,,Už musím jít uvidíme se za pár týdnů," řekla jsem.  ,,Počkej," řekl Mattem a pomalu vstal a chtěl mě obejmout,ale jeden z vychovatelů ho odemě odstrčil.

,,Chtěl mě jen obejmout," řekla jsem. ,,Jo! Máte s tím problém, chtěl jsem jen obejmout kamarádku," řekl.  ,,Fajn," řekl hrubým hlasem vychovatel a pustil Mattema ke mě.

Objala jsem ho.  ,,Dávej na Sama pozor," pošeptal mi do ucha a poté mi vložil něco do ruky.  ,,Předej mu to," řekl Matyáš a odešel.  Pomalu jsem rozevřela ruku a všimla si papíru.

,,Dávám si teď za vinu, že jsem nesvědčil," řekl Radek.  ,,Není to tvoje chyba. Není to ani Mattemova chyba, jen se Sam dostal někam kam neměl,"

,,Pojď půjdeme odsud," řekl Radek a chytil mě za ramena, naposled jsem se podívala na Mattema odešla. 

,,Mrzí mě to," řekl Radek.  ,,Myslíš, že mě ne...hele sice se z toho dostávám, ale může se to kdykoliv vrátit a já chci s vámi strávit své dny, než půjdu pod kytičky...A chci, aby jsme byli všichni pohromadě," řekla jsem a sedla si na lavičku.

,,Nějak ho dostanete odsud," řekl Radek a sedl si vedle mě.  ,,Jo. Máš pravdu," řekla jsem a položila si hlavu na jeho rameno. 

,,Jsem rád, že jsme zase kamarádi,"

,,Já taky. Sice jsem na tebe byla naštvaná, ale nemůžu se na tebe zlobit věčně," řekla jsem a rozcuchala mu vlasy.  ,,Přestaň!" zavrčel a pak se usmál. 

,,Mimochodem, kde máš ty růžové vlasy jak jsi sliboval?" zeptala jsem se.  ,,Zítra si je obarvím slibuji,"

Zasmála jsem se. ,,Musím navštívit Sama, slibovala jsem mu, že se ještě stavím," řekla jsem.  ,,Jo máš pravdu, taky bych ho měl navštívit a zeptat se ho, jak se má," řekl Radek a vstal.

Vstala jsem  a následovala Radka do nemocnice.

-Pohled Mattema-

Sedím ve svém pokoji a čtu si knihu, kterou mi půjčila Sabča, chybí mi ta holka a moje přátelé, byl jsem idiot,když jsem udělal takovou chybu.

,,Ahoj Maty," řekl jeden z těch idiotů, z kterým jsem se popral.  ,,Slez! Mám s tebou nevyřízené účty!" 

,,Nebudu se s tebou znovu prát," řekl jsem. On se usmál a strhl mě z postele.  ,,Řekl jsem, slez!"

,,Nechci mít problémy," řekl jsem a pomalu vstal.  ,,Na to jsi měl myslet, než jsi skončil tady," řekl a chytil mě za límec a vyhodil mě za dveří. Čelem jsem vrazil,do kliky naproti mého pokoje.

Zakryl jsem si obličej, aby mě nezbyli jako minule.  ,,Prosím přestaň..." prosil jsem ho.

Jednou do mě kopl a pak odešel do svého pokoje, protože v tu chvíli přišel vychovatel. 

Opřel jsem se o zeď, a pak se pokusil vstát, když jsem konečně stál na nohou, tak jsem přešel do svého pokoje a lehl si do své postele.

Někdo mi zaklepal na rám dveří.  ,,Ahoj...děkuji, žes mi včera pomohl od těch dvou,"

,,Není zač..." zašeptal jsem a chytil se za svoje čelo.  ,,Otoč se na mě prosím,"

Otočil jsem se na ní.  ,,Jsem Sára," řekla a usmála se.  ,,Matyáš," řekl jsem.  ,,Řekni mi něco o sobě," řekla Sára a sedla si na židli.

,,Moje zájmy nejsou důležité," řekl jsem. ,,Páni...ty jsi tajemný," řekla a uchechtla se. ,,Slez dolů, nějak ti to čelo ošetřím, věř mi studuji zdrávku a vím,jak zašít někomu čelo.  A panu tajemnýmu to zašiju ráda," řekla a podala mi ruku.

,,Děkuji," řekl jsem a slezl ze svojí postele, knihu, jsem si položil, na stůl a odešel  s ní, ze svého pokoje.  ,,Jak jsi se sem vůbec dostala? " zeptal jsem se.  ,,Nevině. Nikomu jsem nic neudělala..." řekla a v jejích očích se zaleskly slzy.

,,Jeden můj kamarád mi podstrčil drogy...nevím jak a nevím kdy, ale hodil mi je do tašky, když jsem se nedívala," dodala, poté se ke mě přitiskla, v tu chvíli mě nenapadlo nic jiného, než jí obejmout, Sára se rozbrečela ještě víc, takhle jsme tam stály asi pět minut, než jsme šli do ošetřovny, kde mi zašily čelo.