou definitivně ukončila ona" zamumlal jsem. Radši jsem ji neříkal o tom, že se chtěla zabít. Třeba by Sophie nechtěla, aby to ostatní věděli. ,,A to tě štve, že to ukončila ona definitivně že?" ušklíbla se. ,,Sere mě to a hrozně mi chybí. Nechápu to. Snažil jsem se na ní nemyslet když jsem to ukončil já, ale pak mi řekla, jak jsem nechutná osoba a že se potřebuje odmilovat a to mě hrozně všechno zklamalo a fakt mi chybí a pořád na ní myslím" povzdechl jsem si.

,,Protože když jsi to ukončil ty tak to bylo tvoje rozhodnutí a určitě to bolelo ji. Teď když to ukončila ona tak sis to všechno uvědomil a je jasný, že tě to teď bolí. Protože Justine ty k ní něco cítíš tak si to přiznej" ,,Ne" ,,Justine" povzdechla si. ,,Nepůjdeme náhodou za ostatními?"

,,Justine sakra, vidím, že tě to bolí tak si to přiznej a až přijedeš zpátky tak ji to musíš říct, aby jste se netrápili oba dva. Čeho se bojíš?" ,,Bojím se toho, že pro ní nebudu dost dobrej. Pokud si přiznám, že ji mám víc než rád a budeme spolu tak pozná někoho lepšího, někoho hodnějšího a opustí mě a já nechci bejt zlomenej debil. A nejsem prostě kluk pro ní, určitě by se mnou neměla ten úžasný vztah, který si vysnila a ten vztah, o kterým četla v těch svých pitomých romantických knížkách" protočil jsem očima. ,,Sophie není ten typ holky, která čeká na nejúžasnějšího prince na bílém koni. Ty nejsi žádný princ na bílém koni a i tak se do tebe zamilovala" zasmála se a já se uchechtl.

,,Takže ty se bojíš jenom toho, že pro ní nejsi dost dobrý?" ,,No kvůli tomuhle a taky, protože jsem žádný vztah nikdy neměl a neumím v tom chodit. Neumím si představit, že bych měl mít holku" ,,Hele Sophie neznám tak dlouho, ale dost jsme si sedly a říkala mi, že nikdy žádného kluka neměla" ,,No to neměla, já jsem ji připravil o panenství" usmál jsem se když jsem si na to vzpomněl. Dala mi svoje panenství a tak byla jenom moje a chci, aby znova byla jenom moje.

,,Tak vidíš, oba dva budete mít poprvé vztah. Justine prosím musíš si s ní promluvit až přijedeš. A musíš ji říct, co všechno cítíš, prosím" ,,Ona se snaží odmilovat, už to nemá cenu" uchechtl jsem se. ,,Prosím tě, to se ji tak rychle nepovede, to mi věř" zasmála se.

Říct nějaké holce, že k ní něco cítím? Ježiš to je moje noční můra. Ale pokud Sophie nechci ztratit tak asi budu muset. Teď jenom pořád nevím jestli jsem fakt zamilovanej.

O dva dny později

Sophie

Dojela jsem autem ke škole a zhluboka se nadechla. Tak jo, jsem vyklidněná, zvládnu to tam. Budu tam mít Emmu a Abby. Vlastně dva týdny jsem byla doma, potom jsem byla v nemocnici a teď už jsem konečně zpátky a snad už budu v pohodě.

Psychicky už se cítím konečně dobře. Doktorka mi nasadila antidepresiva a budu k ní chodit čtyřikrát týdně. Pořád to je chvilka od toho, co jsem se chtěla zabít takže proto k ní musím chodit takhle hodněkrát. Ale až si budeme obě dvě jisté, že jsem úplně v pořádku tak se návštěvy snižovat. Ale uvědomila jsem si, že k doktorce chci chodit. Vždy ji tam řeknu každou blbost a úplně se mi uleví. Vlastně nevím proč jsem přestala chodit, to byla chyba.

