Seděla jsem u vody vedle mě seděl Sam, oba jsme hleděli,na vodní hladinu a neprohodili, ani jedno slovo. Můj pes pobíhal okolo nás,a snažil se mě,nějak rozveselit, ale nešlo to nemohla jsem se smát.

Bolelo to...ta nemoc mě užírá uvnitř. Cítím, že jsem už umřela, stále tu jsem,ale moje já už není...umřelo, někde hluboko ve mě. ,,Hovor niečo si tu tak potichu,"

,,Nech mě...být," zašeptala jsem. ,,Nehnevaj sa na mě,"

,,Promiň Same je to pro mě těžký...vypadám teď jak zrůda..." řekla jsem a rozbrečela se. ,,Pre mňa si stále krásna,"

Usmála jsem se, ale můj úsměv zmizel, když jsem si vzpomněla na matku jak trpěla.

Sam si sedl blíž ke mě a chytil mě, za ruku. ,,Prečo si chcela, aby ťa pustili. Si nemocna a potrebuješ ty prístroje,"

,,Víš, každý nechce být, pořád v nemocnici. Chci si užívat volnosti, dřív než půjdu pod kytičky,"

,,To nie je vtipné,nechcem, aby tohle bolo poslední co uvidím, než odídeš, " ,,Same já tě nechápu co po mě chceš. Chci s tebou strávit svůj poslední dva měsíce , než tě ztratím...než ztratím kluky,"

,,Nás nestrácaš, ale my strácame tebe,"

,,Ale ty víš jak to myslím Same...je toho teď na mě moc. Pořád se snaží o chemoterapii, která vůbec nezabírá, cpou mě prášky, který taky nezabírají...a ještě ty...potřebuji, aby jsi byl silný jediné ty mě dokážeš udržet naživu," řekla jsem a podívala se na mého psa, který se koupal ve vodě.

,,Chápem ťa, ale nemôžem...nemôžem byť silný, když ťa vidím takto...prepáč," Sam se smutně zahleděl na vodu. ,,Chápu tě Same, taky bych to nezvládla kdybych byla na tvém místě,"

,,A můj pes...ikdyby si ho někdo vzal, tak mu uteče, to je prostě tohle plemeno zůstane s páníčekem, do konce života, stále věrný,"

,,Já viem...čítal som o nich, sou to hodne tvrdohlavá plemena, " odpověděl Sam a zavolal Lucky, která přiběhla a lehla si ke mě.

,,Pôjdem už domov?"

,,Ne chci tu zůstat ještě chvíli a dívat se na západ slunce," řekla jsem a dívala se na slunce jak pomalu mizí. ,,To je krása...bude mi to chybět, ani nevíš jak moc. Ta příroda, ty lesy, louky...to všechno co ty, stále vidíš, ale já ne...mi bude velmi chybět,"