Chào các bạn! Vì nhiều lý do từ nay Truyen2U chính thức đổi tên là Truyen247.Pro. Mong các bạn tiếp tục ủng hộ truy cập tên miền mới này nhé! Mãi yêu... ♥

37. ,,Miluji tě,"

Seděla jsem tam celé hodiny, neměla jsem náladu se naobědvat. Bylo mi mizerně nevěděla jsem co dělat, prostě jsem tam seděla a hleděla do prázdné stěny.

Někdo mi začal klepat na dveře.  ,,Sabčo otevři vím, že jsi tam!"  ,,Ne!  Jdi pryč!" zakřičela jsem zpět a snažila se potlačit příval slz. ,,Notak je tu hrozná zima!"  ,,Na to jsi měl myslet, než jsi mi ublížil Dominiku!"

,,Přece jsem nic hrozného neudělal!"  zakřičel Dominik.  ,,Že neudělal!? Vždyť jsis ze mě dělal jen prdel!  Nenávidím tě!  Odejdi od mých dveří nebo zavolám policii!"

Pak zřejmě odešel, protože jsem neslyšela žádný hlasy, ale neslyšela jsem žádný kroky, který by se vzdalovali, radši jsem to neřešila, a pomalu vstala.  Můj zrak sklouzl na poštovní schránku, ze které vysel malý dopis nebo spíš papírek.

Vzala jsem ho do ruky a pomalu si sedla zpět ke dveřím, nejdřív jsem chtěla ten dopis roztrhat, ale neudělala jsem to, i když mi mysl říkala, ať to roztrhám a zapomenu na ně. 

,,Same proč jsi mi tohle musel udělat, nechat mě ať se do tebe zamiluji, a pak mi vrazit nůž do zad...co jsem ti udělala!? Tohle si nezasloužím.  Byl jsi se mnou jen z lítosti?" ptala jsem se sama sebe, ale žádné odpovědi se nedostávali, ani když jsem se snažila nad tím popřemýšlet.

,,Matyáš...kluk, který střelil Sama, ale teď už ho chápu, proč se tak od začátku choval miloval mě a já mu zlomila srdce.  Nemůžu ho nechať v polepšovně," řekla jsem a vyhodila vzkaz do koše,nechtěla jsem si ho číst, ikdyž byl od Dominika.

Přešla jsem ke svému počítači a hledala si spoje do Českého Těšína.  Zjistila jsem, že můj vlak mi jede přesně za třicet minut, oblékla jsem se a vyšla z domu, přes hlavu jsem si natáhla kapuci a vyšla k vlakovém nádraží.

***

Stála jsem na vlakovém nádraží v Českém Těšíně, pak jsem se vydala přes park, až k velké budově, vešla jsem do menší chodby a zamířila si to ke stolům.  Sedla jsem si a čekala, až přivedou Matyáše.  ,,Vypadáš příšerně," řekl Matyáš a sedl si.

,,A ty vypadáš pořád stejně," řekla jsem a snažila se usmát.  ,,Co se děje?" zeptal se a jemně mě chytil za ruku.  ,,Nic," řekla jsem a utřela si jednu neposednou slzu, která mi pomalu stékala po tváři. 

Matyáš se ke mě natáhl a vzal mě za bradu.  ,,Ty brečíš kvůli tomu co jsem ti řekl, že jo?" zeptal se mě.  ,,Dá se to tak říct," řekla jsem.  ,,Nemyslel jsem to tak, vždyť víš jaký jsem, prostě jsem debil, který se snadno naštve, takový jsem,"

,,Ale tutoho ,,debila" mám ráda," řekla jsem a usmála se.  ,,A teď mi řekni co ti je, jinak tě nepustím vezmu si tě do pokoje a neodejdeš,dokud mi to neřekneš," 

,,Dobře...pohádala jsem se s klukama," řekla jsem a sklonila hlavu.  ,,A jéje Sam měl zase problém?  Nebo Radek...nebo dokonce Dominik?"  ,,Všichni tři," odpověděla jsem.  ,,A co ti provedli?" zeptal se.

,,Slib mi, že se nebudeš smát,"  ,,Slibuji! Nikdy bych se nepřetvařoval,a nikdy bych ti neublížil v tom mi můžeš věřit,"  řekl Matyáš,vzal mě ruku a podíval se mi do očí.

