Uběhl měsíc zrovna sedím na vlakové zastávce a čekám na Sama a ostaní.  První vlak přijel z Košic, moje srdce se mi rázem rozbušilo, těšila jsem se na něho celý měsíc a teď ho znovu uvidím.

Vyběhla jsem ke dveřím a jakmile vyšel, tak jsem se k němu přitiskla.  ,,Ahoj lásko," řekl a políbil mě na rty.  ,,Ľúbim ťa..." řekl a chytil mě kolem pasu.  ,,Chyběl jsi mi," řekla jsem.  Sam se usmál.

,,Kde sú chalani?" zeptal se mě po chvíli. ,,Nevím. Radek a Dominik se asi někde zdrželi,znáš je," řekla jsem. ,,Jo," řekl Sam a sedl si na lavičku. ,,Nie je ti zima?"  ,,Ne," řekla jsem a sedla si k Samovi a přitiskla se na něho,hlavu jsem si položila na jeho rameno a hleděla na padající vločky. 

,, čo si robila celý ten mesiac? " zeptal se mě Sam. ,,Nic zvláštního. Běhala jsem po veterinářích, můj pes je na tom zle a ty?" zeptala jsem se. ,,Premýšľal som," ,,A nad čím jsi přemýšlel?" zeptala jsem se a podívala se na něho. ,,Přemýšľal som či to má vobec cenu," 

,,O čem to mluvíš Same?" zeptala jsem se,Sam tiše vzdychl a pomalu vstal. ,,Ty a ja...naša budúcnosť,naše plány...tá vzdialenosť,ktorá nás oddeľuje to je veľa kilometrov," ,,Já ti nerozumím Same...Nechceš se mnou být?! Nebo o co jde,prosím řekni mi to a nemluv v hádankách," 

Sam mlčel,přešla jsem k němu a otočila ho na sebe. ,,Řekni mi to,"  ,,Už sú tu chlapci," řekl a otočil se na vlak,který mu zastavil za zády. 

,,Přestaň mi tohle dělat Same,od té doby co tě Matyáš střelil se chováš jako idiot. Možná měl Matyáš pravdu,on není ten problém díky,kterému se rozpadá tohle přátelství a náš vztah, to ty jsi ten problém!" 

,,Jdu domů!" vykřikla jsem v tu chvíli co jsem viděla vystupovat Radka. Cestou z nádraží jsem vrazila do Dominika. ,,Kam se hrneš!?"  ,,Pusť mě!" vykřikla jsem na něho. ,,Co ti je?!" vykřikl Dominik a chytil mě za paži. 

,,Nic mi není," řekla jsem a utřela si slzy.  ,,Sam?" zeptal se.  ,,Jo...nesnáším ho...nesnáším jak mě ignoruje,"  šeptla jsem,Dominik si mě přitáhl k sobě a objal mě. ,,Slib mi,že si nic neuděláš," ,,Slibuji Dominiku,kvůli němu si ubližovat nebudu," řekla jsem.

,,Sabčo budu ti věřit," řekl Dominik a vzal mě jemně, za bradu a  zvedl jí. Ale já jsem odvrátila zrak,nechtěla jsem mu dívat do očí,moc dobře jsem věděla co chtěl udělat. ,,Ne Dominiku,už jsem udělala jednu chybu,za kterou se viním," řekla jsem. ,,Jo a jakou?" zeptal se. ,,Neboj neřeknu to nikomu," dodal Dominik.

,,Vyspala jsem se s Radkem..." šeptla jsem. ,,Si děláš prdel ne?" zeptal se mě usmál se. ,,Proč bych ti sakra lhala?!" 

,,Dobře klid věřím ti," řekl Dominik. ,,Ne nevěříš! Nechte mě být! Nechci o vás už slyšet! Jen se přetvařujete," řekla jsem odstrčila od sebe Dominika a utekla od něho. Celu cestu domů jsem brečela,když jsem doběhla domů,tak jsem dveře skoro rozrazila. Vešla jsem dovnitř a pomalu sklouzla po dveřích,až na zem a rozbrečela se ještě víc. 

Můj pes ke mě pomalu dokulhal a lehl si. ,,Nemám žádné přátele,kterým bych mohla věřit," řekla jsem a přitáhla kolena k sobě.