Chào các bạn! Vì nhiều lý do từ nay Truyen2U chính thức đổi tên là Truyen247.Pro. Mong các bạn tiếp tục ủng hộ truy cập tên miền mới này nhé! Mãi yêu... ♥

9. Toto je moja sestra

,,Sabčo...chcela by ses zoznámiť s mojou sestrou?" zeptal se Samuel. ,,Same slíbil jsi mi to tak proč ne," řekla jsem.  ,,Dobre...Daj mi chvíľu poviem to mame," řekl Sam a vytáhl z kapsy mobil. 

,,Takže ty pojedeš s měsíčkem," řekl Radek. ,,Jo," odpověděla jsem. ,,Budeš u nich mýt nádobí,řeknu ti něco co vždycky  funguje. Řekni jim,že je neznáš. U Moona to fungovalo musel jsem ho mýt já..." řekl Radek, zasmála jsem se. ,,Díky za radu,"řekla jsem. 

Sam k nám přešel.  ,,Je to dohodnutý,"řekl Sam.  ,,Musím se vrátit ještě domů kvůli Lucky,musím jí předat sousedům,aby se o ní postarali," řekla jsem. ,,Kludně jej vem sebou," řekl Sam. ,,To po tobě nemůžu chtít,"řekla jsem. 

,,Moja sestra miluje psov,"  ,,Tak já jí vezmu," řekla jsem. 

,,Ale ponáhľaj sa za tridsať minút nám ide vlak," řekl Sam. ,,Neměj strach,budu tu za deset minut," řekla jsem a vyběhla k mému domu, vytáhla jsem klíčky a vběhla do bytu vzala jsem si svoje spodní prádlo a pyžamo, krmení pro mého psa a vodítko, které jsem hned připnula psovi. 

Zamkla jsem za sebou dveře a zamířila si to k Samovi.  ,,Jsem tu," řekla jsem.  ,,Trvalo ti to len, desať minút," řekl. 

,,Vždyť jsem říkala, že tu budu za deset minut," řekla jsem.  ,,Guys!? Musíme jít," řekl Radek.  Všichni jsme vyšli za Radkem.  Došli jsme na nádraží, všichni jsme se na sebe podívali. 

,,Zase loučení," řekla jsem. ,,Budete mi chybět Guys," řekl Radek a objal nás. ,,Drž se Sabčo," řekl Dominik.   ,,Budu na tebe myslet, každou noc a každičký den i při snídani a při hraní her," řekl Matyáš. 

,,Nemusíš to přehánět," řekla jsem.  ,,Že nemusím?!  Ale ty nevíš jak moc tě mám rád," řekl Matyáš.  ,,Ale vím Matty," řekla jsem a objala ho, poté jsem přešla k Dominikovi a taky ho objala. 

,,Napiš mi, až dorazíš," řekl Dominik.  ,,Nemám Facebook," řekla jsem.  ,,Ale pokud vím, tak ho má Sam,"

Přešla jsem k Radkovi.  ,,Radku omlouvám, že jsem ti to neřekla," řekla jsem.  ,,Já tě chápu,nevím jestli bych to řekl ostatním, ale jsme kámoši a kámoši musí držet při sobě,tak už nebuď smutná a obejmi mě," řekl Radek, pomalu jsem se k němu natáhla a objala ho.

V tu chvíli se ozval známý zvuk, který ohlašuje příchod vlaku.  ,,To bude zřejmě můj," řekl Dominik.  Začali mi téct slzy.  ,,Notak Sabčo, usměj se, ještě se se mnou nevidíš naposledy budu za tebou jezdit," dodal Dominik a naposledy objal ostaní, a pak nastoupil do vlaku.  Stoupla jsem si na lavičku. 

Dominik položil ruku na sklo a usmál se, vlak se pomalu rozjel, Dominik naznačil, ať nebrečím a zamával mi naposledy, a pak už jsem viděla jen zadek vlaku. 

,,Za deset minut přijede můj," řekl Matyáš. ,,Nám príde za päť minút," řekl Sam a podíval se na mobil.  Sedli jsme si na lavičku, na svůj klín jsem si položila Lucky, která hned přešla k Samovi a začala ho olizovat. 

,,Nějak si tě oblíbila," řekla jsem a zasmála se. ,,Ja som magnet na psov," řekl Sam a zasmál se.  ,,Já jsem zase magnet na autisty,až na Sabču ta je z nás normální," řekl Radek a šťouchl do Matyáše. 

Na stanici přijel další vlak, který jel na Slovensko.  ,,Tohle je náš, že?" zeptala jsem se.  Sam přikývl, oba jsme vyšli k vlaku.  Všichni jsme se rozloučili a nastoupili do vlaku, sedli jsme si do stejného kupé. 

A mávali Radkovi a Matyášovi, který se potom rozběhli za vlakem, když se rozjel. ,,Těším se na tvoji rodinu," řekla jsem.  ,,Hm?" ,,Zobrazeno...je mi to jasný Same," řekla jsem a zkřížila ruce na prsou.

Poté jsem se podívala z okýnka na krajinu, Sam si nenápadně sedl ke mě.  Položil si hlavu na moje rameno.  ,,Nelep se na mě," řekla jsem a zasmála se, Sam se taky zasmál.

Během půl hodiny jsme přejeli hranice Čech. ,,Konečne moja rodná krajina!" řekl nadšeně Sam.  ,,Notak Same, Čechy a Slovensko jsou úplně stejný krajiny jen, že Slovensko je lepší a bydlí tam i moje babi, " řekla jsem.  

,,Tak vidíš, že Slovensko je jednoducho lepšia," řekl Sam. ,,A byl jsi už, nikde jinde, než na Slovensku?"

,,Jo, v Česku," řekl Sam.  Pak jsme se přestali bavit a ja usnula. 

***

Vzbudila jsem se, potom opřená o okénko vlaku a Sam mi spal v klíně.  ,,Ehm? Same?!" řekla jsem a snažila se ho vzbudit.  ,,Čo!?" vykřikl Sam a posadil se.  ,,Nic jen jsem se tě chtěla zeptat, spalo se ti dobře v mém klidně?" zeptala jsem se. ,,Jo," řekl Sam.

Uběhlo třicet minut a vlak zastavil na vlakovém nádraží.  ,,Sme tu," řekl Sam.  Vzala jsem si svoji tašku a vyšla ven i s mým psem v náručí.  

Došli jsme k malému domečku.  ,,Tu bývám," řekl Sam a pomalu otevřel vrátka.  Vytáhl klíč a vešel dovnitř.  ,,Som doma!" zakřičel přes celý dům. 

Jeho sestra seběhla schody a objala svého bratra.  ,,Chýbal si mi," řekla.  ,,Sabčo toto je Klarisa moja sestra.  Klariso toto je Sabča,"

Klarisa mi podala ruku, kterou jsem s úsměvem přijala.  ,,Klariso a toto je Lucky," řekl Sam a pohladil mého psa. 

,,Same, príď do kuchyne. A priveď tú svoju kamošku,"  Sam se podíval na mě a vzal mě za ruku, a odvedl do kuchyně.  ,,Toto je Sabča," řekl Sam.  ,,Dobrý den," řekla jsem a usmála se.

,,Vyzerá celkom fajn, vybral si si dobre," řekla jeho máma.  ,,Mami!" řekl Sam. ,,Prepáč,ja zabudla," řekla a usmála se na svého syna. 

,,Sabčo?" otočila jsem se na Klarisu.  ,,Poď so mnou chcem ti niečo ukázať," řekla, následovala jsem jí, až do jejího pokoje.  Na jejím počítači, byl hovor s Radkem. 

,,Takže jsi nakonec dorazila, co Samovi rodiče?" zeptal se.  ,,Jsou fajn, ale myslí si, že chodím se Samem," řekla jsem a zasmála se. Položila jsem Lucky na zem. 

,,Jak se cítíš?" zeptal se Radek.  ,,Na nic," řekla jsem.  ,,Chápu tě, já se taky cítím na nic, mimochodem psal mi Dominik, je s toho úplně v prdeli, jakmile přišel domů, tak prý sežral celou čokoládu,"

,,Tak doufám, že se s toho nepobleje," řekla jsem a zasmála se.  ,,Radku, prosimtě netrapte se já to zvládnu," dodala jsem.  ,,Máš pravdu," řekl Radek. 

,,Měl bych jít mám spoustu práce, pozdravuj Moona a Klarisu," dodal Radek.  ,,Tak ahoj a hezký zbytek prázdnin," řekla jsem.  ,,Jo tobě taky," řekl Radek a ukončil hovor.

Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro