32.
V sobotu ráno se Hermiona přemístila ze školy do Doupěte. Chtěla strávit čas se svým snoubencem a také měli v plánu zajít za svým kamarádem
"O čem myslíš, že s námi chce mluvit?" zamračila se Hermiona.
" Netuším. Ve vzkazu nebylo nic z čeho bychom něco odvodili," pokrčil Ron rameny.
" Tak snad se nestalo nic vážného," doufala Miona. Společně vešli do krbu a po chvíli se už řítili letaxovou sítí přímo k Harrymu.
Zrovna chytili Harryho u snídaně, jak se pokoušel do Lily dostat piškoty s mlékem. Tohle bylo alespoň jídlo, které měla ráda a neplivala ho všude.
" Jé ahoj, jste tu brzy," zazubil se Harry.
"Nediv se, když nám napíšeš takovej vzkaz a žádný vysvětlení... ale jestli jdem nevhod..." řekla Hermiona.
" Ne vůbec ne. Jenom jsem si myslel, že za chvili půjdu s Lily na procházku.
" To klidně můžeme jít," řekl Ron a šel se pozdravit se svou neteří. Harry přikývl a začal kouzlem chystat věci.
" Řekneš nám o co jde?" přešlápla nervózně Hermiona.
" Ale jen o můj život..." mávl rukou a pokusil se usmát.
" To zní vážně..."
" Ehmm jo... Řeknu vám to raději venku..." vymlouval se Harry.
" Proč?" nechápal Ron.
"Nechci, abyste mi to tu vzteky rozmlátili," prohodil napůl žertem. Oba se po něm překvapeně podívali. Teď už jim to dělalo opravdu starosti. Harry v rychlosti oblékl Lily a vtlačil jí do kočárku a vyrazili společně ven. Procházeli se dostatečně daleko od hradu, když ho Hermiona zastavila.
" Už nám to konečně řekni nebo prasknu zvědavostí."
" Ehmm jo... Víte jak chodím k tomu psychologovi... Začal jsem o sobě a svém životě víc přemýšlet... Dostal jsem se do bodu, kdy jsem zpochybňoval úplně všechno kolem sebe a nic mi nedávalo smysl... Cítil jsem něco, co jsem neměl nebo jsem si to myslel."
" Harry o co jde? Jsem si jistá, že to nebude tak zlé."
" Hermiono, bojím se, že to bude zlé. Až vám to řeknu, možná se se mnou přestanete bavit,' řekl Harry sklesle. Oba na něj nevěřícně pohledeli s pusou dokořán.
" Po tom všem co jsme šli zažili nám nevěříš?" zamračil se Ron.
" Bojím se, že se mnou nebudete chtít mít nic společného..." zašeptal Harry a celý se třásl. Musel to říct, už nebylo cesty zpět a musel to říct úplně všechno.
" Tak už to řekni!" zamračila se Hermiona. Harry se zhluboka nadechl a pak otevřel oči.
" Zjistil jsem, že mě přitahují chlapy."
Oba na něj překvapeně hleděli.
" Cože?" Vyhrkl Ron.
" Jo já vím... Ale je to tak... Já... Zjistil jsem, že o nich přemýšlím jinak bez dřív. Protože předtím jsem asi neměl šanci to zjistit."
" Chceš říct, žes to na Ginny jen hrál?" zrudl Ron vzteky. Hermiona ho chytila za ruku, aby ho zklidnila.
" Ne to vůbec ne. Měl jsem ji rád,"
" Takže ty máš rád jak ženy tak může?" ujišťovala se Hermiona.
" Hmm už asi jo... Zjistil jsem, že to u kouzelníků není až tak neobvyklý."
" Máš pravdu..." řekl Ron nakonec smířlivějším tónem.
" Není mi jasný, jak ses při terapii k tomuhle dostal," nechápal Miona.
" Já tibani nevím, jedno vedlo k druhému...a taky jsem zpozoroval svoje reakce."
" Jak to myslíš?"
" Myslím tím, že mi bušilo srdce a červenal jsem se... Prostě takový ty divný věci, co se ti dějí, když jsi v blízkosti někoho, kdo se to líbí..."
Hermiona s Ronem na něj hleděli a pak si ho dívka změřila podezřívavým způsobem.
" S kým jsi se stýkal?"
" Cože?"
"Právě jsi prozradil co se s tebou dělo, když jsi viděl někoho kdo se to líbí...
" Jo aha..."
" Takže ty už někoho máš? Nějak brzo ne?" mračil se Ron.
" Eh... No s někým jsem... ale vážně jen chvilku..." dodal Harry když viděl, že Ron sevřel ruce v pěst.
" Sakra Rone, já tohle neplánoval... Prostě se to stalo. A ze začátku mi vůbec nedošlo, že to co cítím, je víc než jen přátelství. Pomáhá mi s Lily."
" Kdo je to? Snad ne nějaký student?" přikryla si Miona dlaní ústa.
" Merline, ne!" vytřeštil Harry oči.
" Tak kdo? Copak jsi měl čas s miminkem někde trajdat po barech?"
" Nic takovýho jsem nedělal... Vídali jsme se každý den... To proto mi to ze začátku nedošlo."
" Koho si tady vídal každý den, Merline?" vykřikl Ron vztekle.
A Hermiona náhle zalapala po dechu a znovu vytřeštila oči. Harry se po ní podíval
Došlo jí to.
" Řekni, že to co si myslím není pravda!" zašeptala vyděšeně. A Harry svěsil hlavu, povzdechl si.
" Boze můj!" zašeptala ohromeně.
" Řekneš to už konečně?" procedil srkz zuby Ron.
" Je do Severus," zašeptal Harry. Ron zrudl na nejvyšší míru, vyvalil oči jak dva tenisáky a otevíral pusu jako kapr.
" Harry, jako vážně... Nebyl tu nikdo lepší?" řekla Hermiona Harry po ní střelílil pohledem.
" Jak jsi mohl... Ze všech lidí právě Snape!" vyprskl Ron to jméno.
" Rone, vážně jsem to tak neplánoval.... Prostě se to stalo. Citům člověk neporučí," bránil se Harry.
" Myslím, že tě musel ocarovat, nebo ti přidat do jídla nějakej lektvar... Protože ji jinak není možný, abys říkal takový nesmysly," zuřil Ron. Pak mávl rukou a běžel k hradu.
" Sakra snad nejde za ním?" zděsil se Harry.
" Bojím se, že jo," zašeptala Hermiona zděšeně.
Spěšně se vydali za ním a když dorazili sklepení, slyšeli Rona, jak huláká u dveří Severusova kabinetu.
" Pane Weasley? Co vás sem přivádí?" řekl Severus překvapeně. Ron se snažil popadnout dech a protože nebyl schopnej cokoli říct, napřáhl pěstí a chystal se Severuse udeřit do čelisti. Naštěstí muž včas uhnul a Ron jen promáchnul vzduch. Severus se zamračil.
" Co to má znamenat?" syčel Snape.
" Vy jeden zkurvenej slizkej hade... Věděl jsem, že je to divný že se s Harrym najednou bratříčkujete, ale abyste ho očaroval, to je trochu moc!" řval po něj Ron.
" O čem to zatraceně mluvíte?" nechápal Severus. V tu chvíli k nim udýchaně dorazili Harry s Hermionou a Lily.
" Řekl jsem jim to. Všechno," řekl Harry.
" Dobrá snad bychom mohli jít raději dovnitř a nedělat skandál zde na chodbě," pozval všechny do své pracovny.
Když za nimi zavřel dveře, propálil Rona pohledem.
" Pominuli fakt, že jste se mne pokusilbnapadnout, možná bych vám mohl vysvětlit pár skutečností. Ačkoli ve skutečnosti nejsem povinen vám cokoli vysvětlovat. Já a Harry jsme uzavřeli příměří v době, kdy jste všichni oslavovali konec války. Když se sem Harry nastěhoval a my se viděli každý den, se naše vzájemná tolerance přeměnila ve zvláštní přátelství, které mnohem později vyústilo ve vztah. Rozhodně jsem Harrymu nedal žádný lektvar ani jeho mysl nepadl kouzlem."
" Vždyť jsi ho nenáviděl a on tebe.." prskal Ron na kamaráda.
" Já vím, že to nedává moc smysl, ale je to tak, taky mi trvalo chvíli se s tím vyrovnat."
" Tak s tím u me nepočítej! I kdyby to nebyl tenhle parchant... To ses teda rychle oklepal po Ginny. Vždyť je to jen pár měsíců co zemřela, tys jí snad nikdy nemiloval!" křičel Ron vztekle a po tvářích mu tekly slzy. Brečel už i Harry a Hermiona.
" Prosím, neříkej tohle... Měl jsem ji rád," namítl Harry.
" Měl rád... Posloucháš se vůbec? Mít rád a milovat je sakra rozdíl... No evidentně nevíš, co je láska, když si to pleteš s tím, co máš teď s tímhletím. Přijď až se vzpamatuješ, do tý doby tě nechci vidět," křičel na něj vztekle Ron. Pak se otočil za Hermionou.
" Jdeme, tady už nemáme co dělat," popadl jí ta ruku a táhl pryč. Hermiona jen vytřeštila oči a zírala na svého kamaráda, když jí snoubenec násilím strkal ze dveří.
Tohle je konec. Právě jsem přišel o nejlepší kamarády.
Harry se zhroutil plačíc na zem. Severus k němu přiskočil, aby ho k sobě pevně přitiskl. Nepustil ho, dokud Harry nevyplakal všechny slzy, co měl v zásobě.
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro