4. Cine tube
Ležím ve své posteli můj budík mi zazvonil a já ho vypnula. Zase mi nebylo dobře a tohle trvá celé týdny. Pomalu jsem přehodila nohy přes okraj postele.
A přešla do koupelny,podívala jsem se na sebe do zrcadla, měla jsem kruhy pod očima s nedostatku spánku. Na zrcadle jsem měla příponutou vstupenku na cine tube.
,,Tak jdeme na akci," řekla jsem. Svlékla jsem se a vlezla do sprchy, když jsem vylezla, vzala jsem si župan a šla si udělat svojí snídani.
Když jsem se najedla tak bylo už skoro jedenáct, vstala jsem hodně pozdě vždycky o víkendu vstávám v deset. Pak jsme se šla upravit, vyčistit si zuby, a když jsem byla hotová šla jsme se převléct. Vzala jsem si legíny tričko a Radkovo mikinu, která pořád tak krásně voněla i po tom týdnu co se mi válela doma.
Když jsem dorazila a podívala se na mobil bylo už dvanáct hodin, ale kluci nikde.
Pak mi někdo sáhl na rameno a já se pomalu otočila. ,,Ahoj Radku," řekla jsem a objala ho. ,,Jsem rád, že jsi přišla," řekl Radek a na kdo mi pověsil kartičku. ,,Teď můžeš kamkoliv jsi VIP," dodal
,,Děkuji," řekla jsem. ,,Celá naše crew stojí už v hale, pojď se mnou ukážu ti, kde jsme,"
Následovala jsem Radka, až do haly, kde už čekal Sam, Dominik a Matyáš, který ke mě s úsměvem přišli. ,,Tak tys nakoniec prišla, rád ťa zase vidím," řekl Sam a objal mě. ,,Je to dost dlouhá doba co jsme se neviděli," řekl Dominik a odstrčil oba kluky odemě.
,,Vítej zpět v naší partě," dodal Dominik a taky mě objal. Najednou se mi zatočila hlava. ,,Jsi v pohodě Sabčo!?" zeptal se Matyáš. ,,Jo jen...se mi udělalo trochu zle...budu v pohodě," řekla jsem a sedla si na židli. ,,Nevyzeráš dobre,"
,,Same budu v pohodě," řekla jsem. ,,Máme o tebe strach," řekl Radek a sedl si ke mě. ,,Jsem v pořádku, jen mi je špatně,"
,,Celý dva týdny!? Když jsem byl u tebe nevypadala si vůbec dobře a teď jsi na umření," řekl Radek. ,,Já vím co tím chceš říct mám jít k doktoru, který mě zase předepíše léky, který stejně nefungují,"
,,Radku mohol by si ju odviezť domov, prosím. Neboj sa zvládneme to tu," řekl Sam.
Radek přikývl a pomohl mi vstát. ,,Chtěla být tu zůstat s vámi," ,,Je mi to ľúto, ale potrebuješ si oddýchnuť,"
Smutně jsem přikývla a vyšla z budovy na čerstvý vzduch. ,,Hele nám to můžeš říct co ti je nemusíš nám to tajit jsme přátelé!" řekl Radek. ,,Já ti to říct nemůžu, protože to sama nevím!" odpověděla jsem.
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro