-Pohled Sama-

Pomaly vstávam zo svojej postele. Pozriem sa, na mobil a usmejem sa, nad správou čo mi poslala Sabina. Pred mesiacom sme sa k sebe vrátili. Matyáš mi ju prenechal a ja som rád, prial by som to aj jemu, ale Sabina sa rozhodla pre mňa.

Tentoraz som to chcel zmeniť a prestať ju ignorovať a preto za ňou pôjdem, až do Ostravy.

Obliekol som sa a zišiel schody do jedálne, kde som si vzal rýchle raňajky. ,, Pani brácha tie úplne zažiariš! "povedala moja sestra. ,, Vyzerám stále rovnako," odpoviem. ,, Nie ... Ja to myslela inak. Usmievaš sa, "

,, Pretože jedu za Sabinou," povedal som nadšene a vzal si nejaké peniaze az vázy si vzal ruže, ktoré som kúpil včera večer.

,, Ako vyzerám? "spýtam sa nervózne. ,, Brácha ... tebe to vždycky pristane, "povedala Klarisa a usmiala sa. ,, Vďaka, "

,, Tak už choď, nech stihneš vlak, ",, Ďakujem," povedal som a vyšiel z domu a zamieril si to na stanici. Prvýkrát som nervózny, keď som išiel na rande. Z tých prvých som,tak nervózny nebol zrejme to je tým, že sa správali ako ... dievky a táto je iná.
Milujem jej aká je. Je vtipná, počúva a má nádherný úsmev, ale hlavne nechodí, za každým chlapcom.

-Pohled Sabči-

Pomalu vstanu a přejdu k zrcadlu, zase jsem celou noc nespala. Nemohla jsem, prohrábla jsem si vlasy, které mi zůstali v ruce.

,,Prosím...ještě nechci jít..." zašeptala jsem a utřela si slzy. Moje dny se zkracují a já počítám tak tři, čtyři měsíce.

Vsadím se, že je Sam šťastný, že mě dneska konečně zase uvidí, ale já ho vidět nechci...nechci, aby mě viděl takhle. Do ruky jsem vzala vázu a naštvaně jí hodila na zeď.

Byla jsem naštvaná, že mi to vůbec nevychází. Poslední dobou mi nevychází nic, ani kdyz se snažím, všechno je marný.

Sundala jsem si oblečení a šla se osprchovat, pak jsem se šla převléct vzala jsem si legíny a tričko,na hlavu jsem si vzala šátek, aby nebyli vidět ty holá místa.

A vyšla k nádraží, kde už na mě čeká Sam. Usmála jsem se na něho a objala ho. ,,To je pro teba," řekl Sam a podal mi růže. ,,Děkuji" řekla jsem a políbila Sama.

,,ľúbim ťa," řekl Sam a usmál se. ,,Taky tě strašně miluji, ani nevíš jak moc Same," řekla jsem.

Procházeli jsme nádražím a zamířili si to do parku. ,,Miluji to tu," řekla jsem a podívala se na Sama. ,,Já tiež"

Oba jsme si sedli na lavičku a opírali se o sebe. ,,Už je ti lepšie? Myslím tá nemoc..." umlčela jsem ho polibekem. ,,Je mi fajn, protože jsem tu s tebou, " řekla jsem a usmála se.

Sam se usmál. ,,Ale rovnako tí neverím. Nevyzeráš dobre. Vôbec si nespala, že mám pravdu? "

,,Jo nespala nemohla jsem," řekla jsem skoro potichu. ,,Prečo!?" smutně jsem se nadechla a pomalu si sundala šátek.

,,Povedala si, že ti je lepšie," ,,Tak jsem lhala no..." ,,Prečo?" ,,Nechtěla jsem, aby jsi byl zklamaný," řekla jsem smutně.

Sam na tohle neodpověděl jen smutně oddychl. ,,Omlouvám se Same, ale myslím, že by udělal to samý," ,,Nie neurobil, povedal by som ti to,"

,,Same já si myslím, že ne znám tě moc dobře," řekla jsem a rozbrečela se. Sam mě k sobě přitiskl a objal mě.

Seděli jsme tam nejmíň hodinu, nikdo z nás neprohodil, ani jedno ,neměli jsme náladu si povídat, oba jsme věděli, že mi moc času nezbývá.

Okolo nás prošel mladý pár. ,,Je ahoj," řekl Radek a usmál se. ,,Ahoj Radku," odpověděla jsem a objala ho. ,,Co vy tu?" zeptal se. Podívala jsem se na Sama. ,,Aha...jsem rád, že jste znovu spolu,"

,,Já taky," řeknu a usměju se. ,,Radku půjdeme už?" ,,Počkej chvíli Klári," řekl Radek a usmál se na ní. ,,Ty jsi obravil vlasy?" zeptám se. ,,Jo chtěl jsem vyzkoušet tuhle barvu, modrá je cool nebo ne?"

,,Jo sluší ti," řekla jsem a usmála se.

Kdo má rád modrovlasého Attacka?