,,Dobře....vyspala jsem se s Radkem...já...nevím jak se to mohlo stát, prostě se to stalo a já si to teď dávám za vinu.  A Sam to zřejmě,nějak zjistil.  A když jsem to řekla Dominikovi tak z toho měl jen srandu. A Radek se od té doby se mnou vůbec nebaví," v tu chvíli jsem se rozbrečela.
Matyáš pomalu vstal a přešel ke mě, pomalu jsem vstala a postavila se na špičky, jelikož Matyáš měří skoro dva metry,  a abych ho objala tak se musím postavit, aspoň na špičky.

,,Budu tu s tebou pořád slyšíš mě? Ikdyby nás rozdělili, tak se budu snažit, k tobě dostat.Ikdyby po tobě vystřelili, tak se postavím před kulku a klidně jí schytám za tebe.  A kdyby se ti někdo snažil ublížit tak budu stát v první řadě, abych tě bránil, zůstanu s tebou v nejhorších chvílích,"

,,Tohle ti nevěřím," řekla jsem a odtrhla se od něho. ,,Věř mi, jsem tu s tebou pořád, a až mě pustí ta za tebou půjdu i na konec světa to ti slibuji,"

,,Tohle mi říkal i Dominik a nedodržel to," řekla jsem.  ,,Ale já to dodržím, nenechám tě, ať se trápíš, kvůli nějakým idiotům, který neví,jak jsi úžasná. Miluji tě!"

,,Já, ale stále miluji Sama," odpověděla jsem.  ,,To budeš radši milovat zbabělce než někoho, kdo by pro tebe obětoval i život?"

,,Zřejmě jo," řekla jsem.  ,,Kvůli tobě tu riskuju svůj život, abych tě chránil, tihle co jsou se mnou ti nadávají! Klidně by tě i zabili,kdyby mohli!" mlčela jsem.

,,Je mi to jasný nebudu tě nutit nechám tě, ať na to přijdeš sama. Jen chci, abys věděla, že mě na jaře pustí, pak mi řekni jak jsi se rozhodla,zatím tu na tebe budu čekat,"

,,Dobře. Dej mi čas na rozmyšlenou,rozhodně za nimi nepůjdu.  Za tebou jsem šla z jediného důvodu, chtěla jsem si s tebou promluvit, protože jsi zatím jediný komu můžu věřit," řekla jsem.

,,Mě můžeš věřit vždycky," řekl Matyáš a usmál se.  ,,Děkuji za všechno Maty a omlouvám se, že jsem se k tobě tak chovala.  Teď už vím, že jsi měl pravdu se vším co jsi mi o Samovi řekl,"

,,Sam, ale není takový jen...potom co se mu stalo, tak se změnil k horšímu, snažili jsme se mu pomoct, ale ten pitomec nechtěl, prostě nás odkopl,"

,,Odemě taky pomoc nechtěl," řekla jsem a sklonila hlavu.  Matyáš se zahleděl na moji ruku, a pak mě chytil za zápěstí. ,,Ty se řežeš!?"  ,,Ne to mám z té autonehody," odpověděla jsem.  ,,Promiň..." šeplt Matyáš. ,,Nikdy bych se nesnažila zabít na to mám svůj život ráda,ikdyž nemám žádné přátele,"

,,A co jsem potom já!?" vykřikl Matyáš. ,,Kluk ke, kterému něco cítím, ale nemůžu ho mít," odpověděla jsem. ,,Mě můžeš mít vždycky, jen stačí říct. Je mi jedno, že dívka jako si ty,se zamilovala do někoho, kdo o to moc nestojí,"

,,Ale Sam o to stojí, ale...prostě jsem to zřejmě já, která dělá chybu..." ,,Ty chyby neděláš," řekl Matyáš.  ,,Každý dělá chyby a já jsem jedna velká chyba," odpověděla jsem.  ,,Kolikrát ti to mám říkat, ty chyba nejsi jsi ta nejúžasnější holka, kterou jsem, kdy potkal,"

,,Díky Matty," řekla jsem a usmála se.  ,,Tohle jsem chtěl vidět, tvůj krásný úsměv," řekl Matyáš a usmál se.  ,,Ještě měsíc tu strávím a pak už budu, jen s tebou, bez žádných chyb, už nechci skončit v pasťáku, už nikdy víc," dodal.

Páni jsem se nějak moc rozepsala :D celkem 1100 slov :D 

Jaký máte pocity z toho co se právě stalo?  ;)

Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro