Muž s čtyřbarevným okem na mě působil jako na jednu stranu posvátná osoba, ale na druhou jako zrádný člověk.Chvíli jsme na sebe jen tak koukali a pak ke mě natáhl ruku ,,Jmenuji se Adam Frei a jsem zástupce Akademie.''
Já jsem mu ruku stiskla ,,Claudie''.
Bylo docela blbé,že mi Colton neřekl jaké má příjmení,protože to teď vypadalo jako bych byla dítě bez příjmení. ,,A příjmení?''
,,To mi Colton neřekl.''Zástupce se na mě podíval a zamumlal něco na způsob ,,Coltonova sestra''.Potom mi dal do ruky hromadu papírů a klíčky od pokoje 113. ,,Zítra se v devět ráno uvidíme na slavnostním rozřazování.''řekl a kývl směrem ke dveřím.Hned za dveřmi jsem narazila na Coltona. Přebrala jsem od něj svůj kufr a zeptala se ho na jeho příjmení. Můj bratr se jen usmál napřáhl ke mě ruku. ,,Colton Kiver'' ,,Claudie Kiverová''
Bože,to se musíme jmenovat zrovna Kiverovi?Proč ne třeba Killerovi,to by aspoň někomu nahnalo strach. ,,Tak se zítra uvidíme na rozřazování,jo?'' Přikývla jsem.Přejížděla jsem zrakem po pokojích až jsem konečně narazila na 113.Otevřela jsem dveře a viděla zatím prázdný pokoj pro dva.Vybrala jsem si levou část.Začala jsem si vybalovat ze skříně a zjistila,že bych možná měla brzo jít nakupovat oblečení i když faktem je,že jsem úplně na mizině, což znamená,že nemám ani vindru.
Můj nový život začíná tedy fakt pozitivně.