Vyndala jsem si ještě mobil a podívala se na Instagram, kam už jsem třeba takové tři týdny nic nepřidala. Hned tam na mě vyjela fotka Lele.

Liked by justinbieber and 497 others

lelepons: thank you for the best cake idea, you know what i love😍😍🤩 @justinbieber
and of course thank you all of you guys! I love you so much!! The best night😍🥹

Justin ji asi očividně zorganizoval párty podle toho, co mi před pár týdny říkal a taky ji zařídil dort. Je možný, že spolu ti dva taky spali. Prej to jsou nejlepší kamarádi. Ale já byla taky jeho kamarádka a spali jsme spolu.

Hned jsem začala Lele psát.

sophiebryant: všechno nejlepší Lele!🤩🤍🤍jsem moc ráda, že jsem tě mohla poznat a moc se omlouvám, že jsem narozeniny neoslavila s tebou tak jak jsme si o tom jednou psaly☹️😞

                 lelepons: awww zlato, děkuji. To nevadí❤️ chyběla jsi nám tu, úplně VŠEM 😏

Zmateně jsem se zatvářila. To jak myslí? Jakože jsem chyběla i Justinovi? Ježíš ne Sophie, řekla jsem si přece, že už na něj nebudu myslet! Tak to dodržuj sakra!

Mobil jsem schovala a vystoupila z auta. Nasadila jsem svůj sebevědomý výraz a šla směrem do školy. ,,Ahoj" usmála jsem se a objala se s Emmou a i s Abby. ,,Jak se máš?" zeptaly se obě dvě naráz a já se zasmála. ,,Ale jo, mám se dobře, cítím se zase fajn a už se těším na trénink roztleskávaček a mám v plánu si svoje místo kapitánky zase získat" řekla jsem. ,,To jsou správný slova!" vypískla Abby a já se uchechtla. ,,Jsem ráda, že jsi zpátky" vydechla Emma a já ji pevně objala.

,,Abby, píšeme tu biologii!" proběhla kolem ní nějaká holka. ,,Cože? Dnes?!" vykřikla. ,,Já ti to psala!" zasmála se a běžela s učebnicí do třídy. ,,Doprdele, my dnes píšeme ten velký test!" zařvala vyděšeně a běžela za ní. S Emmou jsme se hned začaly smát.

,,Jak ti jde odmilovávání se?" zeptala se. ,,Docela těžce, snažím se na něj nemyslet a netrápit se, ale prostě často mi do tý hlavy vleze" povzdechla jsem si. ,,Ale snažím se ho nestalkovat na Instagramu, já ho mám všude bloklého takže v tomhle směru to jde. Ale občas si vzpomenu na to, co jsme zažili, doma mám několik kousků jeho oblečení a nejsem schopná to vyhodit. Je to těžký" zamumlala jsem. ,,Já ti říkala, že jsem s ním v té nemocnici mluvila, klidně ti řeknu, co mi říkal, budeš z toho překvapená" řekla. ,,Já to asi nechci vědět" šeptla jsem. ,,No dobře" povzdechla si.

,,Slečno Bryant!" slyšela jsem svoje jméno a já se otočila a viděla ředitelku. ,,Jdi do třídy, přijdu" řekla jsem Emmě a ta přikývla a já se rozešla za ředitelkou. ,,Jak se máte Sophie?" zeptala se s úsměvem. ,,Už je to mnohem lepší" ,,To jsem moc ráda. Vím, že jste to teď měla hodně těžké, ale i tak bych od vás něco potřebovala" řekla a já kývla ať pokračuje. ,,Vždy když nastupoval nový student tak jste ho tu provázela a vždy studenti byli spokojení tak bych se chtěla zeptat jestli by jste dnes mohla taky prosím? Budou to dvě hodiny a samozřejmě je budete mít ode mě omluvené" řekla. ,,Ehm tak dobře, nedělá mi to problém" pousmála jsem se.

,,Jste moc hodná, tak pojďte" usmála se a já se za ní rozešla k ředitelně. Tam stál nějaký mega pěkný kluk. Vypadal nervozně, ale když mě viděl tak se pousmál. Taky jsem se usmála a začala si ho prohlížet jako on mě. Bože můj, tenhle kluk je hrozně můj typ. Má tetování a vypadá trochu jak badboy, ale něčím vypadá i něžněji, možná tím jak se usmívá a vyřazuje z něj hrozně pozitivní energie.

,,Tak Sebastiane tohle je Sophie Bryant, naše nejlepší studentka a vždy má na starosti nové studenty, jsem s ní moc spokojená tak snad budete i vy" řekla ředitelka. ,,Určitě budu spokojený" usmál se na mě a já trochu zčervenala. Naposledy jsem se červenala s Justinem. Ne, nemysli teď na Justina proboha.

,,Takže Sophie, nějak letmo ukázat třídy a šatnu, tělocvičny, venkovní areál, jídelnu..." řekla. ,,Ano vím" zasmála jsem se. ,,Dobře, nechám vás tu. Až dokončíte prohlídku tak mi Sebastiana zase doveďte k ředitelně a propustím vás" usmála se a já kývla a ona odešla do své kanceláře.

,,Jsem Sophie, skara to už víš takže, ehm..." ,,A já jsem Sebastian, v klidu" zasmál se a podal si se mnou ruku. ,,Máš krásný tetování" usmála jsem se když jsem viděla jeho potetovanou ruku. ,,Máš ráda tetování? No asi jo když vidím tvoje prsty" uchechtl se. ,,Já zbožňuju tetování" řekla jsem s úsměvem. ,,Máš jenom ruce nebo ještě někde?" ,,To by jsi chtěla vědět co?" ušklíbl se. ,,Promiň, to byla blbá otázka" řekla jsem celá červená a přikryla si obličej rukama.

,,Nevadí, mám pár na zádech, maličko na hrudi" pokrčil rameny a já přikývla. ,,No radši začneme tu prohlídku" řekla jsem a on se zasmál a kývl. ,,Tohle je teda část šatny a támhle vzadu jsou skříňky třeťáků a čtvrťáků, ty jdeš do jakého ročníku?" ,,Jdu do třetího, vydrž, mám tu napsané jaká třída" vytáhl papír. ,,3 C" ,,Tak to budeš se mnou" usmála jsem se. ,,To jsem nadšený" usmál se.

,,Támhle vedou schody nahoru, kde jsou třídy biologie, chemie, fyziky a zdravovědy" řekla jsem a on přikývl. ,,Odkud vlastně jsi a proč jsi skončil v tomhle malém městě?" zeptala jsem se. ,,Jsem z New Yorku, přestěhoval jsem se sem s mamkou. Jak to říct, přijeli jsme se sem schovat" uchechtl se. ,,Schovat? Promiň, nemusíš mi nic říkat" ,,Táta je magor, tak možná pochopíš" zamumlal a mně to došlo. Asi jim ubližoval a tak utekli. Jestli to je pravda tak to je pěkně smutný.

,,A ty? Jsi tu od narození?" ,,Ano narozena zde" uchechtla jsem se. ,,Zatím se mi tu moc líbí, nebyl jsem vůbec nadšený z Kalifornie, ale tady je to moc hezký" usmál se. ,,Jo tohle je krásné městečko a na to jak je to malé město tak tu najdeš vše. Obrovský obchodní centrum, máme tu dobré pláže, dobré centrum s různými podniky, máme tu závodní dráhu" ,,Závodní dráhu?" rozzářily se mu oči. ,,Ano, rád řídíš?" ,,Miluju řízení, občas s kamarády jsem dost blbnul a dělali jsme pouliční závody. Neměl bych se s tím chlubit, protože občas jsem kvůli tomu skončil na stanici, protože mi je teprve 18, ale miluju rychlá auta" usmál se. ,,Tak to se určitě musíš na dráhu jít podívat" usmála jsem se.

,,Určitě přijdu" řekl. ,,Tak teda půjdeme dál" řekla jsem a vedla ho k jídelně.

************

,,Takže nový student a máte nového spolužáka?" usmála se Abby. ,,Jo" kývla jsem s úsměvem. ,,Jsi z toho kluka nějak mimo" řekla Emma. ,,Je moc milej, vtipnej a hezkej" ,,Takže Justin teď nic?" uchechtla se. ,,Proč sem teď pleteš Justina?" vyhrkla jsem. ,,Promiň, nic" zamumlala.

,,Sophie?" přišel za námi Sebastian. ,,Ahoj" usmála jsem se. ,,Sebastiane tohle jsou moje kamarádky Emma a Abby" ,,Ahoj, já jsem Sebastian" usmál se. ,,Potřeboval jsi něco?" zeptala jsem se.

,,Promiň, že budu teď otravnej, ale jsi vlastně první, koho tu znám. Tak jsem se chtěl zeptat jestli mi dnes nechceš ukázat i město. Prohlídka školy byla úžasná, tak město bude určitě to stejné. Pak bych tě pozval třeba na kafe" řekl a já se na něj překvapeně podívala. ,,Neznáš ji ani 24 hodin a už hned rande" zasmála se Abby.

,,Ne to není rande, ježiš promiň jestli to takle vyznělo" vyhrkl. ,,Nevadí, já ráda půjdu a ukážu ti město" usmála jsem se a všimla jsem si Emmy, která protočila očima a odešla pryč. Co blbne? ,,Super, moc děkuji" usmál se.

O dva týdny později

Justin

Odemkl jsem svůj dům a vešel dovnitř. ,,Konečně doma" vydechl jsem a svalil se na sedačku. Z mého týdenní výletu do Kanady se staly dva týdny. Oslavili jsme narozeniny Lele, pak nás čekali narozeniny Rudyho. No a pak jsme si jenom užívali jako parta, chodili na párty, na výlety a nakonec jsem tam byl dva týdny. Dost mi to i pomohlo, hodně jsem si odpočinul. Sophie mi nehorázně chyběla a myslel jsem na ní každý den a fakt se těšil až ji uvidím a promluvím si s ní.

Sice teda pořád nevím, co ji přesně chci říct, jsem z toho dost nervozní. Ale určitě ji řeknu to, co chtěla slyšet v nemocnici. Že mi na ní záleží, mám ji rád a že lituji úplně všeho, co jsem ji udělal. To by mi mohla odpustit ne?

Vybalil jsem si a hodil oblečení do pračky. Potom jsem se převlékl a šel pryč. Už jsem dlouho nebyl v práci a tak se tam musím zastavit. Potřebuji zase nějaké peníze, přece.

,,Čau" zamumlal jsem když jsem vešel dovnitř a hned tam viděl Shawna. ,,Čau, máš tu to auto, jak jsi se domlouval s tím týpkem přes telefon" řekl a ukázal na luxusní auto. ,,Jo vím o tom, díky" řekl jsem a rychle si převlékl kalhoty a tričko a otevřel kapotu auta.

,,Jak bylo v Kanadě?" zeptal se a já byl překvapený, že na mě vůbec mluví. ,,Jo super" pousmál jsem se. ,,A co tady? Nějaké novinky?" zvedl jsem obočí, ale vlastně mě to vůbec nezajímalo. ,,Jo Sophie má kluka" řekl a já sebou cukl a pak jsem si dal obrovskou ránu do hlavy o kapotu. ,,Doprdele" zasyčel jsem bolestně a chytil se za hlavu.

,,Rozbij mu to ještě víc" zasmál se. ,,Ona má kluka?" zeptal jsem se překvapeně. ,,Jo, sice je to trochu taky typ badboye, ale co s ní máme dělat" protočil očima. ,,Ehm kde se poznali?" zeptal jsem se potichu a snažil se nevnímat tu bolest na srdci. ,,Chodí spolu do třídy, přestěhoval se sem nově. Ale je fajn asi. Znají se dva týdny a už jsou spolu, což mě dostalo" zasmál se.

,,J-já asi půjdu nejdříve udělat nějaké papíry a pak se vrhnu na to auto" zamumlal jsem a šel do kanceláře. Zapřel jsem se rukama o zeď a povzdechl si. To je v hajzlu. Už asi chápu tu její bolest když mě viděla v posteli s těma holkama. Teď mi taky zlomila srdce. Moje srdce, které bylo poprvé zamilované do úžasné holky. Já jsem kokot, celé jsem to podělal.

,,Kurva!" zařval jsem a praštil do zdi. ,,Co blbneš?" zasmál se Shawn a vlezl mi sem. ,,Nic, nefunguje tiskárna" zamumlal jsem. ,,Fakt? Já se na to podívám" ,,Ne to je dobrý, neřeš to. Jdi doopravit auto, já si ještě zajedu pryč" řekl jsem. ,,Okey" kývl a šel zpátky k autu.

Zase jsem se vydal pryč a rychle se rozjel k domu Sophie. Je pátek odpoledne, to by nemusela nikde být.

To se ale za dva týdny z té bolesti docela dost oklepala ne? Milovala mě tak moc jak říkala? Fakt se ji povedlo se odmilovat? Jak může mít tak rychle kluka? A proč mě to tak nehorázně bolí?!

Zastavil jsem autem kousek od domu a chtěl vystoupit, ale před dům přijelo nějaké auto. Vystoupil nějaký kluk a hned na to Sophie. Nervózně jsem polkl. Bože to snad ne. Ten debil vypadá tak divně.

Vyndal jsem si z kastlíku krabičku cigaret a hned si zapálil. Zamračil jsem se když se začali líbat. Propaloval jsem toho sráče pohledem. Sahal ji jednou rukou na zadek a druhou ruku měl v jejich rozpuštěných vlasech. Ať doprdele přestanou! On ji snad chce ošukat venku na chodníku nebo co.

Po chvíli se od sebe konečně odtáhli, Sophie mu dala malou pusu a šla domů. Ten zasranec se zamilovaně usmál a nastoupil do auta. Odhodil jsem nedopalek cigarety a rozjel se za ním.

Když jsme byli na opuštěné silnici tak jsem zrychlil a předjel ho. Začal jsem trochu brzdit a ten debil na mě začal troubit a musel taky zastavit. Vystoupil jsem z auta a čekal až vyleze i on.

,,O co ti kurva jde? Přijde ti normální tohle dělat?!" Zařval a já k němu přišel, chytil ho pod krkem a přitiskl k jeho autu. ,,Co děláš?!" Vykřikl. ,,Sophie je moje, doprdele. Takže hned od ní vypal" zavrčel jsem. ,,Sophie? Neřekla mi, že má kluka. Bohužel, teď je to moje holka" zasmál se a já se zamračil.

Pustil jsem ho a pak mu dal silně pěstí. ,,Ty kreténe zasranej!" Zařval a chytil se za nos a já mu dal ještě další. ,,Bejt tebou tak od ní fakt vypadnu. Nebudeš mi na ní sahat ty hajzle" řekl jsem naštvaně a odešel od něj, nastoupil do auta a odjel odtud pryč.

Liked by sebastiansmith and 448 others

sophiebryant     beeest night😍 my boys (boy in blue is especially mine🤩🥺)

View all comments

abbywerner  another party? Where?😂😂
sebastiansmith  my beautiful baby❤️🤩
emmahamilton  this is not you, Soph...
sophiebryant @emmahamilton wdym?
emmahamilton  party everyday? That's not your style☹️

Ahooooj!!❤️❤️ další část je na světě❤️❤️
Moc vám všem fakt děkuji za úžasnou aktivitu. Fakt mě vždy překvapujete a jsem za vás neskutečně ráda!❤️

Co říkáte na tuto část? Jsem mega zvědavá zase na názory😂

Justin už si to vlastně asi všechno uvědomil že? Ale je možná maličko pozdě😬

A co Sebastian? Sophie s ním začala chodit nějak rychle že?

No budu moc ráda za vaše úžasné názory a snad bude další část brzy!❤️